Přeskočit na obsah

Jindřich II. Minsterberský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jindřich II. Minsterberský
Narození29. března 1507
Olešnice
Úmrtí2. srpna 1548 (ve věku 41 let)
Bierutów
PotomciJindřich III. Minsterberský a Karel II. Minsterberský
OtecKarel I. Minsterberský
MatkaAnna Zaháňská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich II. Minsterberský (29. března 1507 Olešnice – 2. srpna 1548 Bierutów) byl minsterberský, olešnický a bernštatský kníže pocházející z minsterberské větve pánů z Poděbrad.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Byl synem minsterbersko-olešnického knížete Karla I. a jeho manželky Anny Zaháňské. Základní vzdělání získal u domácího učitele a pozdějšího významného reformačního kazatele Jana Hesse.[1] Po smrti svého otce se spolu se svými bratry Jáchymem, Janem a Jiřím stal minsterberským a olešnickým knížetem. V roce 1530 přestoupil pod vlivem svého švagra Jiřího Braniborsko-Ansbašského k luterství.[2] Jeho rezidence v Olešnici se pak stala jedním z důležitých center humanismu a reformace ve Slezsku.[3] V roce 1538 vyhnal ze svého panství katolické kněze a nahradil je luterskými pastory. Spolu s bratry zastavil v roce 1542 minsterberské knížectví Fridrichu II. Lehnickému za 40 000 zlatých. Následně si bratři rozdělili olešnické knížectví tak, že Jindřichovi připadla část se sídlem v Bierutově (Bernstadt). Dne 7. února 1529 se oženil s Markétou z Pernštejna, dcerou Jana z Pernštejna, ale nevěsta brzy po sňatku zemřela.[4] Jeho druhou manželkou se stala Markéta Meklenburská, dcera Jindřicha Meklenbursko-Zvěřínského a Heleny Falcké.[2] Podle barokního historika Jana Sinapia byl váženým a dobrým knížetem.[5]

Potomci

[editovat | editovat zdroj]
  1. Anna (29. března 1539 – 19. března 1568)
  2. Salomena (5. dubna 1540 – 16. května 1567)
  3. Jindřich III. (1542–1587), minsterberský, olešnický a bernštatský kníže, ⚭ Magdaléna Mezeřícká z Lomnice
  4. Karel (*/† 1543)
  5. Jiří (1544–1556)
  6. Karel II. (15. dubna 1545 – 10. ledna 1617), minsterberský, olešnický a bernštatský kníže, slezský hejtman,
    ⚭ 1570 Kateřina Berková z Dubé (1553–1583)
    ⚭ 1585 Alžběta Magdaléna Lehnicko-Břežská (17. listopadu 1562 – 1. února 1630)
  7. Kateřina (4. března 1548 – 14. prosince 1579), ⚭ Jiří Berka z Dubé

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2. S. 177. Dále jen Poděbradové. 
  2. ↑ a b FUKALA, Radek. Münstrberkové. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 101.
  3. ↑ Poděbradové, s. 171
  4. ↑ Poděbradové, s. 178
  5. ↑ Poděbradové, s. 181

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2. 
  • FUKALA, Radek. Münstrberkové. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 95–106.
  • FUKALA, Radek. Slezsko - neznámá země Koruny české : knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. 
  • GLOGOWSKI, Stefan. Genealogia Podiebradów. Gliwice: Urzad Miasta i Gminy Ziebice ; Muzeum v Gliwicach, 1997. 156 s. (polsky) 
  • GLOGOWSKI, Stefan. Potomci krále Jiřího z Poděbrad : (Genealogie knížat z Minstrberka). Ostrava: Klub genealogů a heraldiků, 1989. 83 s. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jindřich_II._Minsterberský&oldid=23002137“