Keť
| Keť | |
|---|---|
 Povodí Keti | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 1 621 km |
| Plocha povodí | 94 200 km² |
| Průměrný průtok | (236 km od ústí) 502 m³/s |
| Světadíl | Asie |
| Pramen | |
| 56°47′8,77″ s. š., 92°29′24,14″ v. d. | |
| Ústí | |
| do Obu 58°53′57,09″ s. š., 81°33′39,63″ v. d. | |
| Protéká | |
 Rusko (Krasnojarský kraj, Tomská oblast) | |
| Úmoří, povodí | |
| Severní ledový oceán, Karské moře, Ob | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Keť, na horním toku Velká Keť (rusky Кеть, Большая Кеть) je řeka v Krasnojarském kraji a v Tomské oblasti v Rusku. Je 1 621 km dlouhá.[1] Povodí má rozlohu 94 200 km².[1]
Průběh toku[editovat | editovat zdroj]
Pramení v bažinách na rozvodí Obu a Jeniseje. Teče přes Západosibiřskou rovinu. Na horním toku nad ústím Orlovky je říční koryto velmi členité. Na dolním toku se rozděluje na četná ramena, na nichž se vyskytují peřeje a některá při nízkém stavu vody vysychají. Do Obu ústí zprava dvěma rameny. Togurské rameno ústí pod městem Kolpaševo, zatímco Narymské rameno teče rovnoběžně s Obem a ústí do něj až u města Narym.
Přítoky[editovat | editovat zdroj]
- zprava – Sočur, Orlovka, Lisica, Jeltyrjova
- zleva – Malá Keť, Menděl, Jelovaja, Čačamga
- zprava do Narymského ramene – Pikovka, Pajdugina
Vodní režim[editovat | editovat zdroj]
Průměrný roční průtok vody ve vzdálenosti 236 km od ústí činí přibližně 502 m³/s. Nejvyšších vodních stavů dosahuje od května do srpna. Zamrzá v říjnu až na začátku listopadu a rozmrzá na konci dubna až na začátku května.
Průměrné měsíční průtoky řeky ve stanici Rodionovka v letech 1955 až 2000:[2]
Využití[editovat | editovat zdroj]
Vodní doprava je možná od vesnice Usť-Ozjornoje. Na konci 19. století byla vybudována Obsko-jenisejská vodní cesta. Spojovala řeku přes její přítok řeku Lomovataja s přítokem Jeniseje řekou Kae. Tato cesta však nenabyla praktického významu a v roce 1917 byla uzavřena.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Registr vodních toků Ruské federace – Keť [online]. [cit. 2016-12-17]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ ArcticRIMS – Ket' (Bolshaya Ket) at Rodionovka [online]. [cit. 2018-03-13]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Кеть“.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Keť na Wikimedia Commons
