Jekatěrina Samucevičová
| Jekatěrina Samucevičová | |
|---|---|
_at_the_Moscow_Tagansky_District_Court_-_Denis_Bochkarev.jpg) | |
| Narození | 9. srpna 1982 (41 let) Moskva |
| Alma mater | Lomonosovova univerzita |
| Povolání | programátorka, hudebnice a zpěvačka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jekatěrina Stanislavovna Samucevičová (* 9. srpna 1982) je ruská politická aktivistka. Byla členkou proti Putinovské punkrockové skupiny Pussy Riot.
Trestní minulost[editovat | editovat zdroj]
17. srpna 2012 byla za vystoupení v moskevské katedrále Krista Spasitele odsouzena za chuligánství motivované náboženskou nenávistí ke dvěma letům odnětí svobody. Svaz solidarity s politickými vězni ji uznal politickou vězeňkyní.[1] Organizace Amnesty International ji kvůli „tvrdosti reakce ruských úřadů“ označila za vězneňkyni svědomí.[2]
Moskevský odvolací soudce ji 10. října 2012 podmíněně propustil na základě argumentu jejího právníka, že než mohla vyndat kytaru z pouzdra, zastavila ji stráž katedrály.[3] V letech po svém propuštění Samucevičová zmizela z očí veřejnosti a pravidelně mění svou e-mailovou adresu a telefonní číslo.[4]
Kariéra[editovat | editovat zdroj]
Samucevičová nejprve vystudovala informatiku na Moskevském energetickém institutu a pracovala ve výzkumném středisku jako programátorka,[5] poté odešla studovat mediální umění na Rodčenkovu školu fotografie a multimédií,[6] kterou absolvovala jako nejlepší studentka třídy.[7] Dva roky pracovala pro dodavatele obranného průmyslu na tajném projektu, jehož cílem bylo vyvinout software pro útočnou jadernou ponorku K-152 Nerpa. Poté pracovala jako programátorka na volné noze. Zajímá se o problematiku LGBTQ. Soudních jednání se účastnil její otec Stanislav Samucevič,[6] s nímž žila před svým zatčením,[7] který uvedl, že se cítí „hrdý na to, jak je pevná a připravená čelit trestu, aniž by zradila své přesvědčení“.[5]
Aktivismus[editovat | editovat zdroj]
Samucevičová je od roku 2007 členkou kolektivu Vojna.[8] V roce 2010 byla Samucevičová součástí skupiny aktivistek Vojny, které se pokusily vypustit živé šváby do budovy Taganského soudu; do jaké míry se jim tato akce podařila, je sporné. Později byla v téže budově stíhána za jejich účast na „punkové modlitbě“ Pussy Riot.[9] Od ledna do března 2011 se také účastnila série akcí nazvaných Operace Kiss Garbage.[10] Tento protest spočíval v tom, že členky skupiny líbaly policistky ve stanicích moskevského metra a na ulicích. Jednalo se především o protivládní protest, ale také o kontroverzní akci, protože nekonsenzuální „líbání ze zálohy“ mohlo být považováno za sexuální obtěžování.[11]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yekaterina Samutsevich na anglické Wikipedii.
- ↑ Троих предполагаемых участниц Pussy Riot признали политзаключенными. rosbalt.ru [online]. 2012-03-25 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Russia: Release punk singers held after performance in church [online]. Amnesty International, 2012-04-03 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BROOKE, James. Russia Frees One Punk Rocker, Keeps Two in Jail. voanews.com [online]. 2012-10-10 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AVERBUCH, Masha. The Day the Protest Died: Whatever Happened to Pussy Riot?. Ha'arec [online]. 2017-11-28 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Women behind the mask of Russia’s Pussy Riot band. pottsmerc.com [online]. 2012-08-16 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ELDER, Miriam. Pussy Riot profile: Yekaterina Samutsevich. The Guardian [online]. 2012-08-08 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Punk rock band: three profiles in Russian protest. Reuters [online]. 2012-08-17 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PETER, Tom. Photographer's blog: Witness to Pussy Riot's activist beginnings. Reuters [online]. 2012-08-16 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Перед приговором секс-символ Pussy Riot в письме сторонникам заявила о победе: "Трудно поверить, что это не сон". newsru.com [online]. 2012-08-17 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ ELDER, Miriam. Radical Russian art group shows love for the police. theworld.org [online]. 2011-03-01 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Девушки из арт-группы "Война" насильно целуют женщин-милиционеров (ВИДЕО). newsru.com [online]. 2011-03-01 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jekatěrina Samucevičová na Wikimedia Commons
