Julka Chlapcová-Djordjević
| Julka Chlapcová-Djordjević | |
|---|---|
| Narození | 1882 Bečej |
| Úmrtí | 9. listopadu 1969 (ve věku 86–87 let) Ústí nad Labem |
| Povolání | filozofka a spisovatelka |
| Národnost | srbská |
| Témata | cestopis, feminismus, překlad a literární činnost |
| Manžel(ka) | Zdenko Chlapec |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Julka Chlapcová-Djordjević[1] též psaná Gjorgjević (1882 Stari Bečej Srbsko – 9. listopadu 1969 Ústí nad Labem) byla srbská spisovatelka, publicistka a překladatelka.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Julka Chlapcová-Djordjević studovala ve Slovinsku, Rakousku a v Německu.[2] Vystudovala francouzskou internátní školu ve Vídni a roku 1906 získala doktorát, jako první doktorka v Rakousku-Uhersku. Většinu svého života strávila mimo Srbsko, v Galicii, Vídni a po roce 1918 trvale v Československu, kde se provdala za brigádního generála Zdenko Chlapce[3].[4] S manželem a dvěma dcerami se po první světové válce usadili v Pardubicích a později (1922) v Praze.[5]
Julka mluvila anglicky, německy, francouzsky, maďarsky a česky. Přeložila mnoho českých literárních děl do srbského jazyka. Byla aktivní členkou česko-jugoslávské společnosti. V Srbsku měla úzké kontakty s feministkou Ksenijou Atanasijević.[5] Ve 30. letech byla aktivní v českém ženském hnutí. Přispívala články sociálního, kulturního, historického a literárního obsahu do českých (Ženská rada, Československo-jihoslovanská liga aj.) a srbských časopisů (Srpski književni Glasnik, Misao, Novi život, Ženski pokret aj.) V Praze I bydlela na adrese Revoluční 11.[1] Po druhé světové válce z Prahy odešla.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Spisy[4]
[editovat | editovat zdroj]- Цртице из последњих година царевине Аустрије (1914–1918) – Београд: 1922
- Sudbina žene; kriza seksualne etike: dve sociološke študije – Ljubljana: Delniška tiskarna, 1930
- Једно дописивање: фрагменти романа – Београд: Geca Kon, 1932
- Osudná chvíle feministického hnutí; Sexuální reformy a rovnoprávnost muže a ženy – Praha: Nakladatelství práce Intelektu, 1933
- Студије и есеји о феминизму – Београд: Život i Rad, 1935
- Студије и есеји о феминизму 2: Феминизам у модерној књижевности – Београд, 1935
- Осећања и опажања (кратка проза) – Београд, 1935
- Z cest po domově: (Jugoslavie) – Praha: Československá grafická Unie, 1936
- Feministické úvahy; K feministické problematice; Feministické aktuality: z posledních zjevů české feministické literatury – Praha: Československá grafická Unie, 1937
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 160.
- ↑ "Jedna korespondence" od Julky Chlapcové-Djordjević. www.feminismus.cz [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online.
- ↑ VOPRAVIL, Jaroslav Stanislav. Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1973.
- ↑ a b Јулка Хлапец Ђорђевић (1882–1969). ssd.org.rs [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online.
- ↑ a b РАЧУНСКИ ЦЕНТАР, ЕЛЕКТРОТЕХНИЧКИ ФАКУЛТЕТ, УНИВЕРЗИТЕТ У БЕОГРАДУ. Genealogija u južnoslovenskom romanu 20. veka: Zofka Kveder i Julka Hlapec-Đorđević | Knjiženstvo. www.knjizenstvo.rs [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online. (srbsky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Julka Chlapcová-Djordjević
- Matrika narozených: Zdenko Chlapec
- Vojenský ústřední archiv: Chlapec, Zdenko
