Přeskočit na obsah

Kostel Nejsvětější Trojice (Gergeti)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel Nejsvětější Trojice v Gergeti
Cminda Sameba
Cminda Sameba
Místo
StátGruzieGruzie Gruzie
Souřadnice
Map
Základní informace
CírkevGruzínská pravoslavná církev
ZasvěceníNejsvětější Trojice
Architektonický popis
Stavební slohcross-in-square
Výstavba14. století
Další informace
AdresaKazbegi, GruzieGruzie Gruzie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cminda Sameba (gruzínsky წმინდა სამებაCminda Sameba) nebo také Kostel Nejsvětější Trojice v Gergeti (gruzínsky გერგეტის სამების ეკლესია Gergetis samebis eklesia) je komplex gruzínsko-pravoslavných kostelů na malé náhorní plošině poblíž městečka Stepancminda.

Název Gergeti (gruzínsky გერგეტი) pochází ze zaniklé vesnice Gergeti při levém břehu řeky Těrek naproti městečka Stepancminda. Kostel byl v této vesnici postaven a do dnešního dne nese její jméno i po jejím zániku.

Kostel byl postaven ve 14. století jako jediný s kopulí s křížem v provincii Chevi. Oddělená věž se zvonicí se datuje z téže doby. Izolovaná poloha komplexu na vrcholu vysoké hory obklopené mohutností přírody z něj udělala symbol Gruzie. Podle gruzínského autora Vachuštiho Batonišviliho sem byly v době nebezpečí v 18. století převezeny a uschovány vzácné památky z Mcchety. Za doby existence SSSR zde byly veškeré bohoslužby zakázány, ale kostel se stal významným, turisty navštěvovaným místem. Roku 1988 sovětské úřady postavily kabinovou lanovku ke kostelu s jednou stanicí z místa, kde dnes stojí Stepancmindské historické muzeum. Obyvatelé Stepancmindy (tehdejšího Kazbegi) byli takovýmto jednáním pohoršeni a lanovku zanedlouho strhli.[1] Po rozpadu SSSR se kostel začal těšit aktivitě Gruzínsko-pravoslavné církve.

Dnes je populárním výletním místem turistů. Přístupný je buď pěšky za tříhodinového stoupání, nebo objížďkou po horské cestě terénním autem za 30 minut.

  1. NOBLE, John; KOHN, Michael; SYSTEMANS, Danielle, William Dunbar. Georgia, Amenia & Azerbajian. 4. vyd. [s.l.]: lonely planet, 2012. 328 s. Dostupné online. ISBN 978-1-74179-403-8. S. 88. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]