Jekatěrina Svanidzeová
| Jekatěrina Svanidzeová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 2.jul. / 14. dubna 1885greg. Baji |
| Úmrtí | 22. listopadujul. / 5. prosince 1907greg. (ve věku 22 let) Tbilisi |
| Příčina úmrtí | tuberkulóza a tyfus |
| Místo pohřbení | Tbilisi |
| Povolání | šička |
| Choť | Josif Vissarionovič Stalin (1906–1907) |
| Děti | Jakov Iosifovič Džugašvili |
| Rodiče | Svimon Svanidze a Сепора Двали |
| Příbuzní | Aleksandra Monaselidzeová, Aleksandr Svanidze a Mariko Svanidzeová (sourozenci) Elena Yakovlevna Dzhugashvili, Jevgenij Džugašvili a Galina Džugašvili (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jekatěrina Semjonovna „Kato“ Svanidzeová (gruzínsky ეკატერინე სვანიძე, rusky Екатерина Сeмëнoвнa Cвaнидзe; 2. dubna 1885, Tbilisi – 5. prosince 1907 tamtéž) byla první manželka Josifa Stalina (tehdy Džugašviliho) a matka jeho syna Jakova.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodila se do rodiny zchudlého šlechtice, který pracoval jako železničář. Ona sama později pracovala jako pomocná dělnice, pradlena a švadlena.
V roce 1904 potkala revolucionáře Josefa Džugašviliho (později Josifa Stalina), kterého si o dva roky později vzala. Svatba proběhla v tbiliském chrámu sv. Davida. Oddávajícím[zdroj?] byl pozdější bolševik Michail Cchakaja.
Roku 1907 porodila syna Jakova, ale tentýž rok 5. prosince zemřela na tuberkulózu (jiné zdroje uvádějí za příčinu smrti břišní tyfus[1]).
Ve třicátých letech 20. století byli její bratr Alexandr a sestra Marie zastřeleni.
Pohřeb a reakce Stalina
[editovat | editovat zdroj]Rudolf Ströbinger[2] popisuje okolnosti pohřbu takto:
Jekatěrina Džugašviliová byla pochována podle pravoslavného ritu. Stalin doprovázel její rakev a byl hluboce dojat. Po skončení obřadu se sešel u hřbitovní brány s Iremašvilim. Vzal ho za ruku a trpce řekl: "Byl to jediný člověk, který obměkčil mé kamenné srdce. Nyní je mrtvá a s ní zemřel můj poslední vřelý cit k lidstvu." Poté si sáhl na srdce a prý řekl: "Tam je vše tak pusté, tak neskonale prázdné." Bylo to pravděpodobně naposled, co Stalin promluvil jako člověk.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Сванидзе, Екатерина Семёновна na ruské Wikipedii.
- ↑ Např. Famhist.ru: Svanidze E. S. (rusky)
- ↑ Ströbinger, Rudolf. Intimity královských dvorů: aféry a aférky "vyvolených". Vyd. 1. [Praha]: Magnet-Press, 1995. 123 s. Magnet Plus, sv. 6/1995. ISBN 80-85847-41-8.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jekatěrina Svanidzeová na Wikimedia Commons
