Kyveta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
"Dvouokénková" semimikro plastová kyveta (na jedno použití), s optickou dráhou 1 cm, určená pro měření na průchod v přímém směru v UV/VIS oblasti spektra. (Americký cent je zde jako měřítko.)

Kyveta je drobná laboratorní nádobka určená pro měření vlastností studovaných vzorků. Účelem kyvety je udržení studovaného vzorku (kapaliny, gelu, prášku) v určitém, přesně definovaném, prostorovém uspořádání daném tvarem kyvety. V závislosti na užité laboratorní technice a charakteru studovaného vzorku se kyvety liší ve svém geometrickém (od čtyřhranných, přes hranolové až po válcové kyvety) a technickém provedení (kompaktní nádobky, průtočné či volně skládané systémy) i použitém materiálu (od obyčejného skla, přes různé soli až po zlato). Nejznámější je užití kyvet v optické spektroskopii, kde se nejčastěji setkáme se skleněnými či křemennými kyvetami s optickou dráhou 1 cm určenými pro kapalné vzorky.

Kyvety se primárně rozdělují dle experimentálních technik pro něž jsou určeny (absorpční, fluorescenční, kalorimetrické kyvety, etc.) avšak i v rámci dané experimentální techniky existuje značná variabilita v technickém provedení kyvet. Často se též užívá dělení dle objemu vzorku v kyvetě - makro (řádově ml), semimikro (řádově stovky µl), mikrokyvety (řádově desítky µl) a ultramikrokyvety (µl a menší objemy).

Absorpční kyvety[editovat | editovat zdroj]

Fluorescenční kyvety[editovat | editovat zdroj]

Kyvety pro měření rozptylu světla[editovat | editovat zdroj]

Kyvety pro infračervenou spektroskopii[editovat | editovat zdroj]

Kyvety pro nukleární magnetickou rezonanci[editovat | editovat zdroj]

Kyvety pro kalorimetrii[editovat | editovat zdroj]

Speciální užití kyvet[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]