Kaple svatého Marka (Příbor)
| Kaple svatého Marka | |
|---|---|
 Výřez veduty Karla Ludvíka Chrámka z roku 1728, kde je kaple zachycena u cesty | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 49°38′45,16″ s. š., 18°7′31,93″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Zasvěcení | Marek Evangelista |
| Zánik | 1787 |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1616, 1703–1713 |
| Další informace | |
| Adresa | Česko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kaple svatého Marka byla sakrální stavba, která stála v dolině u cesty mezi Příborem a Prchalovem, jenž je dnes přerušena dálnicí.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Místo, kde kaple stála, bylo podle Gregora Wolného již odedávna nazýváno svatý Marek, neví se však proč.[1][pozn. 1] Při kopání měli místní obyvatelé roku 1616 objevit v zemi několik koster. Wolný uvádí hypotézu, že mohlo jít o příbořany, kteří uprchli kvůli moru roku 1585. Z toho důvodu zde měly být postaveny boží muka, ale později dřevěná kaple s oltářem, k níž městská rada získala povolení místního ordinariátu zde konat mše.[1][pozn. 2] U kaple měl bydlet poustevník,[2] a k tomuto místu se na den sv. Marka a v křížové dny chodilo procesí.[3] Kapli pobořila roku 1700 vichřice, takže ji vzápětí roku 1703 nechal David Josef Ignác Holub, farář příborský a děkan, postavit novou v kameni. Stavba byla dokončena roku 1713.[3] V roce 1787 byla kaple společně s kaplí Jana Sarkandera (dnešní Armanka) zrušena a materiál byl použit k výstavbě zdi kolem kostela sv. Valentina.[1][4] U kaple měl být roku 1743 postaven kamenný kříž, z něhož později zůstal pouze podstavec, na který roku 1900 postavili sochu Panny Marie manželé Arnold a Anna Peřinovi z Příbora. Dnes je socha značně poškozená.[5][pozn. 3]
Vyobrazení[editovat | editovat zdroj]
Kaple je zachycena na prvním vojenském mapování a na vedutě Karla Ludvíka Chrámka z roku 1728.[6] Chrámek zakreslil kapli jako stavbu o čtvercovém půdorysu s bání zakončenou věžičkou, kolem ohradní zeď a nějaké menší přístavky. V okolí jsou zachyceny kříž na druhé straně cesty a směrem k Příboru další kříž, boží muka a jižněji také popraviště.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ V této oblasti se měla podle legendy od roku 356 nacházet osada po vypálení „Příbora“. Posléze se zde mělo nacházet slovanské osídlení. Viz Dějiny města Příbora, s. 11–14
- ↑ Mladší prameny uvádí, že rokem 1616 měla být postavena přímo kaple.
- ↑ Na podstavci jsou ve předu nápisy: M.D., tj. Mater dei (Matka Boží); G.F., tj. Genetrix Dei (Rodička Boží); D.D., tj. Domina Dei (Královna Boží); AN[N]O 1743, tj. roku 1743. Vzadu je datace opravy: REN. 1785, tj. renovováno 1785; IOAN SARC. HOLAUS (Jan Sarkander Holaus)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c WOLNÝ, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften I. Abtheilung. Olmützer Erzidiöcese. III. Band. Brünn: Selbstverlag, 1859. 471 s. Dostupné online. S. 34.
- ↑ V Prchalově se snaží zachovat historické povědomí. Kopřivnické noviny [online]. Město Kopřivnice, 15.05.2014 [cit. 2020-04-21]. Dostupné online.
- ↑ a b 19216 - kaple sv. Marka. www.znicenekostely.cz [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online.
- ↑ kolektiv autorů. Dějiny města Příbora. 2. vyd. vyd. Příbor: Město Příbor, 2002. 414 s. ISBN 80-238-9541-9, ISBN 978-80-238-9541-4. S. 109.
- ↑ Památky a zajímavosti [online]. Obec Prchalov [cit. 2020-04-21]. Dostupné online.
- ↑ NENIČKOVÁ, Petra. Staré mapy jako podklad pro etnografický výzkum. Brno, 2012. 76 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Roman Malach. s. 25–26. Dostupné online.