Labské zámky
| Labské zámky | |
|---|---|
 Zámek Albrechtsberg z výletní lodi | |
| Základní informace | |
| Sloh | novogotický |
| Výstavba | 19. století |
| Přestavba | 21. století |
| Poloha | |
| Adresa | Drážďany,  Německo |
| Souřadnice | 51°3′50,76″ s. š., 13°47′52,08″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Labské zámky (německy Elbschlösser) jsou trojice staveb vybudovaných ve stejném stylu a ve stejné době vedle sebe na vyvýšeném břehu Labe v Drážďanech. Přestože se jedná o samostatné objekty, působí zcela jednotně. Od břehů Labe je oddělují úzké Labské Louky, vinice a terasy, na hřebeni svahu přecházejí v souvislé lesy.
Do 19. století sloužily jihovýchodní svahy nad Labem jako vinice a hradební systém, po industrializaci města se staly lukrativními stavebními pozemky rozvíjejících se Drážďan. V místech dohledu na historické centrum byly na místech vinic postaveny všechny Labské zámky v letech 1850 až 1861. Ve směru od centra města, čili proti proudu řeky, jsou to Albrechtsberg, Lingnerschloss a Eckberg.
Albreschtsberg je stavbou nejvýraznější. Inspirací byly Villa Medici a Villa d'Este v Itálii, financování zajistil pruský princ Albrecht Pruský z předčasně vyplacených dědických podílů. [1]Součástí výstavby bylo i náročné zpevnění základů na drobivém podkladu písčitého svahu. Původní velkolepý projekt tak nebyl nakonec v plném rozsahu realizován z důvodu finančního vyčerpání, což se projevilo především v oblasti teras. Později zámek přešel do dědictví Albrechtova syna Wilhelma von Hohenau. Vyplacením jeho dluhů z hazardu přešel zámek do majetku města Dráždan.
Zámek Lingner známý též jako Villa Stockhausen, byl stavěn spolu s Albrechtsbergem za stejného finančního krytí. Byl zamýšlen jako sídlo princova komořího barona Alberta von Stockhausen. V roce 1906 se zámek stal majetkem drážďanského podnikatele a mecenáše Karla Augusta Lingnera, který získal obrovské majetky výrobou ústní vody Odol. Ten daroval ve své závěti zámek městu za podmínky, že obyvatelé budou mít volný přístup do všech venkovních i vnitřních prostor a že v hlavní budově bude restaurace s nejnižšími cenami v okolí.[2]
Zámek Eckberg nechal vystavět podnikatel v oboru textilu Johann Daniel Souchay, především s ohledem na budování skleníků a zahrad. [3]Stejně jako u předchozí stavby i tato přešla do majetku podnikatele v oboru dentální hygieny. Tentokráte se majitelem stal Gustav Ottomar von Mayenburg, který k milionovým finančním zdrojům přišel díky zubní pastě Chlorodont. Za jeho vlastnictví došlo k botanickému rozvoji exteriérů a nádherné zahradnické výtvory byly každoročně zpřístupňovány veřejnosti.
Po druhé světové válce se v zámcích objevily vojenské nemocnice, sovětské ministerstvo zahraničí, nakonec především kulturní a vzdělávací instituce, zámek Albrechtsberg se stal sídlem Pionýrské organizace Ernsta Thälmanna.
V 21. století jsou první dva zámky, známé jako Albrechtovy zámky, přístupné veřejnosti jako majetek města Drážďan. Zámek Eckberg je v soukromých rukách a jeho zahrady jsou přístupné jen hotelovým hostům[4].
-
Zámky od Labských luk -
Letecký pohled -
Albrechtsberg -
Lingnerschloss -
Eckberg
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ FINGER, Ulrich. Ein Schloss aus Liebe erbaut. 1.. vyd. Drážďany: Dresdner Buchverlag, 2016. 47 s. ISBN 978-3-946906-00-1.
- ↑ BIOGRAPHIE, Deutsche. Lingner, Karl August - Deutsche Biographie. www.deutsche-biographie.de [online]. [cit. 2023-03-11]. Dostupné online. (německy)
- ↑ SCHLOSSGESCHICHTE | Schloss Eckberg. web.archive.org [online]. 2015-04-23 [cit. 2023-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-23.
- ↑ Schloss Eckberg. www.schloss-eckberg.de [online]. [cit. 2023-03-11]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Labské zámky na Wikimedia Commons
