Léčba alkoholismu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Prevencí, výzkumem a léčbou závislosti na alkoholu se zabývá adiktologie. Léčba alkoholismu se odvíjí od míry závažnosti problému a přidružených obtíží.

Kontrolovaná konzumace alkoholu[editovat | editovat zdroj]

Kontrolovaná konzumace alkoholu je moderní terapeutický přístup, který se s úspěchem využívá v případě méně rozvinutých forem závislosti. Je vhodný zejména pro abusery a rizikové pijáky, jejichž závislostní chování má především psychologické spouštěče.

Je to efektivní nástroj sekundární prevence, tedy preventivní terapie, která pomáhá lidem ohroženým závislostí přehodit „včas výhybku“ a vrátit se k rekreačnímu, nízkorizikovému užívání. Terapie Kontrolované konzumace probíhá ambulantní formou a trvá většinou tři až pět měsíců.

O rozšíření terapie Kontrolované konzumace se v Evropě zasloužil především německý adiktolog Joachim Koerkel. Non-abstinentní léčbu lze podpořit léky, které potlačují chuť se napít a blokují opiodní receptory v mozku. Mezi nejčastěji užívané léky se řadí nalmefen, známý pod obchodním názvem Selincro.

Abstinenční ambulantní terapie[editovat | editovat zdroj]

V případě závažnějších forem závislosti má abstinence své nezastupitelné místo. Kromě samotného odnětí alkoholu a podpory závislého v tomto záměru pokračovat, je většinou nutné postupně změnit i dosavadní denní režim a zažité rituály abstinujícího.

K podpoře závislého se využívají v prvních dnech abstinence benzodiazepiny, například diazepam a léky tlumící třes, například Tiapridal. Abstinenční terapie lze také kombinovat s averzivním farmakem disulfiram, který se prodává pod obchodním názvem Antabus.

Hospitalizace v psychiatrické nemocnici[editovat | editovat zdroj]

U nejtěžších forem alkoholismus je třeba zahájit léčbu odbornou detoxifikací, která může proběhnout pouze v nemocničním prostředí. Příznaky z odnětí, z nichž nejzávažnější je delirium tremens , totiž mohou závislého ohrozit i na životě.

Alkoholový detox trvá zhruba týden, poté následuje léčebný pobyt, který trvá zpravidla minimálně tři měsíce.

Doléčovací terapie[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení hospitalizace je nutné absolvovat doléčovací ambulantní terapii. Během této terapie je třeba s abstinujícím alkoholikem upevňovat jeho abstinenční záměr, podporovat ho v krizových situacích a věnovat pozornost prevenci relapsu.

Doléčovací terapie by měla trvat minimálně tři měsíce.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ratzke, K. (2011). Neue Ansätze in der Behandlung von Alkoholabhängigen. BIS Verlag.
  • Körkel, J., & Schindler, C. (2013). Rückfallprävention mit Alkoholabhängigen: das strukturierte Trainingsprogramm STAR. Springer-Verlag.
  • Nešpor, K. (2000). Návykové chování a závislost: současné poznatky a perspektivy léčby. Portál, sro.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Kdy je třeba vyhledat pomoc, jste-li závislí na alkoholu