Zobrazení zdroje stránky Krasobruslení

{{Infobox - sportovní disciplína
  | název = Krasobruslení
  | obrázek = Patrick Chan at the 2010 World Championships (3).jpg
  | popisek = Patrick Chan při Mistrovství světa v krasobruslení 2010
  | nadřazené odvětví = 
  | disciplíny = Jednotlivci muži / ženy – Sportovní páry <br /> Tance na ledě – Synchronizované krasobruslení
  | soutěž1 = [[Krasobruslení na olympijských hrách|Olympijské hry]]
  | rok soutěže1 = od roku [[Krasobruslení na Letních olympijských hrách 1908|1908]]
  | soutěž2 = [[Mistrovství světa v krasobruslení|Mistrovství světa]]
  | rok soutěže2 = od roku [[Mistrovství světa v krasobruslení 1896|1896]]
  | soutěž3 = [[Mistrovství Evropy v krasobruslení|Mistrovství Evropy]]
  | rok soutěže3 = od roku [[Mistrovství Evropy v krasobruslení 1891|1891]]
  | soutěž4 = 
  | rok soutěže4 = 
  | soutěž5 = <!--(nepovinný)-->
  | rok soutěže5 = <!--(nepovinný)-->
  | název federace = [[Mezinárodní bruslařská unie]]
  | federace založena = [[1892]]
  | web federace = [http://www.isu.org/ www.isu.com]
  | název svazu = [[Český krasobruslařský svaz]]
  | svaz založen = [[1993]]
  | web svazu = [http://www.czechskating.org/]
}}
'''Krasobruslení''' je druh bruslařského zimního [[sport]]u, ve kterém je kladen důraz na umělecké ztvárnění piruet, skoků a kroků. Dělí se do čtyř základních disciplín, ve kterých běžně soutěží muži i ženy. Krasobruslaři se utkávají v&nbsp;soutěžích na národní a mezinárodní úrovni, jako jsou např. mistrovství Evropy, mistrovství světa, národní mistrovství, mistrovství čtyř kontinentů, Grand-Prix v&nbsp;krasobruslení aj. Krasobruslení je také jednou z&nbsp;oficiálních disciplín [[Zimní olympijské hry|zimních olympijských her]].

Mnoho krasobruslařů působí po skončení své amatérské závodní kariéry jako trenéři, nebo vystupují v&nbsp;různých ledních revue.

== Disciplíny ==
Krasobruslení se dělí do následujících disciplín:

* [[Jednotlivci (krasobruslení)|Jednotlivci]] (muži a ženy)
* [[Sportovní páry]]
* [[Tance na ledě]]
* [[Synchronizované bruslení]]

== Historie ==
[[File:Cutting a figure (Boston Public Library).jpg|thumb|Jízda do osmiček, 1891 (Boston Public Library)]]

{{Podrobně|Dějiny krasobruslení}}
Kolébkou krasobruslení je [[Spojené království|Velká Británie]], první krasobruslařský závod se zde konal v&nbsp;roce [[1814]]. Odtud se krasobruslení šířilo do celé [[Evropa|Evropy]] a [[Amerika|Ameriky]]. V&nbsp;[[Spojené státy americké|USA]] přidali ke krasobruslení ještě hudbu a taneční a [[balet]]ní prvky.

Při výletu k&nbsp;prvopočátkům krasobruslení jako sportovního odvětví musíme nejdříve mluvit jen o&nbsp;'''bruslení''', které se až později rozdělilo do dvou různých sportovních disciplín, '''krasobruslení''' a [[rychlobruslení]].
 
První historické zmínky o&nbsp;bruslení pocházejí z&nbsp;[[Dánsko|Dánska]] z&nbsp;roku [[1134]], nejstarší anglická zmínka je datována do roku [[1174]]. Archeologické nálezy (brusle vyrobené z&nbsp;kostí) datují vznik bruslení až do [[doba bronzová|doby bronzové]] a [[doba kamenná|kamenné]].

Primitivní začátky krasobruslení lze nalézt v&nbsp;[[Nizozemsko|Nizozemí]] [[13. století|13.]] a [[14. století|14.&nbsp;stol.]] – dřevěné brusle opatřené na spodní straně železným plátkem – k&nbsp;rozjetí však bylo nutné použít hole. Až náhoda, kdy nizozemský truhlářský učeň změnil při zasazování želízek vodorovnou polohu za svislou, přinesla změnu. Bruslaři odložili hole, pohyb se stal volnější, rychlejší a ovladatelnější. V&nbsp;[[Nizozemsko|nizozemském]] [[Holandsko|Holandsku]] bylo bruslení zábavou prostého lidu, jak dokazují některé obrazy od starých mistrů, v&nbsp;jiných zemích, a také v&nbsp;Česku, bylo bruslení výsadou [[Šlechta|šlechtických]] rodů. Počátkem roku [[1610]] byl na dvoře [[Rudolf II.|Rudolfa&nbsp;II.]] uspořádán velký [[karneval]] na ledě.

Rozvoj „skutečného“ krasobruslení začal teprve v&nbsp;[[18. století]], když nože dostaly lehce zahnutý tvar, což umožnilo provádět otáčky a komplikovanější prvky.

Nebruslilo se jen v&nbsp;západní Evropě, ale také na východě, zejména v&nbsp;severní části [[Rusko|Ruska]]. V&nbsp;roce [[1838]] byla v&nbsp;Petrohradě vydaná knížka pod názvem ''Zimní zábavy a umění jezdit figury na bruslích''. Podává svědectví o&nbsp;tom, že bruslení se věnovala nejen mládež, ale i&nbsp;dospělí. Na kovových bruslích se v&nbsp;Rusku jezdilo už v&nbsp;17. stol. Car [[Petr I. Veliký]] si dal v&nbsp;roce [[1637]] vykovat pár železných [[brusle|bruslí]]. Nejprve se jim říkalo „skorochod“, teprve později, když přední část bruslí získala ozdobu koňské hlavy, dostaly název, kterého se používá dodnes – „koňky“.

== Kluziště a zimní stadiony ==
Prvními kluzišti byly samozřejmě zamrzlé [[rybník]]y a řeky. První umělé kluziště bylo postaveno už v&nbsp;roce [[1876]] v&nbsp;[[Londýn]]ě (Chelsea). Výstavba dalších umělých kluzišť byla rozhodující pro následující rozvoj tohoto [[sport]]u.

* Absolutně největší zastřešený zimní stadion byl postaven v&nbsp;roce [[1960]] v&nbsp;[[Tokio|Tokiu]], [[Japonsko]]. Ledová plocha zabírá úctyhodných 4000&nbsp;m².
* [[Japonsko|Japoncům]] patří i&nbsp;další prvenství – největší otevřené kluziště, postavené v&nbsp;roce [[1976]], s&nbsp;plochou 15&nbsp;400&nbsp;m².

Zimní stadiony nalezneme po celém světě – v&nbsp;[[Kanada|Kanadě]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Švédsko|Švédsku]] a dalších evropských zemích, ale také ve [[Španělsko|Španělsku]] či v [[Afrika|Africe]], např. na [[Pobřeží slonoviny]].
[[Soubor:1908 Olympic Games Ulrich Salchow.jpg|náhled|První olympijský vítěz v&nbsp;krasobruslení [[Ulrich Salchow]] na [[Letní olympijské hry 1908|Letních olympijských hrách 1908]] v&nbsp;[[Londýn]]ě]]
[[File:Bundesarchiv Bild 102-11310, Sonja Henie.jpg|thumb|vlevo|Mistryně světa v krasobruslení Sonja Henie (1931)]]

== Pravidla a soutěže ==
První mezinárodní krasobruslařské soutěže se konaly roku [[1882]] ve [[Vídeň|Vídni]], podle soutěžního řádu zvaného '''''Regulativ'''''. Ten byl odvozen z&nbsp;učebnice žáků Jacksona Hainese – Dr. Körpera, Wirtha a Diamantidiho ''Spuren auf dem Eise'' (Stopy na ledu), vydané roku [[1881]].

Tento Regulativ později převzala také Mezinárodní bruslařská unie (angl. ''International Skating Union'', zkr. ''ISU''), a tak vznikla pravidla, která v&nbsp;pozměněné podobě fungují dodnes. K&nbsp;výraznějším změnám došlo zavedením krátkého programu a ve změně poměrů mezi hodnocením povinné a [[volná jízda|volné]] jízdy (povinná jízda je část soutěže skládající se z předem stanovených prvků hodnocených nominálními hodnotami, které musí účastníci provést povinně; mají ale např. právo zvolit si pouze jednu osmnáctibodovou kombinaci a když se nepovede nebo ji není kam zařadit z hlediska uměleckého dojmu, mohou ji rozložit do několika jednodušších prvků).

Rozvíjející se dovednosti krasobruslařů a narůstající požadavky na lepší a objektivnější hodnocení přiměly ISU vytvořit nový systém hodnocení, který je platný od sezóny [[2004]]/[[2005]] a odsunul stávající tzv. „šestkový systém“ do historie. Základem nového systému je nový výpočet soutěžních výsledků a jednotlivých hodnot předvedených prvků. Zavedení digitálního videosystému umožňuje rozhodčím přehrát si jednotlivé prvky znovu, a tak je lépe a objektivněji zhodnotit.

* Při prvních vídeňských soutěžích zaujal mladičký Nor [[Axel Paulsen]], který předvedl svůj slavný skok, který dodnes patří k&nbsp;povinným prvkům.
* První mistrovství Evropy se konalo už v&nbsp;roce [[1891]], ještě před založením ISU, a prvním mistrem Evropy se stal Němec [[Oskar Uhlig]].
* První mistrovství světa se konalo [[1896]] v&nbsp;Petrohradě. Opět vyhrál Němec, tentokrát [[Gilbert Fuchs]]. O&nbsp;pět let později vyhrál svůj první světový titul legendární Švéd [[Ulrich Salchow]]. To se mu podařilo ještě 9 krát. Po ukončení závodní kariéry se Ulrich Salchow stal dlouholetým předsedou Mezinárodní bruslařské unie.
* Jeho úžasný rekord napodobily v&nbsp;letech [[1927]]–[[1936]] stejně legendární Norka [[Sonja Henie]]ová a v&nbsp;letech [[1969]]–[[1978]] také [[Irina Rodnina|Irina Rodninová]], která své první čtyři tituly ve sportovních dvojicích získala s&nbsp;[[Alexej Urmanov|Alexejem Uljanovem]] a dalších šest titulů se svým manželem [[Alexandr Zajcev (krasobruslař)|Alexandrem Zajcevem]].
* '''Ženy''' začaly o&nbsp;titul mistryně světa bojovat v&nbsp;roce [[1908]] v&nbsp;[[Davos]]u, o&nbsp;první titul mistryně Evropy teprve v&nbsp;roce [[1930]] ve Vídni. První [[Evropa|evropskou]] mistryní se stala Rakušanka [[Fritzi Burger]]ová; v letech 1927–1936 dominovala ženskému krasobruslení Norka [[Sonja Henie]]
* Ve [[Vídeň|Vídni]] [[1930]] se také poprvé uskutečnilo mistrovství Evropy sportovních párů. O&nbsp;světový titul soutěžily také daleko dříve – již od roku [[1908]].
* Druhou nejmladší krasobruslařskou disciplínou jsou [[tance na ledě]]. Na světových šampionátech se objevily teprve v&nbsp;roce [[1956]] v&nbsp;[[Paříž]]i a o&nbsp;dva roky později také na evropském mistrovství v&nbsp;[[Bolzano|Bolzanu]]. Od roku [[1976]] jsou tance na ledě standardní součástí v&nbsp;programu zimních olympijských her.
* Vůbec nejmladší krasobruslařskou disciplínou a zároveň i jedinou disciplínou týmovou je [[synchronizované bruslení]], jehož rozvoj probíhá přibližně od konce 50. let 20. století. Není součástí programu olympijských her a má své závody od ostatních disciplín obvykle organizačně odděleny.

== Krasobruslení na olympijských hrách ==
{{Podrobně|Krasobruslení na olympijských hrách}}
* [[1908]] v&nbsp;Londýně proběhla první [[Olympijské hry|olympijská]] soutěž v&nbsp;krasobruslení. Na pořadu byly čtyři disciplíny: bruslení žen a mužů, sportovní dvojice a speciální figury. Soutěž ve speciálních figurách už pak ale nikdy nebyla opakována. Prvním olympijským vítězem se stal Ulrich Salchow.
* Druhý olympijský závod proběhl na Letních olympijských hrách [[1920]] v&nbsp;[[Antverpy|Antverpách]], šest let po posledním mistrovství světa [[1914]]. Celkem se zúčastnilo 9&nbsp;mužů, 6&nbsp;žen a 8&nbsp;párů ze šesti zemí.
* V&nbsp;roce [[1924]] proběhly První zimní olympijské hry v&nbsp;[[Chamonix]]. Zúčastnilo se jich 29&nbsp;soutěžících, z&nbsp;toho 16&nbsp;mužů a 13&nbsp;žen z&nbsp;jedenácti zemí.
* Zimních olympijských her 1976 v&nbsp;[[Innsbruck]]u se účastnilo již 105&nbsp;olympioniků (52&nbsp;mužů a 53&nbsp;žen) z&nbsp;18&nbsp;zemí.

== Vybavení ==
=== Nože ===
Krasobruslařské nože, vyrobené z&nbsp;tvrdé oceli, jsou 3 až 4&nbsp;milimetry široké. Jsou jen nepatrně zahnuté – což umožňuje provádět složité obraty a prvky. Jsou zbroušeny tak, že vznikají dvě hrany (vnitřní a vnější), mezi kterými je žlábek. Tyto hrany usnadňují bruslaři zrychlovat a ovládat jízdu. Špička je ozubená, používá se při odpíchnutých skocích nebo k provádění krokových prvků.

=== Boty ===
Boty jsou zpravidla zhotoveny na míru, silně vyztužené, šněrovací, do výšky lýtek, s&nbsp;tlustým koženým vnitřkem a dodatečným vyztužením v oblasti kotníku.

=== Kostýmy ===
Kostýmy jsou ovlivňovány charakterem programu a volbou hudebního doprovodu. Měly by výkon korunovat, ne odvádět pozornost nebo dokonce pobuřovat.
Dřívějším přísným pravidlem byly sukně pro ženy, dnešní pravidla již umožňují, aby ženy vystupovaly i&nbsp;v&nbsp;kalhotovém kostýmu – dokonce i&nbsp;v&nbsp;tancích – musí to však být explicitně uvedeno v&nbsp;úpravě pravidel, které každoročně uveřejňuje ISU. Muži musí i&nbsp;nadále nosit dlouhé kalhoty – které však nesmějí být trikotové (přiléhavé). Jiné módní doplňky, které nejsou pevně přichyceny na kostýmu, stejně jako různé jiné pomůcky, nejsou v&nbsp;soutěži povoleny.
 
=== Historie rozvoje kostýmů ===
Od vzniku bruslení jako sportu v&nbsp;druhé polovině [[19. století]] se mnohé změnilo: metoda hodnocení, pravidla, organizace, průběh soutěží, technika bruslení, stadiony a ledové plochy, materiál a také kostýmy.

Ale jeden aspekt se v&nbsp;průběhu času nezměnil: kostýmy stále sledují metody, vzory, materiály a barvy jednotlivých časových epoch. Když vzniklo krasobruslení v&nbsp;dnešním moderním smyslu, kostýmy jako takové neexistovaly. Bruslilo se v&nbsp;běžném denním oblečení: muži měli na sobě kalhoty a bundu, ženy dlouhé sukně až po kotníky. Gilbert Fuchs jako první zavedl legíny, které však dnes nejsou povoleny. Byla to fenomenální [[Sonja Henie|Sonja Heniová]], nesporná krasobruslařská [[diva]], která zavedla velkou novinku – krátkou sukni, kterou předvedla na prvních [[Zimní olympijské hry 1924|ZOH 1924]].

Od té doby ji napodobovala spousta žen, které začaly nosit krátké sukně a přiléhavější kostýmy, které jim nebránily v&nbsp;pohybu a umožňovaly provedení složitějších figur.

V&nbsp;následujících dekádách došlo k&nbsp;velkým změnám v&nbsp;technické obtížnosti: jednoduché skoky se staly dvojitými a trojitými (a dnes už dokonce v&nbsp;podání některých špičkových závodníků také čtvernými), programy začaly vyprávět reálné příběhy. Tento rozvoj ovlivnil také kostýmy, které se staly součástí soutěží, jedním z&nbsp;hlavních prvků uměleckého projevu společně s&nbsp;hudbou a zvoleným tématem.

* v&nbsp;[[1970–1979|70.]] a [[1980–1989|80.&nbsp;letech]] [[20. století]] byly moderní krátké sukně a kalhoty do zvonu. Barva kostýmů byla nevýrazná, bez barevných odstínů a bez jasných vzorů.
* v&nbsp;80. a [[1990–1999|90.&nbsp;letech]] [[20. století]] se těšily velké přízni kostýmy s&nbsp;flitry. Oblíbené byly světlé a teplé barvy, vzory byly jasnější. Kalhoty měly rovný střih, sukně byly vepředu kratší a vzadu delší.

Různé ozdoby namísto flitrů, delší sukně, dechberoucí výstřihy. Užívání [[Textilie|textilií]] propůjčující falešnou nahotu skoro vymizelo. Rozmanité ozdoby dnes nosí už i&nbsp;muži a jejich košile jsou často otevřené. Hlavní snahou však zůstává podchytit téma jízdy a přivést je k&nbsp;životu, nejen výběrem vhodného hudebního doprovodu a projevem na ledě, ale také za pomoci kostýmů.

Kostýmy se stávají „nesmrtelnými“. Který krasobruslařský nadšenec by si nepamatoval na kostým [[Oksana Grishuck|Oxany Griščukové]] se Swarovski křížem, když se svým partnerem [[Evgeny Platov|Jevgenijem Platovem]] vyhrála olympijské zlato r. [[1998]]? Nebo na taneční pár [[Jayne Torvill]]ová a [[Christopher Dean]] a jejich fialový kostým ze slavného Bolera? Nebo kostým mušketýra, vynikajícího francouzského krasobruslaře [[Philippe Candeloro|Philippa Candelora]], který měl na sobě, když vyhrál svou druhou bronzovou olympijskou medaili r. [[1998]]?

Kostýmy byly a jsou v&nbsp;krasobruslení velmi důležité. Krasobruslení není jen sport, ale také jistý druh pohybového umění. Kostým je to první, co diváka zaujme a zůstane mu v&nbsp;paměti.

== Krasobruslařské prvky ==
[[Soubor:Asia01.JPG|náhled|upright|Krasobruslařská [[arabeska (balet)|arabeska]]]]
Jak už bylo řečeno, krasobruslení je umělecké ztvárnění skoků, kroků a piruet. Tyto prvky jsou pojmenované dle provedení – popředu, pozadu, z&nbsp;vnitřní nebo vnější hrany brusle.

Ke [[Krasobruslařský skok|skokům]] patří [[Kadet (krasobruslení)|kadet]], [[Salchowův skok|salchow]], [[toeloop]], [[Rittbergerův skok|rittberger]], [[flip]], [[Lutzův skok|lutz]] a [[Axel-Paulsenův skok|axel]], které se skáčou s&nbsp;jednou, dvěma, třemi, a dokonce i&nbsp;čtyřmi obrátkami. Mimo nosné prvky (skoky, kroky, piruety) sem patří také různé spojovací prvky jako váha, [[arabeska (balet)|arabesky]], měsíc, aj.

K&nbsp;prvkům typickým pro sportovní dvojice patří [[odhozené a twistované skoky]], zvedané figury a [[spirála smrti]].

=== První skokani ===

První skokani jednotlivých skoků:

{|class="wikitable"
! Skok \ Otočky
! 1
! 2
! 3
! 4
|-
| [[Axel-Paulsenův skok|Axel]]
| 1882 {{Flagicon|NOR}} [[Axel Paulsen]]<br />~1920 {{Flagicon|NOR}} [[Sonja Henie]]
| 1948 {{Flagicon|USA}} [[Dick Button]]<br />1953 {{Flagicon|USA}} [[Carol Heissová]]
| 1978 {{Flagicon|CAN}} [[Vern Taylor]]<br />1988 {{Flagicon|JPN}} [[Midori Ito]]
| 2022 {{Flagicon|USA}} [[Ilia Malinin]]<br />–
|- 
| [[Salchowův skok|Salchow]]
| 1909 {{Flagicon|SWE}} [[Ulrich Salchow]]
| –<br />1936 {{Flagicon|GBR}} [[Cecilia Colledgeová]]
| 1955 {{Flagicon|USA}} [[Ronald Robertson]]<br />1962 {{Flagicon|CAN}} [[Petra Burkaová]]{{Poznámka|Již v roce 1961 skočily 3S [[Helli Sengstschmidová]] (Aut) a [[Jana Dočekalová|Jana Mrázková]] (Cze)}}
| 1997 {{Flagicon|USA}} [[Timothy Goebel]]<br />2002 {{Flagicon|JPN}} [[Miki Andová]]
|-
| [[Rittbergerův skok|Rittberger]]
| 1910 {{Flagicon |DEU}} [[Werner Rittberger]]
| <!-- 1925 {{Flagicon|AUT}} [[Karl Schäfer]] -->
| 1952 {{Flagicon|USA}} [[Dick Button]]<br />1968 {{Flagicon|NDR}} [[Gabriele Seyfertová]]
| 2016 {{Flagicon|JPN}} [[Juzuru Hanjú]]<br />–
|-
| [[Flip]]
| 1913 {{Flagicon|USA}} [[Bruce Mapes]]{{Poznámka|V roce 1913 se skok, dnes známý jako flip, stal známým pod jeho příjmením, ale není jisté, zda byl vynálezcem}}
| 
| –<br />1981 {{Flagicon|NDR}} [[Katarina Wittová]]
| 2016 {{Flagicon|JPN}} [[Šoma Uno]]<br />2019 {{Flagicon|RUS}} [[Alexandra Trusovová]]
|-
| [[Lutzův skok|Lutz]]
| 1913 {{Flagicon|AUT}} [[Alois Lutz]]
| <!-- 1926 [[Karl Schäfer]]<br /> --> 1949 {{Flagicon|ČSSR}} [[Ája Vrzáňová]]
| 1962 {{Flagicon|CAN}} [[Donald Jackson]]<br />1978 {{Flagicon |CHE}} [[Denise Biellmannová]]
| 2011 {{Flagicon |USA}} [[Brandon Mroz]]<br />2018 {{Flagicon|RUS}} [[Alexandra Trusovová]]
|-
| [[Toeloop]]
| ~1920 {{Flagicon|USA}} [[Bruce Mapes]]
| 
| 1964 {{Flagicon|USA}} [[Thomas Litz]]<br />–
| 1988 {{Flagicon|CAN}} [[Kurt Browning]]{{Poznámka|Prvním skokanem čtverného toeloopa byl československý krasobruslař [[Jozef Sabovčík]], kterému však nebylo toto prvenství připsáno}}<br />2018 {{Flagicon|RUS}} [[Alexandra Trusovová]]
|-
|}
{{Poznámky pod čarou}}

== Zajímavost ==
Krasobruslení je jediný olympijský sport, kde faktickou polovinu ze všech čtyř základních soutěžních disciplín absolvují muži a ženy společně v páru, jde o jeden z mála sportů, kde muži závodí společně v páru se ženami.

{{clear}}

== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Wikicitáty|téma=Krasobruslení}}
* {{Wikislovník|heslo=krasobruslení}}
* {{NK ČR|ph121933|věc=ano|krasobruslení}}

{{Navboxes
| title = Krasobruslařské soutěže
| list = {{Krasobruslení na olympijských hrách}}
{{Mistrovství světa v krasobruslení}}
{{Mistrovství Evropy v krasobruslení}}
{{Mistrovství čtyř kontinentů v krasobruslení}}
{{Krasobruslení na univerziádě}}
}}

{{Autoritní data}}
{{Portály|Sport|Umění}}

[[Kategorie:Krasobruslení| ]]
[[Kategorie:Zimní sporty]]
[[Kategorie:Olympijské sporty]]
[[Kategorie:Bruslení na ledě]]