Kokcidie jaterní

Kokcidie jaterní
Vědecká klasifikace
Doména	eukaryota (Eukaryota)
Říše	SAR
Podříše	Alveolata
Kmen	Myzozoa
Podkmen	výtrusovci (Apicomplexa)
Třída	Conoidasida
Podtřída	kokcidie (Coccidiasina)
Řád	Eucoccidiorida
Čeleď	Eimeriidae
Rod	Eimeria
Binomické jméno
Eimeria stiedae (Lindemann, 1896) Kisskalt & Hartmann, 1907
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kokcidie jaterní (Eimeria stiedae) z rodu Eimeria je kokcidie způsobující jaterní kokcidiózu u králíků. Vyskytuje se na celém světě a od ostatních členů rodu Eimeria se odlišuje tím, že parazituje v jaterní tkáni. Poprvé byla pozorována biologem Antonim van Leeuwenhoekem v roce 1674.

Životní cyklus

Životní cyklus Eimerií je jednohostitelský a sestává ze tří fází: merogonie (schizogonie), gametogonie a sporogonie. Králíci požívají sporulované oocysty. Sporulované oocysty obsahují sporozoity, které se vylíhnou a cestují přes jaterní portální žílu do jater a nakonec proniknou do žlučového epitelu, kde podstoupí nepohlavní rozmnožování známé jako schizogonie. Ruptura schizonta následně způsobí prasknutí a smrt epiteliálních buněk. Merozoiti proniknou do jiných buněk a vytvoří více merozoitů během jedno či několika kol. Nakonec se merozoit stane samčím mikrogamocytem a nepohlavně se rozmnoží v epiteliálních buňkách. Prasklý mikrogamecyt infikuje buňku samičím makrogamecytem a sexuální reprodukcí vytvoří zygotu. Zygota si ještě stihne vyvinout ochranný obal předtím, než bude vypuzena žlučí a poté výkaly ven jako oocysta. Do vnějšího prostředí se oocysty dostávají v nesporulované formě. Oocysta posléze podléhá sporogonii. Meiotickým dělením vzniknou 4 sporoblasty, a každý sporoblast se dále vyvine v jednu sporocystu. Celý cyklus trvá přibližně 7 dní.

Při interakci parazit – hostitel začne kokcidie syntetizovat specializované molekulární komplexy, které jsou nutné ke klouzavému pohybu a k vytvoření "moving junction". Tyto komplexy pomáhají parazitům dostat se do hostitelových buněk.

Sporulovaná oocysta se sporozoity

Patogeneze

Tyto kokcidie jsou odpovědné za jaterní kokcidiózu. Kokcidióza byla prohlášena za jedno z nejčastějších parazitárních onemocnění u králíků, zejména u samic a mláďat. Počet nakažených králíků se zvyšuje na jaře a v létě, tedy v době, kdy je počet mláďat největší. Jeho patogenita je označena za mírnou až závažnou. Schizonty ve žlučovodu způsobují hyperplazii žlučovodu a zablokování žlučovodů vedoucí k hepatomegalii (zvětšení jater) a tím i ke žloutence. Kvůli selhání jater je břicho roztaženo tekutinou. Nebezpečí hrozí zejména u malých králíčků po odstavu mateřského mléka. Mateřské mléko obsahuje protilátky, která malé králíčky chrání. Po odstavu se jim už této ochrany nedostává a jsou snazším cílem. Kokcidie způsobují hromadné hynutí králíčků právě v důsledku odstavu. Nejzranitelnější věk je tedy kolem 2–3 měsíců. Přenos kokcidií probíhá převážně fekálně-orální cestou. Nejčastějším zdrojem nákazy je kontaminované krmivo a voda. Oocysty vylučované fekální cestou se stávají infekčními během 3 dnů.

Diagnostika

Většina infekcí probíhá asymptomaticky. Nemusí se ani zjistit, že byl králík napaden. Symptomy se objevují převážně u malých králíčků. Hlavními symptomy jsou například anorexie, chřadnutí, ikterus, průjem, zácpa, pokles růstu. Může docházet i ke snížení reprodukční schopnosti. Výkaly králíků také mohou obsahovat množství hlenu nebo krve. Břicho králíků může být zvětšené v důsledku vodnatosti nebo zvětšení jater a žlučníku, které lze pozorovat na rentgenových snímcích. U jater se také objevují bílé skvrny. Může docházet k ucpání žlučovodů. Při důkladnějších prohlídkách byla zjištěna zvýšená hladina bilirubinu u nakažených králíčků.

Léčba

Preventivně lze králíky chránit podáváním léčiv – kokcidiostatiky. Kokcidiostatika se prodávají buďto rovnou ve směsi s krmivem a nebo jako doplněk stravy. Problémem této léčby je vznik rezistence kokcidií vůči lékům. V dnešní době se tedy hledají různé alternativy této dosud používané preventivní léčby. Důležitá je také hygiena a pravidelná kontrola výkalů. Králíci se nakazí z výkalů obsahujících oocysty. Při nedodržování dostatečné hygieny se oocysty roznesou na více míst a šance nákazy stoupá. S tím souvisí i nutnost pravidelné výměny podestýlek. Je také vhodné vyvarovat se zeleného krmení z míst, které mohly být kontaminovány divokými králíky. Nakažení králíci jsou léčeni antikokcidiky, které se podávají do vody. Známý je například přípravek Baycox. K léčbě antikokcidiky je také dobré zároveň podávat nějaká probiotika pro podporu střevních bakterií.