Jan Kapistrán de Vos
| Jan Kapistrán de Vos | |
|---|---|
| Narození | 17. století |
| Úmrtí | 14. dubna 1667 Praha |
| Povolání | katolický kněz, kazatel a teolog |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Kapistrán de Vos OFM (?- 1667) byl františkán působící v českých zemích. Narodil se někdy před rokem 1621, řeholní sliby složil před rokem 1638.[1] Ve své řeholní kariéře se stal nejprve kazatelem, následně lektorem vyučujícím na klášterních školách teologii pro kleriky připravující se na kněžství. Takto působil v Olomouci, ve františkánském klášteře sv. Bernardina, kde byl spolu s Michaelem Jahnem učitelem bohosloví hned po založení klášterních studií v roce 1641.[2] Musel být schopným organizátorem, neboť po několika letech mu provinční kapituly změnily působení na představeného, jímž se vystřídal ve více klášterech. Na kapitule v Znojmě v roce 1650 byl jmenován kvardiánem konventu v Jindřichově Hradci a současně provinčním definitorem.[3] Od roku 1653 řídil klášter u P. Marie Sněžné v Praze, kde podporoval rozšíření klášterní knihovny.[4] V letech 1656–1658 byl P. de Vos kvardiánem olomouckého kláštera u sv. Bernardina[5] a následně v letech 1659–1662 opět provinčním definitorem.[6] Jan K. de Vos zemřel v Praze 14. dubna 1667.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Podle generálních statut františkánů z roku 1639 musel mít jako lektor teologie absolvovány 4 roky teologického studia (s předcházejícím studiem filozofie. Kvardián při zvolení musel mít alespoň 30 let věku a 10 let strávených v řádu. Viz Statuta generalia Cismontanae Familiae Ordinis Fratrum Minorum sancti Francisci Reformatorum. In Capitulo Generali Anno 1639 ... condita .... Příprava vydání Bernard Sannig OFM. Pragae: apud Fridericum Wenceslaum Swoboda, 1677. S. 39 (Caput V, 18), 83 (VIII, 53).
- ↑ BAJGER, Matyáš Franciszek. Česká františkánská knižní kultura : knihovny minoritů, františkánů a kapucínů v průběhu staletí. Ostrava, 2007, s. 415. Rigorózní práce Ostravské univerzity. [1]. Podle pamětní knihy olom. kláštera, s. 9 – Moravský zemský archiv, Františkáni Dačice (E21), kniha 9.
- ↑ Liber Memorabilium conventus Novodomensis - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, sign. 1 JH 54.
- ↑ V letech 1653 a 1655 došlo k připsání většího množství nových knih do bibliotéky. Viz BAJGER, Matyáš Franciszek. Česká františkánská knižní kultura (cit.), s. 482. SVOBODOVÁ, Milada. Soupis rukopisů Františkánů u P. Marie Sněžné v Praze deponovaných v Národní knihovně. Praha, 2000. Strojopis v Národní knihovně ČR.
- ↑ DIVINA, Teodor. Dějiny kláštera františkánů u sv. Bernardina v Olomouci a kostela N.P. Marie (dnes dominikánský) do roku 1784. Olomouc, 1958. 54 s.. Olomouc: [s.n.], 1958.
- ↑ Liber Memorabilium conventus Novodomensis (cit.).
