Přeskočit na obsah

Kralja Petra (Bělehrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kralja Petra (Bělehrad)
Umístění
StátSrbskoSrbsko Srbsko
MěstoBělehrad
Poloha
Historie
Pojmenováno poPetr I. Karađorđević a July 7, 1941
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kralja Petra (srbsky Краља Петра) je ulice v hlavním městě Srbska, v Bělehradu. Nachází se v samém historickém středu města. Kříží ulici Knez Mihailova a vede ve směru severovýchod-jihozápad. Je dlouhá přesně 1 km a pojmenována po králi Petru I. Karađorđevićovi z 19. století.

Jedná se o jednu z nejstarších bělehradských ulic. V jejím místě se nacházelo centrum antického města Singidunum (římského).[1] Stála zde bazilika i fórum. Ulice se vyvinula nejspíše z původní cesty, která obcházela perimetr pevnosti Kalemegdan a je zachycena na plánku pevnosti z roku 1789.

Ulice se objevuje již na mapách druhého historického mapování z poloviny 19. století, a to ve své současné délce. Zastavěna již byla z obou stran a v její blízkosti se nacházela (nicméně k ní nepřiléhala) pevnost Kalemegdan. V roce 1872 jí byl udělen název Glavna čaršija[2][3] (doslova Hlavní trh). Na této ulici byla otevřena první lékárna v dějinách města. V roce 1904 byla pojmenována po králi Petru I. Karađorđevićovi a tento název si udržela až do roku 1946, kdy s nástupem komunistů k moci bylo rozhodnuto o změně názvu na 7. jula (datum povstání proti nacistům v Srbsku). Část ulice také byla známá pod názvem Dubrovačka (dubrovnická).

Jedná se víceméně o klidnou ulici, nicméně se značným turistickým významem. Její centrální část je upravena jako pěší zóna.

Významné objekty

[editovat | editovat zdroj]
  1. ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 49. (srbochorvatština) 
  2. Kako su beogradske ulice dobijale imena. Telegraf [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. (srbsky) 
  3. ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 249. (srbochorvatština) 
  4. ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 269. (srbochorvatština) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]