Jan Hocke

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Hocke
Narození10. února 1874 nebo 1874
Český Brod
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. září 1940
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povoláníučitel a kartograf
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Hocke, (10. února 1874 Český Brod[1][2] – 15. září 1940 Praha[3]) byl český pedagog a kartograf.

Život[editovat | editovat zdroj]

Oženil se 2. 6. 1902 s Josefou Řehákovou, která též pocházela z Českého Brodu (*1882).[4] Po svatbě žil v Praze VIII. - Libni; narodil se mu syn Jan (*1903), který později vystudoval na UK práva.[5][6]

Josef Hocke a Ústřední matice školská[editovat | editovat zdroj]

Ústřední matice školská vznikla v roce 1880. Za svůj cíl si vzala podporu menšinových českých škol v těch oblastech Rakousko-Uherska, které byly jazykově smíšené, především v českém pohraničí.

Josef Hocke pracoval nejprve v libeňském odboru Ústřední matice školské, v roce 1908 se stal členem jejího ústředního výboru. Jednatelem byl v letech 1910–1912 a podruhé od roku 1921 do roku 1934. V roce 1923 byl jmenován generálním inspektorem matičního školství.[2][p 1]

Jako delegát Ústřední matice školské byl vysílán na různé slavnosti v pohraničí, kde vystupoval aktivně proti odnárodňování českých dětí v cizojazyčných (německých) oblastech.[7] Zasloužil se i o vybudování českého reálného gymnázia v Děčíně v roce 1934.[8]

Pro Ústřední matici školskou též vyhotovoval mapy a diagramy, vztahující se k její činnosti (mapa o činnosti ÚMŠ v letech 1880–1930).[2]

Pedagog[editovat | editovat zdroj]

Učitelem (a později odborným učitelem) byl Jan Hocke ustanoven v tehdejší Praze VIII (Libni) od roku 1901.[p 2][9][10] V letech 1929–1930 byl ředitelem Obecné a měšťanské školy v Praze XI. – Hrdlořezích.[11]

Kartograf[editovat | editovat zdroj]

Jan Hocke byl autorem historických map uvedených níže (Dílo). Byl vyslán na pařížskou mírovou konferenci 1919, kde československá delegace použila jeho mapy při hájení zájmů státu (celistvosti zemí Koruny české).[2][12]

Dílo (historické mapy)[editovat | editovat zdroj]

  • Mapa historického vývoje Českého státu, 1:2 750 000, Díl. I, Od 9. do 14. stol. (Navrhl Jan Kapras, zpracoval Jan Hocke, vydala Unie, Praha, 1919)
  • Mapa poněmčování zemí koruny České, 1:600 000 (Navrhl Jan Kapras, zpracoval Jan Hocke, vydala Unie, Praha, 1919)[13]
  • Mapa Naše pohraničí, stav českých škol na prahu r. 1920 (Text Jan Dvořák, zpracoval Jan Hocke, vydal B. Kočí, Praha, 1920)[14]
  • Čtyři historické mapy k dějinám národa československého, Říše Česká ve XIV. století (Státní nakladatelství, Praha, 1923)
  • Čtyři historické mapy k dějinám národa československého, 1 : 4 400 000, Říše Česká za posledních Přemyslovců (Státní nakladatelství, Praha, 1923
  • Čtyři historické mapy k dějinám národa československého, 1 : 3 200 000, Říše Česká v X. a XI. století (Státní nakladatelství, Praha, 1923)
  • Čtyři historické mapy k dějinám národa československého, : 1 : 4 400 000, Říše Velkomoravská/Říše Samova (Státní nakladatelství, Praha, 1923)
  • Vývoj státu Československého, Pro školy obecné, občanské, střední i obchodní, 1:1 000 000 (Státní nakladatelství, Praha, 1923)
  • Čtyři historické mapy k dějinám národa československého (Státní nakladatelství, Praha, 1931 a 1938)

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

K životnímu jubileu šedesáti let (1934) věnoval tisk osobnosti Jana Hockeho pozornost.[2] Stejně tak zaznamenal jeho úmrtí v roce 1940. Dnes je jeho dílo v zásadě zapomenuto a nepřipomíná ho ani rodný Český Brod nebo Libeň, kde působil.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Budoucí manželka Jana Hockeho Josefa Řeháková (též pocházela z Českého Brodu) nepochybně sdílela jeho vlastenecké názory. V listopadu 1901 byla, tehdy osmnáctiletá, obžalována spolu se sestrou a dalšími vrstevnicemi z neuposlechnutí příkazu k rozchodu. Zúčastnila se totiž demonstrace na podporu českobrodských záložních vojáků, kteří odmítli se hlásit německy "hier" a hlásili se česky "zde".[15][16]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti v Českém Brodě
  2. ↑ a b c d e Národní politika, 10.2.1934, s.5, Šedesát let Jana Hocke
  3. ↑ Národní politika, 17.9.1940, s.4, Úmrtí
  4. ↑ Národní listy, 6.6.1902, s.2, oznámení o sňatku
  5. ↑ Policejní přihláška, Praha, Jan Hocke s rodinou
  6. ↑ Národní politika, 30.9.1928, s.10, Zprávy osobní a rodinné
  7. ↑ NAJBERT, Jaroslav. Češi a Němci na Poličsku ve 20. století. Praha, 2012. Rigorozní práce. UK, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin. Vedoucí práce Jan Rychlík. s. 37, 53, 55. Dostupné online.
  8. ↑ Gymnázium Děčín: České školství v Děčíně a v Podmoklech[nedostupný zdroj]
  9. ↑ Národní listy, 11.6.1901, s.5, Věstník učitelský
  10. ↑ viz např. Národní politika, 7.4.1910, s.4
  11. ↑ Inventáře Archivu hlavního města Prahy, Obecná a měšťanská škola Praha XI.-Hrdlořezy, Pod Táborem 300
  12. ↑ In: Eva SEMOTANOVÁ - Ondřej FELCMAN: Kladsko, proměny středoevropského regionu,kap. I.4: Československo, Kladsko (République Tchécoslovaque. Service cartographique de l’Armée Tchécoslovaque). www.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2016-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-07. 
  13. ↑ Mapa poněmčování Zemí českých online
  14. ↑ Mapa Naše pohraničí online
  15. ↑ Národní politika, 3.5.1900, s.4, ''Ze soudní síně
  16. ↑ Národní politika, 3.5.1900, s.5, ''Ze soudní síně

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ O struktuře funkcionářů Ústřední matice školské viz kapitola 5. diplomové práce [1]
  2. ↑ Jednalo se o tehdejší III. měšťanskou a obecnou školu "Na Korábě" (otevřena v roce 1901; dnes jedna z budov Základní školy Bohumila Hrabala)[2]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Hocke
  • NOVOTNÁ, Eva. Volná díla českých kartografů zemřelých v období 1933–1943. Geodetický a kartografický obzor. 2014, roč. 60/102, čís. 3, s. 51–59. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.  Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
  • NAJBERT, Jaroslav. Češi a Němci na Poličsku ve 20. století. Praha, 2012. Rigorozní práce. UK, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin. Vedoucí práce Jan Rychlík. s. 37, 53, 55. Dostupné online.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Hocke&oldid=22000026“