Kaple svatého Marka (Příbor)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kaple svatého Marka
Výřez veduty Karla Ludvíka Chrámka z roku 1728, kde je kaple zachycena u cesty
Výřez veduty Karla Ludvíka Chrámka z roku 1728, kde je kaple zachycena u cesty
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Základní informace
ZasvěceníMarek Evangelista
Zánik1787
Architektonický popis
Výstavba1616, 1703–1713
Další informace
AdresaČeskoČesko Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaple svatého Marka byla sakrální stavba, která stála v dolině u cesty mezi Příborem a Prchalovem, jenž je dnes přerušena dálnicí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Místo, kde kaple stála, bylo podle Gregora Wolného již odedávna nazýváno svatý Marek, neví se však proč.[1][pozn. 1] Při kopání měli místní obyvatelé roku 1616 objevit v zemi několik koster. Wolný uvádí hypotézu, že mohlo jít o příbořany, kteří uprchli kvůli moru roku 1585. Z toho důvodu zde měly být postaveny boží muka, ale později dřevěná kaple s oltářem, k níž městská rada získala povolení místního ordinariátu zde konat mše.[1][pozn. 2] U kaple měl bydlet poustevník,[2] a k tomuto místu se na den sv. Marka a v křížové dny chodilo procesí.[3] Kapli pobořila roku 1700 vichřice, takže ji vzápětí roku 1703 nechal David Josef Ignác Holub, farář příborský a děkan, postavit novou v kameni. Stavba byla dokončena roku 1713.[3] V roce 1787 byla kaple společně s kaplí Jana Sarkandera (dnešní Armanka) zrušena a materiál byl použit k výstavbě zdi kolem kostela sv. Valentina.[1][4] U kaple měl být roku 1743 postaven kamenný kříž, z něhož později zůstal pouze podstavec, na který roku 1900 postavili sochu Panny Marie manželé Arnold a Anna Peřinovi z Příbora. Dnes je socha značně poškozená.[5][pozn. 3]

Vyobrazení[editovat | editovat zdroj]

Kaple je zachycena na první vojenském mapování na západ od Příbora

Kaple je zachycena na prvním vojenském mapování a na vedutě Karla Ludvíka Chrámka z roku 1728.[6] Chrámek zakreslil kapli jako stavbu o čtvercovém půdorysu s bání zakončenou věžičkou, kolem ohradní zeď a nějaké menší přístavky. V okolí jsou zachyceny kříž na druhé straně cesty a směrem k Příboru další kříž, boží muka a jižněji také popraviště.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V této oblasti se měla podle legendy od roku 356 nacházet osada po vypálení „Příbora“. Posléze se zde mělo nacházet slovanské osídlení. Viz Dějiny města Příbora, s. 11–14
  2. Mladší prameny uvádí, že rokem 1616 měla být postavena přímo kaple.
  3. Na podstavci jsou ve předu nápisy: M.D., tj. Mater dei (Matka Boží); G.F., tj. Genetrix Dei (Rodička Boží); D.D., tj. Domina Dei (Královna Boží); AN[N]O 1743, tj. roku 1743. Vzadu je datace opravy: REN. 1785, tj. renovováno 1785; IOAN SARC. HOLAUS (Jan Sarkander Holaus)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c WOLNÝ, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften I. Abtheilung. Olmützer Erzidiöcese. III. Band. Brünn: Selbstverlag, 1859. 471 s. Dostupné online. S. 34. 
  2. V Prchalově se snaží zachovat historické povědomí. Kopřivnické noviny [online]. Město Kopřivnice, 15.05.2014 [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. 
  3. a b 19216 - kaple sv. Marka. www.znicenekostely.cz [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. 
  4. kolektiv autorů. Dějiny města Příbora. 2. vyd. vyd. Příbor: Město Příbor, 2002. 414 s. ISBN 80-238-9541-9, ISBN 978-80-238-9541-4. S. 109. 
  5. Památky a zajímavosti [online]. Obec Prchalov [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. 
  6. NENIČKOVÁ, Petra. Staré mapy jako podklad pro etnografický výzkum. Brno, 2012.  76 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Roman Malach. s. 25–26. Dostupné online.