Kniha úmrtí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dvoustránka z knihy úmrtí farního úřadu v Hradci Králové-Kuklenách se záznamem Františka Cyrila Kampelíka (†8. června 1872)
Formulář záznamu v knize úmrtí podle vyhlášky 207/2001 Sb., využívaný od 1. července 2001

Kniha úmrtí je jednou z matričních knih, do které se zapisují úmrtí osob. Každý správní obvod udržuje vlastní knihu úmrtí, kde jsou sepsána veškerá úmrtí v daném obvodu a také nalezené mrtvoly ve správním obvodu.

Zápis se provádí na základě listu o prohlídce mrtvého nebo na základě rozhodnutí soudu o prohlášení osoby za mrtvou.

Povinné údaje[editovat | editovat zdroj]

V Česku se vedení knihy úmrtí řídí zákonem č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení.[1] Do knihy se zapisuje (§ 21 odst. 1):

  • den, měsíc, rok a místo úmrtí,
  • jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodné číslo, osobní stav, pohlaví, státní občanství a místo trvalého pobytu zemřelého,
  • jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné číslo žijícího manžela, partnera8a),
  • datum zápisu a podpis matrikáře.

Od účinnosti současného zákona (tj. od 1. července 2001) se do knihy zemřelých nezapisuje příčina úmrtí. Tu lze podle důvodové zprávy zjistit z listu o prohlídce mrtvého, který je zařazen do sbírky listin.[2]

Kniha úmrtí je uložana na matričním úřadě po dobu 75 let od posledního zápisu (§ 23 odst. 1 písm. d), poté je předána do územně příslušného archivu (§ 23 odst. 4, vyhláška 207/2001 § 40–41 s přílohou 3). Na žádost se vydává úmrtní list, který je vyhotoven na základě údajů z knihy úmrtí.

Do knihy úmrtí, podobně jako do dalších matričních knih, mohou zásadně nahlížet a o vystavení dokladů žádat jen oprávněné osoby, zejména členové rodiny, sourozenci a ti, kdo to potřebují pro uplatnění svých práv (§ 25 odst. 1). Pokud ale od provedení zápisu o úmrtí uplynulo nejméně třicet let, povolí matriční úřad nahlížení nebo vystaví doklad komukoli (§ 25b odst. 1). Matriční knihy předané státním oblastním archivům jsou postupně digitalizovány a zveřejňovány na internetu.

Změny po vyhlášce č. 389/2007 Sb.[editovat | editovat zdroj]

Z důvodu zavedení vyhlášky č. 389/2007 Sb. o registrovaném partnerství je možné používat starší tiskopisy až do 31. prosince 2020 za předpokladu, že v nich bude provedena změna slov „žijící manžel“ na „žijící manžel/partner“.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů. 2000. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  2. Důvodová zpráva k zákonu o matrikách 2001

Související články[editovat | editovat zdroj]