Kristina Lavičková
| Kristina Lavičková | |
|---|---|
| Narození | 15. prosince 1917 Ostrava |
| Úmrtí | 11. srpna 1944 (ve věku 26 let) Věznice Plötzensee |
| Příčina úmrtí | poprava stětím |
| Povolání | odbojářka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Kristina Lavičková, též Krista Lavičková nebo Krista Lavíčková (15. prosince 1917 Moravská Ostrava – 11. srpna 1944 Věznice Plötzensee) byla účastnice českého protinacistického odboje popravená nacistickým režimem.[1][2]
Život[editovat | editovat zdroj]
Její otec byl Paul Hatschek. Po střední škole, kterou absolvovala v roce 1937, pracovala jako sekretářka. Od roku 1937 do roku 1942 byla zaměstnána jako osobní tajemnice okresního hospodářského poradce Otto Esslera v Praze, poté dva roky jako sekretářka v pražské textilce Günter Redlich, a to až do svého zatčení. Byla provdána za Jana Lavičku.
V roce 1943 se Lavičková podílela na založení odbojové skupiny, k níž patřili i její otec a nevlastní matka Elli Hatschek. Její práce spočívala především ve shromažďování informací a tajných dokumentů důležitých pro válečné úsilí a jejich předávání Sovětskému svazu prostřednictvím agentů.
Dne 3. září 1943 byla zatčena (podle jiných informací v listopadu 1943). Spolu se svým otcem byla obviněna z přípravy velezrady. Oba byli shledáni vinnými na schůzce 27. března 1944 a odsouzeni k smrti jako „bolševičtí váleční špióni“. Její nevlastní matka Elli Hatschek byla v pozdějším procesu také odsouzena k smrti a popravena. Po dočasném uvěznění v ženské věznici Barnimstrasse v Berlíně byla Kristina Lavičková popravena gilotinou ve věznici Berlin-Plötzensee.[1][2][3][4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krista Lavíčková na německé Wikipedii.
- ↑ a b Dokumentace popravených Čechoslováků za druhé světové války v Berlíně-Plötzensee – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-04-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Person - Gedenkstätte Plötzensee. www.gedenkstaette-ploetzensee.de [online]. [cit. 2024-04-07]. Dostupné online.
- ↑ PERK, Willy; DESCH, Willi. Ehrenbuch der Opfer von Berlin-Plötzensee: zum Gedenken der 1574 Frauen und Männer, die wegen ihrer politischen oder weltanschaulichen Einstellung und wegen ihres mutigen Widerstandes gegen das faschistische Barbarentum in der Strafanstalt Berlin-Plötzensee von 1933 bis 1945 hingerichtet wurden. Berlin: Verl. Das Europäische Buch 215 s. ISBN 978-3-920303-37-6.
- ↑ HANNEMANN, Simone. Robert Havemann und die Widerstandsgruppe "Europäische Union": eine Darstellung der Ereignisse und deren Interpretation nach 1945 ; eine Studie. 1. Aufl. vyd. Berlin: Robert-Havemann-Ges 188 s. (Schriftenreihe des Robert-Havemann-Archivs). ISBN 978-3-9804920-5-8.