José Baselga
| José Baselga | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 3. července 1959 Barcelona |
| Úmrtí | 21. března 2021 (ve věku 61 let) Lower Cerdanya |
| Alma mater | Autonomní univerzita v Barceloně |
| Pracoviště | Harvardova univerzita |
| Obor | onkologie |
| Ocenění | čestný doktor Valencijské univerzity (2011) Barcelona Medal of Honor (2012) Josep Trueta Medal (2012) Fellow of the AACR Academy (2014) Premi Internacional Catalunya (2016) |
| Děti | 4 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josep Baselga i Torres, známý jako José Baselga (3. července 1959 Barcelona, Španělsko – 21. března 2021 Cerdanya, Španělsko) byl španělský lékař, mezinárodně uznávaný onkolog, výzkumný pracovník a pedagog, který se podílel se na vývoji cílených protinádorových léčiv, zejména u rakoviny prsu.
Řídil několik preklinických a časných klinických studií, které přispěly k vývoji přípravků proti receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR), receptoru HER2 a signální dráze PI3K. Tyto terapie se staly celosvětovým standardem péče o pacienty s rakovinou po celém světě. Díky svému výzkumu a klinické praxi pomohl vyvinout 14 léků proti rakovině, včetně trastuzumabu, který se stal standardem léčby pro mnoho pacientek s HER2 pozitivní rakovinou prsu.[1]
Jako zakládající ředitel onkologického ústavu Vall d'Hebron v Barceloně pomohl vybudovat tento ústav ve špičkové onkologické centrum v Evropě. Během své kariéry působil a zastával vedoucí funkce na hematologických a onkologických odděleních v Memorial Sloan Kettering Cancer Center, Massachusetts General Hospital a společnosti AstraZeneca a zastával profesorská místa na Harvard Medical School a Weill Cornell Medical College.
Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]
Baselga se narodil 3. července 1959 v Barceloně ve Španělsku.[2] Byl nejstarším ze čtyř dětí v lékařské rodině, otec i dědeček byli lékaři. Jeho otec Manuel Baselga byl průkopníkem v oblasti pracovního lékařství a soudního lékařství a matka Esther Torresová byla zdravotní sestra.[1] Pro nikoho, kdo ho znal, nebylo překvapením, že si José vybral medicínu jako povolání. Lékařský titul v roce 1982 a doktorát v roce 1992 získal na Autonomní univerzitě v Barceloně.
Profesní život[editovat | editovat zdroj]
Ve snaze zlepšit délku života pacientů s rakovinou se specializoval na onkologii. Svou odbornou přípravu zahájil v univerzitní nemocnici Vall d'Hebron v Barceloně a dokončil ji v USA na Státní univerzitě v New Yorku a poté se přesunul na stáž v oboru lékařské onkologie do Memorial Sloan Kettering Cancer Center v New Yorku (MSKCC).[2][3] Během svého téměř šestiletého působení v MSKCC prováděl preklinické studie souběžně s vedením klinických studií, jejichž cílem bylo otestovat potenciální terapeutické účinky první monoklonální protilátky proti HER2 receptoru, později známé jako trastuzumab, která se stala standardem léčby pro HER2 pozitivní rakovinou prsu.[4]
V roce 1996 se vrátil do nemocnice Vall d'Hebron, aby zde vedl tehdy velmi malé onkologické oddělení. Jeho vize, pracovní morálka a odhodlání urychlit lepší možnosti léčby pacientů mu umožnily vytvořit onkologické oddělení, které zahrnovalo nejlepší onkologickou péči s translačně-klinickým výzkumným programem a spojovalo všechny odborníky podílející se na onkologické péči. To mu umožnilo založit onkologický institut Vall d'Hebron (VHIO), který se od té doby stal špičkovým evropským centrem pro výzkum a léčbu rakoviny. Baselga zde strávil tři roky jako zakládající ředitel a vytvořil prostředí, v němž byla optimální péče o pacienty úzce propojena s inovativním translačním výzkumem, a to vše v rámci systému veřejného zdravotnictví, příkladný model, který byl převzat a přizpůsoben i v zahraničí.[4]
V roce 2010 se Baselga opět vydal za oceán, kde strávil dva roky jako profesor medicíny na Harvard Medical School a poté nastoupil na obdobné místo na Weill Cornell Medicine v New Yorku.[2] Přestože původně zamýšlel v Bostonu působit déle, nemohl si nechat ujít nečekanou příležitost vrátit se v roce 2013 do MSKCC jako primář hematologického a onkologického oddělení a následně se stal jeho ředitelem. V čele MSKCC dále zvýšil již tak ohromnou mezinárodní prestiž pracoviště. Založil zde Centrum pro molekulární onkologii a vývoj léků a vytvořil komplexní program molekulárního profilování, který je přístupný všem pacientům v MSKCC.[4]
Ačkoli cílená léčba přinesla pacientům s nádorovým onemocněním značný klinický prospěch, její účinnost bývá často omezena buď primární, nebo získanou rezistencí. Baselga a jeho spolupracovníci identifikovali nové kombinace léčby a prokázali, že začlenění další monoklonální protilátky proti HER2 pertuzumabu do režimů založených na trastuzumabu může dále prodloužit přínos léčby a oddálit nebo zvrátit rezistenci na léky. Baselga později prokázal, že tato kombinace byla prospěšná rovněž v léčbě pacientek s časným stadiem HER2 pozitivního karcinomu prsu. Tyto klinické studie představují jedny z nejvýznamnějších studií v oblasti HER2 pozitivního karcinomu prsu.[4]
V roce 2018 Baselga odstoupil z pozice ředitele MSKCC poté, co vyšlo najevo, že v desítkách výzkumných článků nezveřejnil finanční vazby na farmaceutické a zdravotnické společnosti. Baselga tehdy uvedl, že šlo o neúmyslné opomenutí. V roce 2019 nastoupil do společnosti AstraZeneca jako výkonný viceprezident pro onkologický výzkum a vývoj. Nastartoval novou cestu onkologického výzkumu a vývoje společnosti, stál v čele urychlení vývoje léčebných postupů, zavedl nové směry, které posunuly výzkum epigenetiky, konjugátů protilátek a léků, buněčných terapií a dalších nových protinádorových léčiv[4] a zprostředkoval spolupráci, která vedla ke klinickému vývoji dvou dalších léků proti rakovině.[5]
Baselga se ve svém výzkumu zaměřil na nové molekulární cílené terapie zaměřené proti receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR), receptoru HER2 (klíčový receptor mnoha nádorů prsu) a signální dráze PI3K (důležitý regulátor rakoviny). Během své kariéry se podílel na vývoji 14 léků proti rakovině, včetně trastuzumabu (Herceptin), cetuximabu, everolimu, lapatinibu a pertuzumabu.[1][5][4] Je autorem a spoluautorem více než 470 vědeckých publikacích a dlouhodobě se věnoval studiu strategií pro překonání mechanismů lékové rezistence.[6]
Byl prezidentem Evropské společnosti pro lékařskou onkologii (ESMO, 2008–2009) a Americké asociace pro výzkum rakoviny (AACR, 2015–2016). Obě organizace transformoval provedením zásadních změn a přidáním inovativních programů, zaměřených především na lepší podporu, výchovu a vedení budoucích generací odborníků v oblasti onkologie a rychlejší rozvoj translační vědy a klinické onkologie.[4]
Osobní život[editovat | editovat zdroj]
V roce 1990 se oženil se svou přítelkyní Silvií a narodily se jim čtyři děti: Marc, Clara, Alex a Pepe. Rád s nimi lyžoval, jezdil na terénních kolech a hrál tenis.[1]
Poslední tři měsíce svého života strávil obklopen svými dětmi a manželkou, matkou a sourozenci ve svém domě v La Cerdanya ve Španělsku.[5] Rodina potvrdila, že příčinou úmrtí bylo vzácné neurologické onemocnění Creutzfeldt–Jakobova choroba.[7]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d About José. José Baselga's site [online]. [cit. 2024-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c José Baselga. The Lancet [online]. [cit. 2024-02-26]. Dostupné online.
- ↑ José Baselga, M.D. [online]. [cit. 2024-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-04-20.
- ↑ a b c d e f g José “Pepe” Baselga, MD, PhD: In Memoriam (1959–2021). aacrjournals.org [online]. [cit. 2024-02-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c José Baselga, Renowned Oncologist, Dies at 61. The Scientist Magazine® [online]. [cit. 2024-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ José Baselga MD, PhD. foghorntx.com [online]. [cit. 2024-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ José Baselga, Who Advanced Breast Cancer Treatments, Dies at 61 [online]. [cit. 2024-02-26]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu José Baselga na Wikimedia Commons
