Klíče od pevnosti Boyard

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Pevnost Boyard nebo další významy.
Klíče od pevnosti Boyard
Základní informace
Původní název Les clés de Fort Boyard
Formát soutěžní pořad
Země původu FrancieFrancie Francie
Jazyk francouzština
Premiérové vysílání
TV stanice Antenne 2 a France 2
Vysíláno 1990 –
Klíče od pevnosti Boyard na ČSFD FDb SZ IMDb TV.com

Klíče od pevnosti Boyard (ve francouzském originále Les clés de Fort Boyard) je francouzská dobrodružná televizní soutěž, v níž soutěží vždy šestičlenný tým, který v průběhu soutěže plní nejrůznější úkoly a jehož konečným cílem je uhodnout heslo k otevření trezoru. Výhru pak soutěžící obvykle věnují na charitativní účely.

Soutěž vznikla v roce 1990 a v Česku ji vysílala Česká televize, později také TV Nova. V průběhu let byla také vysílána v různých regionálních mutacích, dokonce i na Slovensku. Od 2. února 2012 vysílala tuto soutěž (její britskou verzi nazvanou Fort Boyard) také televizní stanice Prima Cool. V roce 2013 Prima Cool vysílá i originální francouzskou verzi.

Pravidla soutěže[editovat | editovat zdroj]

Soutěž samotná je rozdělena na mnoho části. V první z nich je úkolem soutěžících v časovém limitu 50 minut získat 9 klíčů. Klíče získávají za splnění úkolů v místnostech po celé pevnosti. Během této části mají soutěžicí možnost při zastavené časomíře získat proti sportovně nadaným dětem v kleci u Červené paní (Rouge) 3 klíče. V další části se pak tým přesunuje do sálu rozhodnutí, kde se musí zajatci u Bílé paní (Blanche) osvobodit splněním zpravidla jednoduchého úkolu na štěstí, nebo zručnost. Pokud jej ale nezvládnou, zůstanou ve vězení až do boje s Pány temnot. Pokud družstvo nenasbírá 9 klíčů, někteří soutěžící se musí obětovat a též plnit úkol Blanche. V třetí části získávají soutěžící indicie, které jim napoví konečné heslo k trezoru. V sezóně 2018 je k dispozici 5 úkolů a šestý bonusový - kolektivní ochutnávka u chefa Willy Rovelliho. V úkolech je zpravidla velmi těžké překonat svůj strach, a tak před touto částí mají soutěžící možnost získat žolíka - pokid odpoví z 8 otázek týkajících se Pevnosti Boyard alespoň polovinu. Žolík umožní vyměnit člověka na jednu zkoušku. V další části se osvobozují vězni, kteří nezvládli úkol v sálu rozhodnutí - na svůj únik mají 2 a půl minuty, pokud to nestihnou, přebytečný čas se jim odečte od času v sálu s pokladem. Dále soutěžící bojují proti Pánům temnot, aby získali čas pro získání peněz. V sezóně 2018 mají v základu 3 minuty a za každý vyhraný duel mají 15 sekund. Jsou čtyři duely a pokud prohrají, čas neztratí. Je nutno podotknout, že každý rok se pravidla trochu mění, tohle je popis pravidel pro sezónu 2018.

Postavy[editovat | editovat zdroj]

Postavy vystupující v soutěži se liší v různých sériích. Mezi nejznámější patří:

  • otec Fura (fr. Le père Fouras, hráli ho Michel Scourneau v roce 1990, Yann Le Gac v letech 1991-2001, v roce 2002 Didier Hervé a od roku 2003 opět Yann Le Gac)
  • Profesor (v originále The Professor, hrál Geoffrey Bayldon, v dílech z produkce Velká Británie, 1. - 4. série)
  • Captain Baker (nahradil Profesora, hraje Tom Baker, v dílech z produkce Velká Británie, série 5)
  • Paklíč odmyká a zamyká dveře úkolů na klíč (trpasličí průvodce po pevnosti, v originále Passe-Partout, Jacques, hraje André Bouchet)
  • Pačes měří čas hádání hádanek (u Profesora nebo Captaina Bakera) (trpasličí průvodce po pevnosti, v originále Passe-Temps, Jules, hraje Alain Prévost, od roku 1990 do roku 2009)
  • Klíčník (trpasličí průvodce po pevnosti, hraje Anthony Laborde, od roku 2004. V originále Passe-Muraille)
  • Félindra (také Monique, krotitelka tygrů, tygří hlavou ovládá mechanismus pokladnice, hraje Monique Angeon, od roku 1991, s výjimkou roků 1998 a 2006)
  • Kebule ("startuje" hru úderem na gong, stará se o vězně, v originále La Boule, hraje Yves Marchesseau, od roku 1994 do roku 2014, kdy 29. září 2014 zemřel)
  • Patrice Laffont - první moderátor soutěže
  • Olivier Minne - převzal moderátorské žezlo od Patrise a moderuje soutěž doposud

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]