Přeskočit na obsah

John Charles Spencer, 3. hrabě Spencer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
John Charles Spencer, 3. hrabě Spencer
Ministr financí Spojeného království
Ve funkci:
24. listopadu 1830 – 2. prosince 1834
PředchůdceHenry Goulburn
NástupceSir Robert Peel
Stranická příslušnost
ČlenstvíWhigové

Narození30. května 1782
Spencer House
Úmrtí1. října 1845 (ve věku 63 let)
Wiseton
Místo pohřbeníChurch of St Mary the Virgin, Great Brington
ChoťEsther Acklom (1814–1818)
RodičeGeorge John Spencer, 2. hrabě Spencer a Lavinia Spencer
PříbuzníFrederick Spencer, Sarah Lyttelton, Baroness Lyttelton, Robert Spencer a Ignatius Spencer (sourozenci)
Alma materTrinity College
Harrow School
Profesepolitik a státník
Oceněníčlen Královské společnosti
CommonsJohn Spencer, 3rd Earl Spencer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Charles Spencer, 3. hrabě Spencer (John Charles Spencer, 3rd Earl Spencer, 3rd Viscount Althorp, 3rd Baron Spencer) (30. května 1782 Londýn1. října 1845 Wiseton, Anglie) byl britský politik ze šlechtického rodu Spencerů. Byl dlouholetým poslancem Dolní sněmovny za stranu whigů a jako dědic hraběcího titulu byl většinu své politické kariéry znám jako lord Althorp, teprve po otcově smrti v roce 1834 jako hrabě Spencer vstoupil do Sněmovny lordů.[1]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Zámek Wiseton Hall (Nottinghamshire), sídlo 3. hraběte Spencera

Narodil se v rodovém paláci Spencer House v Londýně jako nejstarší syn 2. hraběte Spencera a jeho manželky Lavinie Bingham (1762-1831). Studoval v Cambridge, kde vynikl v matematice, poté absolvoval kavalírskou cestu po Evropě. Jako stoupenec strany whigů byl v letech 1804-1834 poslancem Dolní sněmovny a krátce v letech 1806-1807 lordem pokladu. Poté byl dlouhodobě v opozici a zasedání parlamentu se v letech 1813-1818 vůbec nezúčastnil, až později se znovu aktivně zapojil do politiky.

V roce 1830 byl vybrán jako mluvčí whigů v Dolní sněmovně, stal se též ministrem financí (lord kancléř pokladu, 1830-1834), zároveň získal i členství v Tajné radě (1830). Více než finančním záležitostem se však věnoval bojům o volební reformu a problematice Irska. V listopadu 1834 po otci zdědil titul hraběte, přešel do Sněmovny lordů a strana whigů v Dolní sněmovně tak ztratila svého předního vůdce. Této situace využil král Vilém IV. a vzápětí povolal k vládě konzervativce. V britských dějinách jde o ojedinělý případ, kdy přechod ministra z Dolní sněmovny do Sněmovny lordů způsobil změnu vlády. V písemných pamětech svých současníků je připomínán jako typický anglický gentleman, uznávaný a oblíbený liberál a stoupenec národních zájmů.

Sňatkem s bohatou dědičkou Esther Acklom (1788-1818) získal v hrabství Nottingham zámek Wiseton Hall, jejž učinil společenským centrem s bohatým kulturním životem. Zemřel bez potomstva a hraběcí titul zdědil mladší bratr Frederick Spencer (1798-1857), který sloužil v námořnictvu, dosáhl hodnosti viceadmirála a později zastával čestné funkce u dvora.

Jeho jméno nese jedna z hlavních ulic v Melbourne Spencer Street, která vznikla v době, kdy byl ministrem financí.

  1. Ottův slovník naučný, 23. díl; Praha, 1905 (reprint 2000); s. 792 (heslo Spencer) ISBN 80-7185-338-0

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]