Jezero Slunce a Měsíce
| Jezero Slunce a Měsíce | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Tchaj-wan |
 | |
| Zeměpisné souřadnice | 23°52′ s. š., 120°55′ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 7,93 km² |
| Max. hloubka | 27 m |
| Ostatní | |
| Nadm. výška | 748 m n. m. |
| Odtok vody | Šuej-li |
| Ostrovy | Lalu |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jezero Slunce a Měsíce (čínsky 日月潭, anglicky Sun Moon Lake) je největší jezero ostrova Tchaj-wan. Má rozlohu necelých osmi čtverečních kilometrů, název dostalo podle svého tvaru: východní část je okrouhlá a vycházejí z ní zálivy jako paprsky, kdežto západní část je protáhlá a zahnutá jako měsíční srpek.[1] Evropané ho dříve nazývali Candidiovo jezero podle nizozemského misionáře Georgia Candidia. Jezero leží v okrese Nan-tchou nedaleko městečka Jü-čch’ v nadmořské výšce 748 metrů, okolní kraj je hornatý a obývaný domorodým etnikem Thao, oblast je známá pěstováním čajovníku. Maximální hloubka jezera činí 27 metrů. Nachází se na něm neobydlený ostrov s domorodým jménem Lalu, dříve nazývaný Kuang-chua (ostrov slavné Číny). Z jezera vytéká řeka Šuej-li, na níž byla nedaleko v roce 1995 postavena přehrada Ming-tan s hydroelektrárnou. Jezero je populární turistickou atrakcí a bylo zařazeno na seznam tchajwanských chráněných území (scenic areas).[2] Nachází se zde chrám Wen Wu a pagoda Cch’ En, kterou nechal postavit Čankajšek v roce 1971. V roce 1999 bylo jezero s okolím postiženo zemětřesením v Ťi-ťi.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://www.asianstyle.cz/zajimavosti/7222-sun-moon-lake-jeden-z-osmi-divu-taiwanu
- ↑ Archivovaná kopie. www.zemesveta.cz [online]. [cit. 2017-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-18.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jezero Slunce a Měsíce na Wikimedia Commons - https://web.archive.org/web/20100722034013/http://www.sunmoonlake.gov.tw/
