Značení lokomotiv

Čelo motorové lokomotivy 749.006

Článek pojednává o způsobu značení lokomotiv v provozu, tj. o způsobu jejich identifikace u uživatele a ve styku se státními orgány – tvorbě evidenčních čísel jednotlivých vozidel resp. označování lokomotivních řad. Typové označení výrobce se od něj může odlišovat a není předmětem tohoto článku. Na českém území značení prošlo několika stádii.

Vývoj značení lokomotiv na českém území

Jmenné značení

Dokud bylo v provozu jen několik lokomotiv, byly označovány jmény. Vůbec první lokomotiva na českém území (11. listopadu 1838) se jmenovala Moravia.

Značení železničních společností

Při vzrůstajícím počtu strojů bylo takové značení neúnosně nepraktické. Postupně si během druhé poloviny 19. století jednotlivé železniční společnosti v Rakousku zaváděly vlastní systémy číselného značení. Ty se začaly sjednocovat až během postátňování drah v osmdesátých letech 19. století.

Značení rakouských státních drah

Od roku 1886 využívaly rakouské státní dráhy číselné značení lokomotivních řad.

• 1–9 – rychlíkové lokomotivy
• 10–29 – lokomotivy osobních vlaků
• 30–79 – lokomotivy nákladních vlaků
• 80–99 – lokomotivy místních drah

Značení Československých státních drah (1923–1987)

Podrobnější informace naleznete v článku Kryšpínovo značení lokomotiv.

Dobové označení historické motorové lokomotivy T 478.1002 (pozdější 751.002) podle Kryšpínova systému značení

V roce 1923 byl československým ministerstvem železnic vyhlášen nový systém označování hnacích vozidel v Československu, který navrhl Vojtěch Kryšpín. Značení jednotlivých vozidel se skládá z písmenné zkratky trakce, trojmístného kódu hnacího vozidla (u úzkorozchodných vozidel pouze dvojmístného) a tří- nebo čtyřmístného menšího rozlišovacího čísla. Písmena i jednotlivé číslice jsou dány technickými parametry vozidel. Používán byl do konce roku 1987.

Písmeno značí typ trakce vozidla a případně typ vozidla (lokomotiva, vůz/jednotka). Parní lokomotivy, které byly v době zavádění Kryšpínova systému nejrozšířenější, nemají žádné písmeno. K nejrozšířenějším písmenům patří T (motorová lokomotiva se spalovacím motorem), M (motorový vůz či jednotka), E (elektrická stejnosměrná lokomotiva), S (elektrická střídavá lokomotiva), ES (elektrická dvojsystémová lokomotiva) a U (úzkorozchodná parní lokomotiva).

Velké číslice znamenají:

• První číslice označuje počet hnacích náprav.
• Druhá číslice označuje maximální rychlost. Rychlost v km/h se vypočte přičtením čísla 3 a poté vynásobením číslem 10.
  • Maximální rychlosti více než 120 km/h se v označení nerozlišovaly, značeny byly nejvyšší možnou číslicí 9.
  • U úzkorozchodných vozidel je číslice označující rychlost vypuštěna, protože na takových tratích byla obvykle omezena rychlost nanejvýš na 40 km/h.
• Třetí číslice označuje hmotnost na nápravu. Hmotnost na nápravu v tunách se vypočte přičtení čísla 10 (po vynásobení počtem náprav vyjde celková hmotnost lokomotivy, u parních lokomotiv normálního i úzkého rozchodu je to přibližná celková hmotnost, neboť hmotnost na jednotlivé hnací nápravy není stejná).
  • U úzkorozchodných vozidel udává druhá číslice přímo hmotnost na nápravu v tunách.

Malé číslice znamenají

• První číslice označuje konstrukční skupinu (typ) vozidla. Písmena a číslice až po tuto číslici včetně označují lokomotivní řadu daného vozidla.
• Zbylé dvě nebo tři číslice tvoří inventární číslo vozidla v dané konstrukční skupině.

Podobné značení, vycházející z technických parametrů (objemu vodojemu a uhláku), bylo použito i pro vlečné tendry parních lokomotiv.

Značení ČSD, ČD a českého Drážního úřadu po roce 1988

Elektrická lokomotiva 362.112

V roce 1971 zavedla Mezinárodní železniční unie nové značení, na které přešly od počátku roku 1988 i ČSD. Značení ČSD převzaly jak české, tak slovenské železnice, avšak nové typové řady již označují nezávisle na sobě, tj. původní československý systém číslování se rozštěpil na dva nezávislé národní systémy, které v rámci státu platí i pro další dopravce a držitele vozidel, nejen pro následnickou organizaci někdejšího národního dopravce.

V rámci možností byla zachována částečná kompatibilita s předchozím systémem. Nové značení platné v současnosti obsahuje 7 číslic:

• První číslice označuje trakci a typ hnacího vozidla, rozdělení specifické pro Československo a nástupnické státy:
  • 1 – elektrická lokomotiva na stejnosměrný proud
  • 2 – elektrická lokomotiva na střídavý proud
  • 3 – elektrická lokomotiva dvou- či vícesystémová
  • 4 – elektrická jednotka nebo vůz na stejnosměrný proud
  • 5 – elektrická jednotka nebo vůz na střídavý proud
  • 6 – elektrická jednotka nebo vůz dvou- či vícesystémový
  • 7 – motorová lokomotiva
  • 8 – motorová jednotka nebo vůz
  • 9 – řídící vůz (od roku 1994, od roku 2009 řídící vůz jednotky)
  • 0 – vložený (nemotorový) vůz (od roku 1994, od roku 2009 vložený vůz jednotky)

• Druhá a třetí číslice tvoří tzv. konstrukční skupinu. Přesně nijak nevypovídá o charakteristice vozidla.
• Čtvrtá až šestá číslice reprezentuje evidenční číslo. Každá lokomotiva tak je díky svému značení jedinečná.
• Sedmá číslice je kontrolní. Slouží pro ověření správnosti opsání čísla do počítače.

Příklad: 749 263-0

7 - - 263-0 : motorová lokomotiva (s jakýmkoliv přenosem výkonu na nápravu)

- - - 263-0 : evidenční číslo

- - - 263-0 : kontrolní číslice, viz dále

Příklad: 680 005-2 (Pendolino)

6 - - 005-2 : elektrická jednotka vícesystémová

- - - 005-2 : evidenční číslo

- - - 005-2 : kontrolní číslice, viz dále

Příklad: 971 012-3

9 - - 012-3 : řídicí vůz (vůz, na jehož jedné straně se nachází stanoviště strojvedoucího k ovládání lokomotivy nebo el. vozu zařazenému jinde ve vlaku, nemá vlastní pohon)

- - - 012-3 : evidenční číslo

- - - 012-3 : kontrolní číslice, viz dále

Elektrické a motorové jednotky jsou složeny z několika typů vozidel, např. souprava CityElefant je vlastně jednotka složená z elektrického vozu (471), jednoho vloženého vozu (071) a řídicího vozu (971). Složení se potom zapisuje takto: 471+071+971. Obdobně tomu může být např. u soupravy motorových vozů: 843+043+043+943 apod.

Přidělování čísel

V současnosti přiděluje Drážní úřad tato čísla všem lokomotivám (včetně historických) všech provozovatelů v ČR. Takže každé hnací vozidlo, které má platný průkaz způsobilosti (bez něho jej není možné provozovat) musí mít přiděleno výše popsané číslo. V praxi se zejména na menších vlečkách stává, že lokomotivy nejsou fyzicky tímto označením vybaveny. Historická vozidla bývají pro zachování historické věrnosti viditelně označena starým označením a povinné nové označení je pak umístěno na stanovišti strojvedoucího.

Psaní čísel

Číslo se na hnacích vozidlech udává tak, že mezi třetí a čtvrtou číslicí se píše mezera, mezi šestou a sedmou pomlčka (např. 163 046-6).

V psaném textu se číslo píše tak, že se místo mezery mezi třetím a čtvrtým uvede tečka (např. 163.046-6).

Výpočet kontrolní číslice

Vypočítá se následujícím způsobem:

• číslice na lichých místech se násobí jedničkou.
• číslice na sudých místech se násobí dvojkou. Sečtou se ciferné součty výsledku.
• Vzniklý součet se odečte od nejbližší vyšší desítky.
• Výsledná číslice je kontrolní číslicí označení lokomotivy.

Příklad:

• 151.001 – kód lokomotivy

Výpočet:

• 1×1 = 1
• 2×5 = 10, 1 + 0 = 1
• 1×1 = 1
• 2×0 = 0
• 1×0 = 0
• 2×1 = 2
• Součet = 5

Součet odečtený od nejbližší desítky (v tomto případě 10) je 10 - 5 = 5.

Lokomotiva 151.001 má tedy kontrolní číslici 5.

Barevné značení

Ke značení trakce se u ČSD používala i barva nátěru; zbytky tehdejších barevných schémat přetrvávají i po zavedení korporátního stylu Českých drah:

• stejnosměrné lokomotivy – zelená barva
• střídavé lokomotivy – červená barva
• dvousystémové lokomotivy (3 kV DC a 25 kV 50 Hz AC) – modrá barva, lokomotivy řady 372 a 371 (3 kV DC a 15 kV 16,7 Hz AC) – tmavě červená
• motorové lokomotivy a vozy – červená barva

Značení UIC a TSI

Podrobnější informace naleznete v článku Mezinárodní značení železničních vozidel.

V zemích Evropské unie je označování železničních vozidel upraveno rozhodnutím Evropské komise z roku 2006, tzv. „TSI - Provoz a řízení dopravy“, které plně vstoupilo v platnost v roce 2010. Jde o převzetí a rozšíření dřívějšího systému podle Mezinárodní železniční unie (UIC). (Vyhláška UIC 438-3).

Pro vozidla v kategorii hnacích platí, že 1. a 2. číslice označuje typ vozidla (9x). 3. a 4. číslice udává kód země (pro ČR 54) a 5. číslice je doplňková, aby kontrolní součet 12- a 7místného označení byl stejný. Zbývajících 7 číslic je současně běžně užívané označení a kontrolní číslice.

Prvních pět číslic má tedy význam:

• 90 54 3 jiné hnací vozidlo (historické)
• 91 54 7 elektrická lokomotiva
• 92 54 2 dieselová lokomotiva
• 93 54 6 vysokorychlostní elektrická jednotka
• 94 54 1 elektrická jednotka (kromě vysokorychlostních)
• 95 54 5 dieselová jednotka
• 96 54 0 specializovaný přívěsný vůz
• 97 54 x posunovací elektrická lokomotiva (vzhledem k tomu, že by doplňková číslice byla 9, což je v rozporu s TSI, bude použito označení 91 54 7 xxx xxx-x)
• 98 54 4 posunovací dieselová lokomotiva
• 99 54 8 údržbové vozidlo

Před tímto číslem se uvádí země registrace a kód držitele (VKM). Celé označení tedy vypadá například takto: CZ ČD 94 54 1 471 032-3

Odkazy

Související články

• Uspořádání pojezdu
• Mezinárodní značení železničních vozidel

Externí odkazy

• ROUBAL, Martin. Nové číselné značení hnacích vozidel, přípojných, vložených a řídicích vozů. Železničář [online]. České dráhy [cit. 2022-04-29]. Roč. 2007, čís. 22. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-06-10. 
• KÖHLER, Tobias. The UIC numbering scheme [online]. [cit. 2022-04-29]. Dostupné online.