Jan Günther

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Günther
Úmrtí 1567
Olomouc
Povolání tiskař
Manžel(ka) Margareta vdova Milichthalerova
Děti nevlastní syn: Friedrich Milichthaler
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan (Johann) Günther (? – 1567 Olomouc) byl norimberský tiskař, který působil v Prostějově a Olomouci v 16. století.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vyučil se v Norimberku, kde působil do roku 1543 a v období 1541–1544 vydal své první knihy. Od roku 1544 působil v Prostějově a od roku 1551 v Olomouci.[1] V Olomouci byl ustanoven poručníkem nezletilého Cebastiana (Šebestiána) Olivetského, syna sťatého Jana Olivetského z Olivetu staršího.

V roce 1540 se oženil s Margaretou, vdovou po Leonhardovi Milichthalerovi (?–1540) norimberském tiskaři. Sňatkem vyženil tiskárnu a nevlastního syna Friedricha Milichthalera. Dne 1. prosince 1549 získal výsadu k zamezení konkurence od krále Fredinanda I. Doporučení k žádosti vybavil olomoucký biskup Jan Dubravius, jehož spisy Jan Günther v Prostějově tiskl. V roce 1553 se nastálo přestěhoval do Olomouce a v roce 1554 se vzdal norimberského měšťanství.[2] V Olomouci pokračoval v podnikavém a zdatném obchodování. Tiskl spisy katolických, bratrských, luteránských a utrakvistických autorů a antické spisy. Značnou část tvořila literatura náboženská. Z naučné literatury to byly knihy lékařské, jazykovědní, z oboru hudby, astronomie, práva, hospodářství a učebnice (slovníky dvoj- a trojjazyčné). Dne 21. května 1560 mu bylo uděleno čtyřleté privilegium od Ferdinanda I. na tisk Latinsko-českého a česko-latinského slovníku od Petra Dasypodia.[2]

Po jeho smrti v roce 1567 jeho tiskařskou dílnu převzal Friedrich Milichthaler.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

V Norimberku používal k tisku velký a střední švabach a dva malé švabachy, rotundu, frakturu atd. České výtisky byly opatřeny diakritikou. V roce 1540 Leonhard Milichthaler v české Bibli použil ilustrace Erharda Schöna (1491–1542)[p. 1] a Niklase Störa (?–1562/63), které použil i Jan Günther ve Starém zákoně (1541). V roce 1542 vydal Dvanácte artikuluov víry křesťanské, kde použil dřevořezy Hanse Springinkleeho (1490/1495–1540?)[p. 1], také převzaté od Leonharda Milichthalera.[3] Od roku 1545 začal používat k vyznačení nadpisů dva stupně moderní fraktury. Od roku 1545 používá antikvu v díle Loci communes od Johanna Spangenberga. Jako první tiskař na Moravě si pořídil řečtinu.[2]

Norimberk (do 1543)[editovat | editovat zdroj]

Známe 8 knih vydaných v Norimberku.

  • 1538 Nový zákon[4]
  • 1540 Česká Bible (Bible norinberská)[4]
  • 1541 Starý zákon[2][4]
  • 1542 Dvanácte artikuluov víry křesťanské[2]
  • 1544 Ein Gesangbuch der Brüder inn Behemen und Merherrn kancionál od Michaela Weisse vydaný ještě v Norimberku.[2]

Prostějov (1544–1550)[editovat | editovat zdroj]

V Prostějově vydal na 35 titulů

  • 1544 O nemocech morních od Jana Černého
  • 1545 Loci communes od Johanna Spangenberga[2]
  • 1547 Slabikář český, první český slabikář s abecedou Jana Husa.[2]
  • Breve Encomion od Ennia Šimona Klatovského[4]

Olomouc (1551–1567)[editovat | editovat zdroj]

V Olomouci vydal na 56 titulů

  • 1552 Zlé užívání hojitedlného lékařství od Molleriana[2]
  • 1552 Krátký spis o morové moci od Vočehovského[3]
  • 1555 Život císaře Karla Čtvrtého[4]
  • 1557 Zahrádky duchovní od Jana Straněnského (latinsky)[2]
  • 1558 Musica od Blahoslava[4]
  • 1560 Latinská gramatika Philippa Melanchtona[4]
  • 1560 a 1562 Latinsko-český a česko-latinský slovník Petra Dasypodia[1][2]
  • Vinice, v jakém položení má býti a jakým způsobem člověk má ji dělati[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Štočky byly využívány dalšími tiskaři a jsou uloženy ve Slovenském národním muzeu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c NÁDVORNÍKOVÁ, Marie. Výrazné osobnosti olomouckého knihtisku 15. a 16. století. www.vkol.cz [online]. Vědecká knihovna v Olomouci [cit. 2016-09-13]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k VOIT, Petr. Role Norimberku při utváření české a moravské knižní kultury první poloviny 16. století. Documenta Pragensia. Praha: Archiv hl. města Prahy, 2010, sv. 29, s. 389-457. ISSN 0231-7443. ISBN 978-80-86852-35-5. [cit.2016-09-15]. Dostupná online.
  3. a b VOIT, Petr. Role Norimberku při utváření české a moravské knižní kultury první poloviny 16. století. Documenta Pragensia. Praha: Archiv hl. města Prahy, 2010, sv. 29, s. 389-457. ISSN 0231-7443. ISBN 978-80-86852-35-5. [cit. 2016-09-15]. Bibliographic reference dostupná online.
  4. a b c d e f g h FILOUŠOVA, Ivana. Počátky knihtisku na Moravě. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. 2009.[cit. 2016-09-14]. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]