Jumis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Symbol jumis na střeše budovy v Lotyšském etnografickém muzeu v přírodě

Jumis je lotyšský bůh plodnosti polí a úrody. Slovem jumis je v lotyštině také označovány dvě spojené koňských hlav – symbol plodnosti známý i dalším baltským národům. Jumis není zmiňován ve starších písemných pramenech, ale je bohatě doložen v dainách - lidových písních. Podle nich po zimě kdy spí zahajuje nové vegetační období, případně spí až do sklizně, a zajišťuje úrodu pšenice, žita, ječmene, ovsa, lnu či dalších plodin. V dainách jsou zmiňovány také oběti jež mu jsou přinášeny aby zajistil dobrou úrodu.[1] Jumisovi byl také na poli ponecháván poslední snop, aby v něm přebýval a bůh byl rituálně honěn o svátku konce sklizně zvaném Miķeļi.[2][3]

Jumisův původ je nejspíše velmi archaický a jeho funkce pravděpodobně širší. Jeho jméno je vychází z lotyšského jumis „zdvojený plod“ či obecně „zdvojený objekt“ a to zase z praindoevropského *jemos „dvojče“. Jemos je také rekonstruované jméno indoevropské prvotní bytosti či člověka, jež se odráží ve jménech védského Jamy, zarathuštrického Jimy, římského Rema a germánského Tuista či Ymira. Tento výklad je podporován faktem že jedna z dain nejspíše odkazuje na zamyšlený incest Jumise se svou sestrou – podobně se ve védské mytologii usiluje Jamí o incest se svým bratrem Jamou.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b BĚŤÁKOVÁ, Marta Eva; BLAŽEK, Václav. Encyklopedie baltské mytologie. Praha: Libri, 2012. ISBN 978-80-7277-505-7. S. 84-86. 
  2. Miķeļi (Apjumības) [online]. Latviešu folklora [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (lotyšsky) 
  3. STRAUBERGS, Kārlis. Latviešu buramie vārdi. Riga: Latviešu folkloras krātuve, 1939.