Polární čepičky Marsu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Severní čepička planety

Polární čepičky Marsu jsou dvě tělesa v oblasti marsovských pólů, které jsou tvořeny směsicí vodního ledu a suchého ledu tvořeného z oxidu uhličitého. Polární čepičky jsou pomocí teleskopu viditelné i ze Země jako bílé skvrny na horním a dolním okraji kotouče. Jedná se o výrazné činitele, které utvářejí atmosférické pochody na povrchu planety.[1] Pozorovány byly již v 17. století.[2]

Výzkumu polárních čepiček se v poslední době dostává zvýšeného zájmu, jelikož se zde možná dají objevit odpovědi, které by jasně řekly, kolik vody se na povrchu planety dříve nacházelo, a co se s ní stalo. Současně lepší pochopení pravidelných sezónních cyklů umožňuje lepší pochopení celkového chování atmosféry Marsu a klimatu. Na začátku 21. století bylo například prokázáno, že část vody ve formě vodní páry je schopna cirkulovat mezi severní a jižní polární čepičkou skrze vrchní vrstvy atmosféry.[3]

Po dobu, co mohli vědci přesněji čepičky měřit, mj. co do plochy, kterou zaujímají (např. v rámci projektu Mars Global Surveyor), zjišťují, že plocha vodního a suchého ledu se mění i z dlouhodobého hlediska.[4][5] Podle vědců z Ames Research Center při NASA může být důvodem vítr;[6] jinými odůvodněními jsou sopečná činnost[7] a neantropogenní globální oteplování.

Severní polární čepička[editovat | editovat zdroj]

Severní polární čepička je tvořena převážně z vodního ledu[8], který v pravidelných cyklech sublimuje a zase dopadá na povrch planety. Severní polární čepička zabírá přibližně 1200 km s průměrnou tloušťkou ledu 1,03 km (maximální 3 km) rozkládajíce se na území velkém jako 1,5 Texasu.[9] Její povrch je značně zbrázděn kaňony a trhlinami. Množství vody, které by po roztátí obsahovala, se odhaduje na 1,2 miliónů km³, což odpovídá polovině všeho ledu v Grónsku (k rok 1998) či 4 % ledové pokrývky Antarktidy.[9]

Severní polární čepička pravidelně mění svou velikost v závislosti na aktuálním ročním období, které na severní polokouli Marsu panuje. Během zimy na severní polokouli dochází k tomu, že přibližně 30 % atmosféry Marsu zmrzne a spadne na povrch, čímž vytvoří v oblasti čepičky 2 metrovou vrstvu nového ledu.[3] Tato vrstva následně během jara opět roztaje a plyn se uvolní nazpět do atmosféry.[3]

Jižně od čepičky se nachází skupina hor Abalos Colles.

Jižní polární čepička[editovat | editovat zdroj]

Jižní polární čepička je tvořena převážně ze suchého ledu. Je složena ze dvou vrstev, kdy svrchní je tvořena přibližně 8 metry zmrzlého oxidu uhličitého a spodní vrstva je tvořená ze zmrzlé vody, jenž sahá do značné hloubky. Data získaná sondou Mars Express naznačují, že kdyby všechna voda z této oblasti roztála, že by zaplavila celý povrch Marsu do výšky 11 metrů.[10]

O výzkum jižní polární čepičky se neúspěšně pokoušela sonda Mars Polar Lander, se kterou bylo ztraceno spojení během průchodu atmosférou.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivovaná kopie. sci.esa.int [online]. [cit. 2007-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-09-28. 
  2. LOWELL, Percival. Mars. Science. 21.8.1896, roč. 4, čís. 86, s. 231–238. [www.jstor.org/stable/1623533 Dostupné online]. 
  3. a b c SOUNESS, Colin; HUBBARD, Bryn. Mid-latitude glaciation on Mars. [s.l.]: Physical Geography, 2012. 238–261 s. Dostupné online. 
  4. Archivovaná kopie. gnosis9.net [online]. [cit. 2009-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-16. 
  5. http://neviditelnypes.lidovky.cz/p_scifi.asp?r=p_scifi&c=A051128_211634_p_scifi_pag
  6. http://scienceworld.cz/fyzika/oteplovani-marsu-zpusobuji-mistni-vetry-1043
  7. Archivovaná kopie. www.21stoleti.cz [online]. [cit. 2009-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-19. 
  8. http://www.daviddarling.info/encyclopedia/M/Marspoles.html
  9. a b First Three-Dimensional View of the North Polar Region of Mars from MOLA [online]. [cit. 2007-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-21. 
  10. http://www.physorg.com/news93191310.html
  11. Archivovaná kopie. www.astro.pef.zcu.cz [online]. [cit. 2007-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-29. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]