Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa
| Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa | |
|---|---|
.jpg) Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Souřadnice | 48°59′3,48″ s. š., 14°28′2,28″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | Česká církevní provincie |
| Diecéze | diecéze českobudějovická |
| Zasvěcení | Jan Křtitel |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Adresa | České Budějovice 3, Česko |
| Ulice | Staroměstská |
| Kód památky | 14117/3-826 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa se nachází v Českých Budějovicích na Pražském předměstí za obchodním domem Družba, v místech Starého Města.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostel byl založen na počátku 13. století pro původní osadu Budivojovice. Do 2. pol. 14. stol. byl s největší pravděpodobností farním kostelem pro celé město České Budějovice.[1] Dnešní pozdně gotická podoba pochází z přestavby kolem roku 1461 a úprav v 16. století. Jde o jednolodní stavbu s hranolovou věží u západního průčelí. Loď je sklenuta valenou klenbou s výsečemi, v presbytáři a sakristii je klenba křížová. Zařízení je pseudogotické. Pod kruchtou jsou zasazeny náhrobní kameny ze 16. století.
Pamětní deska Jana Valeriána Jirsíka[editovat | editovat zdroj]
Po své smrti v roce 1883 byl do hrobu přímo u severní zdi kostela pochován biskup Jan Valerián Jirsík. Členové českobudějovické Besedy nechali na zeď nad hrobem v roce 1895 umístit pamětní desku. Na její základní desku z leštěného syenitu je uchycena kulatá deska z leštěné švédské žuly s biskupovým jménem a datem úmrtí. Nápis je orámovan poloreliéfním zdobeným bronzovým věncem. Celou pamětní desku zhotovila firma Blažeje Schättingera za 735 zlatých. Podle historika Daniela Kováře byla důvodem pro vyrobení této pamětní desky 12 let po smrti biskupa snaha o alespoň částečné připomenutí osobnosti Jirsíka vzhledem k rozhodnutí odložit plánovanou stavbu velkoformátového Jirsíkova pomníku na dobu neurčitou.[2]
Staroměstský hřbitov[editovat | editovat zdroj]
Kolem kostela svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa býval hřbitov. Měl převážně empírový ráz. Poslední pohřeb se konal 23. dubna 1889, ve stejný den se konal i první pohřeb na novém hřbitově[3]. Při přeměně Starého Města v panelové sídliště byla zachována aspoň jeho nejstarší část. Mladší část byla přeměněna v park.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Interiér -
Pohled na věž -
Celkový pohled -
Foto z alba r. 1838 -
Tabule na jižní zdi
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Královská založení na jihu Čech : za vlády posledních Přemyslovců. České Budějovice: [s.n.], 2016. 335 s. ISBN 978-80-85033-74-8, ISBN 80-85033-74-7. OCLC 985914667 S. 230.
- ↑ KOVÁŘ, Daniel. Příběhy budějovických pomníků. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2000. S. 94–95.
- ↑ KOVÁŘ, Daniel. Budějovické hřbitovy. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2001. 103 s. S. 15, 22.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa na Wikimedia Commons
