Koronavirová recese

Koronavirová recese je významná ekonomická recese, která v roce 2020 ovlivňuje významně ekonomiku téměř všech světových států. Spouštěčem recese byla pandemie nemoci COVID-19, proti jejímuž šíření se začala celosvětově zavádět preventivní opatření jako zavírání obchodů, vzdělávacích institucí či státních hranic. Jedná se o nejhorší recesi od Velké hospodářské krize, která vypukla ve 30. letech 20. století. Ekonomické dopady se liší v různých oblastech světa podle toho, jak rychle se v daných oblastech podařilo získat kontrolu nad šířením nemoci COVID-19 a podle s ohledem na vývoj a bilanci daných ekonomik v uplynulých letech.

První znatelné ekonomické problémy se začaly projevovat na přelomu února a března 2020 s počátkem výrazného poklesu cen ropy na světových trzích. Některé státy (například Itálie) dále zpřísňovaly opatření. Klesla rovněž poptávka po cestování. Pokles zasáhl citelně leteckou dopravu. V průběhu března se ve většině světa významně omezila vnitrosttní veřejná doprava a došlo k omezování provozu podniků. Kvůlci délce až několika měsíců, po které opatření platí, vyhlásila řada společností insolvenci a nebo došlo k částečnému propuštění zaměstnanců, což zvýšilo míru nezaměstnanosti. Příkladem jsou Spojené státy americké, kde míra nezaměstnanosti kolísala v období od května 2019 do února 2020 mezi 3,4 a 3,7 %. Oproti tomu v březnu 2020 vzrostla na 4,4 % a v dubnu skokově byla hodnota 14,7 %. Takové hodnoty nedosáhla nejen za posledních deset let, kdy s růstem ekonomiky v období kojunktury dlouhodobě klesala, ale ani za posledních 25 let. Při poslední recesi se na přelomu let 2009 a 2010 pohybovala okolo 10 %, když její růst kulminoval.

Státům se zvyšují náklady na záchranu obyvatel a zároveň snižují příjmy do rozpočtu, tudíž si půjčují nebo jednoduše prodávají dluhopisy. Státy se tedy postupně zadlužují. Velké množství zemí ještě nedokázalo snížit dluh z období celosvětové ekonomické krize (2008 – 2015) nebo jim státní dluh vůči HDP v posledních letech ještě vzrostl. Tato krize tedy může některé státy ekonomicky extrémně poškodit, především ty státy, které na tom byly špatně ještě před touto globální recesí (například Řecko nebo Libanon).

Dopady na růst HDP a míru inflace

Většina světových států očekává propad HDP. Patří mezi ně zejména státy, které byly již před krizí v recesi nebo na pokraji recese. Další zasaženou skupinou jsou státy OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu), mezi něž patří 13 států (1 v Jižní Americe, 5 v Asii a 7 v Africe). Podle predikce klesne HDP všem těmto zemím, nejhůře zasaženými státy budou Venezuela a Lybie. Růst HDP čeká některé africké a asijské země, především ty chudé, které zažívají dlouhodobě velký ekonomický vzestup (např. Nepál a Pobřeží slonoviny).

Inflace se celosvětově snižuje, desítky zemí v dubnu dokonce zažívaly deflaci. V některých státech přesto inflace roste a dostávají se takřka do hyperinflace. Libanon zažívá velkou krizi, inflace stoupla od října 2019 do února 2020 o 10% a nadále stoupá. Statisíce lidí se dostaly pod hranici chudoby. Problémy související s nemocí COVID-19 navíc celou krizi výrazně zhoršují. Libanon má dlouhodobě jeden z nejvyšších státních dluhů vůbec (170% HDP) a není schopen své dluhy řádně splácet.

Je pravděpodobné, že po deflaci dojde ve většině zemí k výrazné inflaci.

Ekonomické dopady v Česku

Ke konci roku 2019 se počítalo s růstem HDP v roce 2020 o 2 % a se schodkem státního rozpočtu ve výši 40 miliard Kč. Již v období leden – únor, když ještě nebyla ekonomika zásadně ovlivněna koronavirem, narostl schodek státního rozpočtu na 27,4 Kč. V březnu byl vyhlášen nouzový stav, byla zavřena drtivá většina obchodů a lidé nemohli vycestovat do zahraničí. Poslanecká sněmovna kvůli tomu zvýšila předpokládaný schodek státního rozpočtu na 200 miliard Kč, v dubnu dokonce na 300 miliard Kč. Podle mnohých politiků a ekonomů bude ale podstatně vyšší (400 až 500 milard Kč). Ministerstvo financí prodalo v roce 2020 dluhopisy za více než 470 milard Kč, což je téměř dostatečné množství pro splácení dluhů v daném roce. Míra poklesu HDP v roce 2020 bude podle odhadů někde mezi 6 až 11 %, přičemž na úroveň před krizí se Česko dostane nejspíše v roce 2022.

V březnu výrazně klesla stavební a průmyslová produkce. Zahraniční obchod se zbožím rovněž nedosáhl na takový zisk jako v měsících předešlých. Došlo také k poklesu maloobchodních tržeb (s výjimkou maloobchodů s potravinami). Česká koruna v březnu, poté, co posílila v únoru, výrazně oslabila.

V dubnu poprvé stoupla nezaměstnanost, ze 3,0 na 3,4 %. Meziroční inflace klesla z února na duben o 0,5% (na 3,2%). Pokles inflace byl dán zejména poklesem cen alkoholu a pohonných hmot. Nadále přetrvává růst inflace potravin.