Jean Marc Gaspard Itard

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Jean Marc Gaspard Itard
Jean Itard.jpg
Rodné jméno Jean Francis Gaspard Itard
Narození 24. dubna 1774
Oraison
Úmrtí 5. července 1838 (ve věku 64 let)
Paříž
Povolání lékař a pedagog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jean Itard, kolem 1800

Jean Marc Gaspard Itard [žán már gaspár itár] (24. dubna 1774, Oraison , Alpes-de-Haute-Provence5. července 1838, Paříž) byl francouzský lékař, který se věnoval poruchám sluchu, péči o neslyšící a proslavil se zprávami o Viktorovi z Aveyronu. Patří mezi průkopníky speciální pedagogiky.

Život a působení[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z měšťanské rodiny, studoval v Riez a do roku 1789 u oratoriánů v Marseille. Za obléhání Toulonu 1793 se stal asistentem přednosty vojenské nemocnice a od roku 1795 navštěvoval kurzy chirurgie v Toulonu a v Paříži, v nemocnici Val-de-Grace, kde se stal pomocným chirurgem. Ještě než roku 1802 promoval, svěřil mu roku 1800 abbé Sicard, ředitel Ústavu pro hluchoněmé, asi dvanáctiletého chlapce, „vlčí dítě“, později známé jako Viktor z Aveyronu. V letech 1801 a 1806 Itard publikoval dvě důkladné zprávy o stavu a výchově chlapce, které se věnoval pravidelně každý večer.

Spolupracoval s o málo mladším, ale zkušenějším René Laennekem, pozdějším vynálezcem stetoskopu, a roku 1803 poprvé popsal pneumotorax.[1] Jako lékař Ústavu pro hluchoněmé se věnoval jejich výchově a léčení různých poruch řeči, zejména koktavosti. Roku 1825 uveřejnil pojednání o „mimovolných funkcích a pohybech“, kde popsal tiky mladé markýzy de Dampierre a ze kterého o šedesát let později vyšel Georges de La Tour při popisu tourettova syndromu. Vypracoval řadu metod a pomůcek pro léčení a výchovu sluchově postižených, na což navázala Marie Montessori. Věnoval se i dalším oblastem speciální pedagogiky a publikoval řadu odborných textů.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Mémoire et Rapport sur Victor de l'Aveyron (1801 et 1806)
  • Traité des maladies d'oreille et de l'audition I. a II: (Pojednání o nemocech ucha a sluchu). Paříž, Méquignon Marvis, 1821.
  • Mémoire sur quelques functions involontaires des appareils de la locomotion, de la préhension et de la voix (Zpráva o některých mimovolných funkcích pohybového i hlasového ústrojí), Archives générales de médecine, Paris, 1825, 8: 385-407.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://thorax.bmj.com/content/58/suppl_2/ii39.full
  2. Who Named It (bibliography)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Itard. Sv. 12, str. 949

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

(anglicky)