Přeskočit na obsah

Jelizovský okres

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jelizovský okres
Елизовский район
Cesta k ledovci Mutnovskij
Cesta k ledovci Mutnovskij
Jelizovský okres Елизовский район – znak
znak
Jelizovský okres Елизовский район – vlajka
vlajka
Geografie
Jelizovský okres na mapě Kamčatky
Jelizovský okres na mapě Kamčatky
Hlavní městoJelizovo
Souřadnice
Rozloha40 996,4 km²
Časové pásmoUTC+12
Obyvatelstvo
Počet obyvatel64 203 (2018)
Hustota zalidněníParametr "hustota" (nyní s hodnotou "1,57") šablony "Infobox - region" je zastaralý. Více informací po kliknutí.1,57 obyv./km²
Jazykruština
Národnostní složeníRusové, Itelmenové
Správa regionu
StátRuskoRusko Rusko
Nadřazený celekRuskoRusko Rusko
Kamčatský kraj
Druh celkuokres
Podřízené celky2 městské a 8 vesnických
Vznik1949
Oficiální webwww.dumaemr.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jelizovský okres (rusky Елизовский район) je územně-administrativní jednotka Kamčatského kraje na poloostrově Kamčatka v Dálněvýchodním federálním okruhu Ruské federace. Správním střediskem okresu je město Jelizovo. K 1. lednu 2018 bylo na území Jelizovského okresu registrováno 64 203 obyvatel, což oproti předchozímu období představovalo mírný nárůst jejich počtu. Vzhledem k rozloze okresu, který je největším z jedenácti okresů Kamčatského kraje, je hustota osídlení pouze 1,57 obyvatel na 1 km². Okres Jelizovo je rozčleněn na 10 podřízených celků - dva městské (Jelizovskoje a Vulkannoje) a osm vesnických, do nichž je zařazeno celkem 27 vesnic a osad.[1] V městských sídlech žije 63,43 % obyvatel okresu.

Jelizovský okres, který zahrnuje oblast při jihovýchodním pobřeží Kamčatky, tvoří 8,8 % Kamčatského kraje. Výjimkou jsou teritoria uzavřeného města Viljučinska a kamčatské metropole Petropavlovska-Kamčatského, která mají samostatný status a nespadají pod Jelizovský okres.[2]

Jelizovský okres je významný především z hlediska zdejšího přírodního bohatství. Na území okresu se nachází dvacet z celkové počtu 29 kamčatských činných sopek.Tyto sopky jsou od roku 1996 zapsány na seznam Světového dědictví UNESCO.[3] Součástí Světového dědictví je rovněž Kronocká státní přírodní biosférická rezervace (Кроноцкий государственный природный биосферный заповедник) o rozloze 10 000 km², jedna z nejstarších přírodních rezervací na území Ruska, jejíž základy vznikly již v roce 1882.[4] Do území, zapsaného na seznamu Světového dědictví UNESCO, náleží také Údolí gezírů, Jihokamčatská státní přírodní rezervace ( государственный заказник «Южно-Камчатский») a přírodní parky Nalyčevský a Jihokamčatský. Kromě toho se na území Jelizovského okresu nachází dalších sedm rezervací a několik desítek přírodních památek, které jsou ve správě Kamčatského kraje.[4] V Jelizovském okrese pramení mnoho řek a říček, které protékají hlubokými až kaňonovitými údolími a vytvářejí četné peřeje a vodopády.

Nejstarší obcí v regionu je obec Korjaki (Коряки), která byla vznikla v roce 1700. Koncem 17. století vybudovali původní obyvatelé Kamčatky a příslušníci národa Itelmenů (dříve nazýváni "Kamčadalové") v místě dnešního Jelizova malé opevnění Staryj Ostrog (урочище Старый Острог). V roce 1838 vznikla obec Staryj Ostrog, která byla o 60 let později, v roce 1897, přejmenována na obec Zavojko. Stalo se tak na počest Vasilije Stěpanoviče Zavojka, admirála Ruského carského námořnictva, jenž v roce 1854 velel hrdinné obraně Petropavlovska proti početní převaze britského a francouzského loďstva, které v operovalo v pacifických vodách v době Krymské války.[5] V roce 1924 byla obec Zavojko přejmenována na počest bolševického partyzánského velitele Georgije Jelizova na Jelizovo. [1]

Dne 17. listopadu 1949 byl vydán výnos prezidia Nejvyššího sovětu Sovětského svazu č. 741/8 o zřízení Jelizovského okresu v rámci Kamčatské oblasti Chabarovského kraje se sídlem v obci Jelizovo. Od 1. července 2007 se Kamčatská oblast stala Kamčatským krajem.[1]

Těžiště ekonomiky Jelizovského okresu je především v zemědělství, včetně lesnictví, dřevozpracujícího průmyslu a rybolovu.[5] Významnou roli ovšem hraje také orientace na služby v oblasti rekreace a turistického ruchu. V Paratunské lázeňské zóně (balneologické lázně Paratunka) [5]a v lázeňské zóně Načiki v oblasti Malkinských minerálních pramenů se nachází celkem 31 rekreačních zařízení a čtyři sanatoria. V době prázdnin je zde kromě toho také sedm letních dětských ozdravných táborů.[4]

Termální prameny

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Елизовский район na ruské Wikipedii.

  1. a b c Историческая справка [online]. Jelizovo: Duma Jelizovského okresu [cit. 2018-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-24. (rusky) 
  2. Seznam. Yelizovsky District [online]. mapy.cz [cit. 2018-11-24]. Dostupné online. 
  3. Volcanoes of Kamchatka [online]. UNESCO [cit. 2018-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c Краткая историко-географическая характеристика [online]. Jelizovo: Duma Jelizovského okresu, 20018-05-21 [cit. 2018-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-24. (rusky) 
  5. a b c Елизово (Камчатская область) [online]. [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]