Zobrazení zdroje stránky Katedrála svatého Vavřince (Trogir)

{{Infobox - kostel
 | název = Katedrála svatého Vavřince v Trogiru
 | obrázek = Trogir_Katedrala_Lovre.jpg
 | popisek = Katedrála svatého Vavřince v Trogiru
 | církev = [[Římskokatolická církev v Chorvatsku|římskokatolická]]
 | provincie = 
 | diecéze = [[Diecéze šibenická|šibenická]] ([[Arcidiecéze splitsko-makarská]])
 | děkanát = 
 | vikariát = 
 | farnost = 
 | stát podcelek1 název = Župa
 | stát podcelek1 = [[Splitsko-dalmatská župa|Splitsko-dalmatská]]
 | stát podcelek2 název = 
 | stát podcelek2 = 
 | obec = [[Trogir]]
 | lokalita = na východní části trogirského starého města
 | vysvěcení = 
 | světitel = 
 | titul = katedrála
 | užívání = užíván
 | datum zániku = 
 | architekt = 
 | sloh = [[románská architektura|románský]], [[Gotická architektura|gotika]], [[Barokní architektura|baroko]]
 | architektonický typ = [[bazilika]]
 | výstavba = 1213 až 17. století
 | datum založení = [[1213]]
 | datum dokončení = [[1589]]
 | kapacita = 
 | výška = 
 | umístění oltáře = 
 | azimut = 
 | materiál = kámen
 | adresa = Gradska ul., <br>21220 Trogir
}}
'''Katedrála svatého Vavřince''' nebo také '''trogirská katedrála''' ({{vjazyce2|hr|''Katedrala Sv. Lovre''}}) je [[Římskokatolická církev v Chorvatsku|římskokatolická]] [[Trojlodí|trojlodní]] [[bazilika]] postavená v&nbsp;[[Románská architektura|románsko]]-[[Gotika|gotickém]] slohu ze 13.-16. století. Katedrála byla hlavním chrámem [[Diecéze trogirská|trogirské diecéze]], která byla zrušena v roce 1828. Je součástí historického centra [[Chorvatsko|chorvatského]] města [[Trogir]] a společně s&nbsp;ním je zařazena na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]] [[UNESCO]].

Katedrála je dominantou východní části ostrova a historického centra města. Součástí je také vysoká zvonice, přístupná jako vyhlídka pro turisty.

== Historie ==
[[Soubor:Trogir Air view 2.jpg |náhled|vlevo|upright=1.2|Katedrála a okolí, v popředí snímku je [[Knížecí palác (Trogir)|knížecí palác]]]]
[[Soubor:Trogir katedrála sv. Vavřince závěr 1.jpg|vlevo|náhled|Závěr katedrály]]
V [[7. století|7.]] [[7. století|století]] [[Slované]] a [[Avaři]] dobyli a zcela zničili antické město [[Salona]] (dnes [[Solin]] poblíž [[Split]]u). Přeživší obyvatelstvo našlo útočiště v [[Diokleciánův palác|Diokleciánově paláci]], kde vznikla osada Spalatum, pozdější město Split a církevní [[Arcidiecéze splitsko-makarská|diecéze]]. Krátce poté, po podpisu [[Cášský mír (812)|Cášské dohody]] z roku 812, se Split stal součástí [[Byzantská říše|Byzantské říše]] a oblasti až po město Trogir zůstaly součástí [[Chorvatské království|Chorvatského království]]. Po zničení města Morinje nedaleko [[Šibenik]]u se [[Seznam šibenických biskupů|tamní biskup]] uchýlil do kláštera v Trogiru. Po jeho smrti si mniši zdejšího kláštera nárokovali právo volit biskupa a Trogir se tak stal diecézí.

Poprvé je trogirská diecéze zmiňována v dokumentu z roku [[998]]. "''Dóže [[Pietro II. Orseolo|Petr II.]]'' ''[[Pietro II. Orseolo|Orseolo]] přijel navštívit Trogir a biskup i četní občané ho přivítali.''“ <ref>Milan Ivanisevic: ''Sveti Ivan trogirski biskup, Giovanni diacono'', o.c. 158.</ref> Prvním zmíněným biskupem byl [[Jan Trogirský|Jan (Ivan) Orsini]] (také ''Giovanni Ursini'' nebo ''Jan Trogirský''), považovaný za učeného, moudrého a skromného muže, mezi lidem velmi oblíbeného.

Patronem Trogiru byl odedávna [[Svatý Vavřinec|sv.]] [[Svatý Vavřinec|Vavřinec]] a tento patronát byl tedy přenesen na zasvěcení katedrály a jako další patron města byl přidán biskup [[Jan Trogirský|Ivan Orsini]].

Katedrála sv. Vavřince byla vystavěna na náměstí, kde [[Antika|ve starověku]] stával [[chrám]] bohyně [[Héra|Héry]] a vedle něj [[agora]] z doby, kdy byl Trogir starořeckou osadou ''Tragourion'' (řecky ''tragos - kozorožec'')<ref>''Specifičnosti križno-rebrastih svodova trogirske katedrale'', Marina Šimunić Buršić Sveučilište u Zagrebu Arhitektonski fakultet; (Babić, 2005: 60. Uza zvonik katedrale nađen je žrtvenik posvećen božici Heri [Babić, 2005: 29].)</ref> a místě pozdějšího římského [[Fórum (antika)|fóra]] a [[Raně křesťanská architektura|raně křesťanské]] katedrály zničené roku [[1123]], při vpádu Turků ([[saracén]]ů) do Trogiru. Stejně jako původní katedrála je zasvěcena [[Svatý Vavřinec|svatému Vavřinci]].

Výstavba současné katedrály, zároveň nového sídla tehdejších biskupů, byla zahájena v&nbsp;roce [[1213]] na základech raně křesťanské [[Bazilika|baziliky]], kterou [[Saracén|v roce 1123 zničili Saracéni.]] Uherský král [[Koloman Uherský|Koloman]] podpořil stavbu katedrály většími právy a vyšším obnosem, než kdy učinili [[Seznam chorvatských panovníků|chorvatští králové]].<ref>Milan IVANIŠEVIĆ: ''Sveti Ivan trogirski biskup'' (V. P. Goss, »Bishop Stjepan II and Herceg Koloman and the Beginnings of the Gothic in Croatia«, Hortusartium medievalium 13, Motovun 2007.; 51–63).</ref>

Největší část výstavby katedrály proběhla ve&nbsp;13. století. Vybudováním katedrály byla pověřen architekt [[Trifun Bokanić]]. Stavba byla dokončena v roce 1589 posledním patrem [[zvonice]], jejíž stavba trvala téměř dvě století: první patro bylo postaveno podle plánů [[Matija Gojković|Matiji Gojkoviće]] v [[Gotika|gotickém stylu]]. Druhé patro má znaky [[Benátská gotika|benátské gotiky]] (tzv. "[[gotico fiorito]]") <ref>{{Internetquelle|url=http://venedig.jc-r.net/palazzi/einfuehrung.html|titel=Einführung zum Palastbau in Venedig|zugriff=2014-12-31}}</ref> s okny, která připomínají okna benátského paláce [[Ca' d'Oro|Ca'd'Oro]]. Třetí patro zvonice bylo dokončeno v roce 1609.&nbsp;

Celkově byla stavba dokončena v 19. století. Čtvrté a poslední patro, jehlanové středhy zvonice, zdobí čtyři [[Manýrismus|manýristické]] sochy od benátského sochaře [[Alessandro Vittoria|Alessandra Vittorii]].

Klenba v&nbsp;lodi je z&nbsp;15. století. Na stavebních pracích na katedrále se v průběhu věků vystřídalo několik stavebních mistrů a zahrnuje různé slohy.

V katedrále je pohřben bratranec chorvatsko-uherského [[Béla IV.|krále Bély IV.]], který [[Tataři|uprchl před Tatary]] a roku 1242 našel útočiště v Trogiru.<ref>Prema predaji koju prenosi Jackson, neki èlanovi kraljevske porodice umrli su za tatarske invazije, kada se kralj Bela IV. s pratnjom sklonio u Trogir, pa su pokopani u trogirskoj katedrali [Eitelberger, 1861: 216; Jackson, 1887:69, prema: I. Luèiæ (Lucius, De regno Dalmatiae et Croatiae libri sex. Amsterdam 1666)]</ref>

== Popis ==
Nejštarší části katedrály tvoří [[Loď (architektura)|trojlodní]] [[Románský sloh|románská]] [[bazilika]] se třemi půlkruhovými [[Apsida (architektura)|apsidami]]. Stavba zahrnuje některé charakteristické znaky [[Románský sloh|románské architektury]], jako jsou masivní kamenné části, visuté oblouky, ozubený [[vlys]] a zesílené listy.

Velké bloky z přírodního kamene jsou výjimečné kvality a byly velmi precizně zpracovány, spoje na tupo jsou téměř neviditelné. Kameny na povětrnostní straně časem získaly žlutohnědou teplou barvu, ''[[Patina|povětrnostní patinu]]''. Ve srovnání se staršími spíše skromnými budovami vě městě působí katedrála sv. Vavřince velkolepě. Její vzhlad měl zdůraznit bohatství regionu a prestiž biskupa, ale také moc [[Královská rodina|královské rodiny]].

V roce 2010 byl obnoven jižní portál katedrtály. Další restaurátorské práce na západním portálu, například uvnitř katedrály, trvaly až do poloviny roku 2010. Při rekonstrukci budovy katedrály v roce 2014 nechalo vedení města vyčistit také fasádu. Kromě toho byly jako ochranná opatření rozšířeny tupé spáry v prvním patře a vyplněny pojivem, čímž katedrála dostala poněkud nepříjemný dojem nevzhledného závoje. <ref name="Babic">Ivan Babić: ''Katedrala…''.</ref>

=== Kostelní věž ===
[[Zvonice|Věž kostela]] ze 17. století je dominantou celé stavby i historického středu města. Byla navržena v [[Manýrismus|manýristickém slohu]] a dokončena v 18. století. Je opatřena nápisem se zlacenými písmeny: NVNQAM PRIVS AN MDXCVIII (''ne dříve než 1598''). <ref>Ivan Babic: ''Katedrala''; EITELBERGER V. EDELBERG, R. F. (2009.), 155; DELALLE, I. (1936.), 71.</ref>

=== Radovanův portál ===
[[Soubor:Trogir katedrála sv. Vavřince portál.jpg|vlevo|náhled|Radovanův portál (1240), před opravou]]
Radovanův portál je hlavním portálem katedrály a jedním z nejvýznamnějších dochovaných [[středověk]]ých kostelních portálů na východním [[Jaderské moře|Jadranu]]. Je na něm nápis následujícího znění:
{{Cizojazyčný citát|jazyk=la|originál=FUNDATUR UALUE POSTPARTUM UIRGINIS ALME PER RADUANUM CUNCTIS

HAC ARTE PRAECLARUM UT PATET EX IPSIS SCULPTURIS ET EX ANAGLIPHIS

ANNO MILLENO DUCENO BISQUE UICENO PRESULE TUSCANO FLORIS EX URBE

TREGUANO|překlad=Portál postavil Radovan v roce 1240. po narození Panny Marie, ve své schopnosti povznést se nade vše, jak je patrno ze soch a reliéfů, pro biskupa trogirského, Toskána z Florencie}}

Zvláštnost portálu spočívá ve scéně, kterou zvolil Radovan, na tehdejší dobu jedinečné a vůbec poprvé užité zobrazení narození Krista jako hlavní téma uprostřed portálu. Také užití dalších biblických motivů bylo nové, v ikonografii dosud nepoužité. Na [[Luneta|lunetě]] a vnitřním oblouku jsou k vidění výjevy z Kristova života'': [[Zvěstování Panny Marie|Zvěstování]], Josefův sen, narození, příchod tří králů, dary pastýřů, dary králů''.

Všechny scény, stejně jako scéna s [[Gabriel (archanděl)|archandělem Gabrielem]], pocházejí z Nového zákona. Boží posel s dlouhými, spletenými vlasy, který přináší [[Zvěstování Panny Marie|Panně Marii dobrou zprávu]]; dynamická scéna s oděvem, který působí, jako by se hýbal. Vedle Panny Marie je zrcadlový nápis ''ΥΘ ΡΜ'', což je třeba číst ''jako ΜΡ ΘΥ (Μητηρ θεου – Matka Boží).'' Podle Karamana mistr Radovan, který neznal řečtinu, použil jako předlohu pro své reliéfy a sochy byzantskou řezbu ze slonoviny. <ref>Lj. Karaman: ''Portal majstora Radovana u Trogiru'', Zagreb, 1938.</ref>

=== Kaple sv. Jana a sv. Jeronýma ===
[[Soubor:Trogir katedrála sv. Vavřince int 5a.jpg|vlevo|náhled|Kaple sv. Jana Trogirského]]
Na severní straně katedrály se nachází [[Katedrála svatého Vavřince (Trogir)|Jeronýmova kaple]] (''Kapela sv.'' ''Jeronima''), [[baptisterium]], [[Katedrála svatého Vavřince (Trogir)|kaple sv. Jana]] (''Kapela sv.'' ''Ivana'') a [[sakristie]]. <ref name="Babic2">Ivan Babić: ''Katedrala…''.</ref>

'''Kaple sv. [[Jan Trogirský|Jana Trogirského]]''' je považována za jednu z nejkrásnějších [[Renesanční architektura|renesančních]] památek v Evropě. Nachází se na severní stěně katedrály. Stejně jako [[baptisterium]] a [[Jupiterův chrám (Split)|Jupiterův chrám]] v [[Diokleciánův palác|Diokleciánově paláci]] byl postaven podle stejného konceptu jako ve Splitu. Kazetový strop tvoří 96 polí; V každém poli byla umístěna dlátovaná hlava kamenného [[seraf]]a.

Podle architekta [[Andrija Mutnjaković|Andriji Mutnjakoviće]] se jedná o unikátní skladbu, která dříve v renesančním umění neexistovala. Stěny kaple jsou rozděleny do čtyř celků: základ kaple má tvar lavice, na [[vlys]]u jsou [[Putto|putti]] ve tvaru držáků na pochodně, uprostřed jsou výklenky pro plastiky a nahoře je [[Atika (architektura)|atika]] s kruhovými okenními otvory.<ref name="Babic3">Ivan Babić: ''Katedrala…''.</ref> Kaple byla zrekonstruována v roce 2002 pod vedením ''[[Venetian Heritage Incorporation]].''

Nikoleta Sobotićová, rozená Casotti, ovdovělá neteř biskupa [[Nikola Casotti|Nikoly Casottiho]], dostala roku 1438 povolení ke stavbě '''kaple sv. Jeronýma'''. V kapli se údajně nachází také její hrobka. Dne 31. červenci 1438 byla podepsána smlouva se staviteli [[Marco Gruato|Markem Gruatem]] a [[Nikola Račić|Nikolou Račićem]].<ref>Ivan Babić: ''Katedrala''; 214 FISKOVIĆ, C. (1940.a), 63, n. 94; FISKOVIĆ, C. (1962.d), 115–136; ZELIĆ, D. (2007.), 75–76.</ref> Kaple má gotickou [[Křížová klenba|křížovou klenbu]]. Žebra spočívají na konzolách zdobených ornamenty ve tvaru listů a plodů ovoce.

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|en|Trogir Cathedral|790434992}}
<references />

=== Literatura ===
* Ivan Babić: ''Katedrala''.
* Ivana Prijatelj-Pavičić, Lovorka Čoralić: ''Prilog poznavanju djelovanja trogirske graditeljske obitelji Aviani''.
* Ivana Prijatelj-Pavičić, Lovorka Čoralić: ''Prilog proučavanju trogirske barokne arhitekture primjena interdisciplinarnih metoda istraživanja''.
* Marina Šimunić Buršić: ''Specifičnosti križno-rebrastih svodova trogirske katedrale''.
* Ivan Josipović: ''Nikola Firentinac i Alešijeva Krstionica Trogirske katedrale''.
* Radoslav Bužančić: ''Majstor Radovan i nedovršeni romanički portal Trogirske katedrale''.
* Milan Ivanišević: ''Sveti Ivan Trogirski biskup''.
* Miljenko Jurković: ''Crkvena reforma i rano romanička arhitektura na istočnom Jadranu''.
* Radoslav Bužančić: ''Trogirski i hvarski opus Trifuna Bokanića''.

=== Externí odkazy ===
* [https://www.youtube.com/watch?v=RuisUvLKzUc Prohlídka katedrály na youtube.com]
* [http://www.trogir.hr/ Domovská stránka města Trogir] (chorvatština)
* [http://www.dalmatia.hr/hr/kultura-i-zanimljivosti/trogir-katedrala-sv-lovre Trogir - Katedrala sv.] {{Wayback|url=http://www.dalmatia.hr/hr/kultura-i-zanimljivosti/trogir-katedrala-sv-lovre |date=20211023171207 }} [http://www.dalmatia.hr/hr/kultura-i-zanimljivosti/trogir-katedrala-sv-lovre Lovre - Srednja Dalmacija] {{Wayback|url=http://www.dalmatia.hr/hr/kultura-i-zanimljivosti/trogir-katedrala-sv-lovre |date=20211023171207 }}
* [http://www.trogironline.com/virtual_guide/photogallery/radovan_portal.html Obrazová galerie trogirské katedrály]

* {{Commonscat}}

{{Katedrály v Chorvatsku}}

{{Portály|Chorvatsko|Architektura a stavebnictví|Křesťanství}}

[[Kategorie:Kostely v Trogiru]]
[[Kategorie:Římskokatolické kostely v Chorvatsku]]
[[Kategorie:Románské katedrály v Chorvatsku]]