Jiří Bezděkovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jiří Bezděkovský
Základní informace
Narození3. února 1920
Praha
Úmrtí31. října 2014 (ve věku 94 let)
Povoláníhouslista a hudební pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Bezděkovský (3. února 1920 Praha31. října 2014) byl český houslista, pedagog a dlouholetý koncertní mistr Symfonického orchestru Československého rozhlasu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Jiří Bezděkovský se narodil v Praze, kde též vystudoval hudební konzervatoř, a to ve třídě Jindřicha Felda a Stanislava Nováka. V roce 1942 se stal členem orchestru Českého rozhlasu, a to poté, co získal se Sukovou Fantazií pro housle a orchestr první místo v Ševčíkově soutěži.[1] V porotě tehdy zasedl i dirigent Václav Talich, se kterým Jiří Bezděkovský v dalších letech opakovaně spolupracoval.[2]

V roli koncertního mistra, v níž působil téměř čtyřicet let, natočil do fonotéky Československého rozhlasu nezměrné množství sólových houslových partů. Příkladem může být Alžbětinská serenáda od Ronalda Bringeho, Meditace z opery Thaïs Julesa Masseneta nebo některé Romance a Koncertní polonézy Zdeňka Fibicha. Poslední nahrávku se Smyčcovým orchestrem Českého rozhlasu vytvořil v neuvěřitelných 87 letech.[3] Vedle toho byl členem Heřmanova tria, Vycpálkově duu, Smyčcovém orchestru Dalibora Brázdy či Berounském komorním orchestru, koncertoval se souborem Musici de Praga, hrával s Českým komorním orchestrem a v roce 1951 stál u zrodu Pražského komorního orchestru.[4]

Po celou uměleckou kariéru pečoval Jiří Bezděkovský o odkaz českého houslisty a hudebního skladatele Františka Drdly. Natočil řadu jeho slavných hudebních přídavků, inicioval celovečerní rozhlasový pořad Akademie na téma František Drdla, v němž i sám účinkoval a po dohodě s dědici převzal jméno tohoto houslového virtuosa do názvu smyčcového kvarteta, které v pozdním věku založil.[4] Drdlovo smyčcové kvarteto Aquarius představovalo ve své době nejstarší účinkující kvarteto na světě. Do vysokého věku vystupoval Jiří Bezděkovský i sólově. Mezi jeho patrně poslední vystoupení patří to s Berounským komorním orchestrem na zámku Nižbor v roce 2011.[5]

Jiří Bezděkovský působil též deset let jako profesor na konzervatoři v Praze a několik let vyučoval též na konzervatoři v Teplicích. Již v důchodovém věku učil na Základní umělecké škole V. Talicha v Berouně[6] a od roku 2001 pak na První základní umělecké škole v Kladně.[2] Svou pedagogickou éru zakončil v roce 2011 několikaměsíčním působením na ZUŠ v Hořovicích.[3] Svou výuku vždy stavěl na metodě O. Ševčíka.

Za svou celoživotní uměleckou i pedagogickou práci se stal Jiří Bezděkovský v roce 2000 držitelem ocenění Senior Prix udělované Nadací Život umělce.[2][7] V roce 2012 obdržel od města Beroun u příležitosti konání 30. ročníku hudebního festivalu Talichův Beroun ocenění „Za celoživotní působení v oblasti hudby“.[3]

U příležitosti 100 let od jeho narození uspořádalo berounské muzeum Českého krasu o Jiřím Bezděkovském výstavu založenou na části jeho pozůstalosti, která je v držení muzea.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jiří Bezděkovský. juliuszajac.blogspot.com [online]. [cit. 2023-10-14]. Dostupné online. 
  2. a b c VOLFOVÁ, Eva. Houslista a pedagog Jiří Bezděkovský (profil osobnosti) - diplomová práce [online]. České Budějovice: Jihočeská universita v Českých Budějovicích, 2006 [cit. 2023-10-14]. Dostupné online. 
  3. a b c PELÁNOVÁ, Eva. Vzpomínka na Jiřího Bezděkovského. MĚSÍČNÍK ZBIROŽSKO [online]. Únor 2015 [cit. 15.10.2023]. Dostupné online. 
  4. a b Rozlučme se s Jiřím Bezděkovským. SOČR [online]. 2014-11-07 [cit. 2023-10-14]. Dostupné online. 
  5. 8.10.2011 Koncert na zámku Nižbor- Houslista Jiří Bezděkovský, kytarista Petr Štěpán a Berounský komorní orchestr. - Oficiální stránky obce Nižbor. www.obecnizbor.cz [online]. [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. 
  6. Zemřel Jiří Bezděkovský. muzeum-beroun.cz [online]. [cit. 2023-10-14]. Dostupné online. 
  7. Senior Prix. Nadace [online]. [cit. 2023-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Výstava: Jiří Bezděkovský – český houslista a pedagog. muzeum-beroun.cz [online]. [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]