Justus van den Nypoort

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Justus van den Nypoort
Narozenímezi 1645/1649
Utrecht
Spojené provincie nizozemskéSpojené provincie nizozemské Spojené provincie nizozemské
Úmrtív nebo po 1698
České královstvíČeské království České království
Povolánímalíř, kreslíř, rytec a grafik
MecenášKarel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu
OvlivněnýAdriaen van Ostade
Cornelis Bega
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Justus van den Nypoort (mezi 1645/1649 Utrecht – v nebo po 1698 České království) byl nizozemský malíř, kreslíř, rytec a grafik. V roce 1691 se nacházel ve službách olomouckého biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Byl synem malíře Cornelise van den Nypoorta (1620–1655) a Abigael Willaertsové († 1649), dcery Adama Willaertse. Po smrti otce se jeho poručníkem stala jeho teta Maria Rampenová a strýc Isaac Willaerts. V roce 1672 Nypoort odešel z Utrechtu a působil na různých místech Evropy: v Curychu, Praze, na německém území a v dnešním Slovinsku a Rakousku. 9. listopadu 1677 se v lublaňské katedrále oženil s Marií Annou Paulin (či Pavlin) a měl s ní syna Josepha, který zemřel ve čtyřech letech.[1][2][3]

V roce 1691 působil na Moravě, kde vstoupil do služeb Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu, a vyryl pro něj 33 vedut kroměřížského zámku a okolí, které byly vydány jako památka na založení Květné zahrady. Album, které vzniklo na základě předloh rakouského matematika, topografa a kartografa Georga Matthiase Vischera (1628–1696), nese název Die Fürst-Bischofliche Olmucische Residentz-Stadt Cremsier Sambt denen nechst darbey Neu-erhöbt, und von Grund zugericht, und erbauten Lust- Blum- und Thier- Garten a je nejvýznamnějším moravským dílem Justuse van den Nypoorta, u něhož si olomoucký biskup objednal též ilustrace diecézního kalendáře. V kroměřížském zámku se do 21. století dochovalo i pět Nypoortových obrazů.[1][2][4][5]

Justus van den Nypoort maloval krajinomalby a scény z vesnického života. Byl následovníkem Adriaena van Ostada a Cornelise Begy.[2][6]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Justus van den Nypoort. RKD – Netherlands Institute for Art History [online]. 2. 2. 1992 (poslední změna 16. 5. 2023) [cit. 2023-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c KRAMM, Christiaan. De levens en werken der Hollandsche en Vlaamsche kunstschilders, beeldhouwers, graveurs en bouwmeesters van den vroegsten tot op enzen tijd. Derde Deel. H – L. Amsterdam: Gebroeders Diederichs, 1859. Dostupné online. S. 1215–1216. (nizozemsky) 
  3. WURZBACH, Alfred von. Niederländisches Künstlerlexikon: mit mehr als 3000 Monogrammen (Band 2). Wien und Leipzig: Verlag Halm und Goldmann, 1906. Dostupné online. S. 247. (německy) 
  4. MILÁČKOVÁ, Martina. Nypoort van den, Justus. https://www.muo.cz [online]. [cit. 2023-07-16]. Dostupné online. 
  5. VOIT, Petr. Justus van den Nypoort. https://www.encyklopedieknihy.cz [online]. [cit. 2023-07-16]. Dostupné online. 
  6. Justus van den Nijpoort. https://www.britishmuseum.org [online]. [cit. 2023-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]