James Jeans

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
James Jeans
James Hopwood Jeans.jpg
Narození 11. září 1877
Ormskirk
Úmrtí 16. září 1946 (ve věku 69 let)
Dorking
Alma mater Trinity College
Zaměstnavatelé Univerzita v Cambridgi (od 1901)
Princetonská univerzita (od 1904)
Observatoř Mount Wilson (od 1923)
Ocenění člen Královské společnosti (1906)
Bakerian Lecture (1917)
Královská medaile (1919)
Zlatá medaile Královské astronomické společnosti (1922)
Knight Bachelor (1928)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir James Hopwood Jeans [džejms hopwud džíns] (11. září 1877 Ormskirk, Anglie16. září 1946 Dorking, Anglie) byl britský fyzik, astronom a matematik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeans se narodil v anglickém Lancashire, studoval v Norwoodu a na Trinity College (Cambridge), kde pak také přednášel. V letech 1904-1910 byl profesorem aplikované matematiky na univerzitě v Princetonu, 1907 se oženil s americkou básnířkou Ch. Mittchel a od roku 1910 opět přednášel v Cambridge. Roku 1928 byl povýšen do šlechtického stavu, 1929 odešel do výslužby a pak psal populární knihy pro široké publikum, kde se snažil vyložit fyzikální obraz světa po objevu kvantové teorie. Tyto knihy byly velmi oblíbené a byly přeloženy do mnoha jazyků včetně češtiny.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ve vědeckém světě si získal značnou autoritu knihami o dynamické teorii plynů (1904), teoretické mechanice (1906) a o matematické teorii elektřiny a magnetismu (1908). Přispěl významnými objevy k různým oblastem fyziky, například kvantové teorii, teorii radiace a teorii evoluce hvězd. Roku 1918 spolu s geofyzikem H. Jeffreysem navrhl alternativní „slapovou“ hypotézu o vzniku sluneční soustavy. Podle ní se ke Slunci kdysi přiblížila velká hvězda, která z něho svou přitažlivostí vytrhla sloupec plynné hmoty, který se pak rozpadl a z jeho částí vznikly planety. Tato hypotéza byla později opuštěna.

Spolu s A. Eddingtonem patří Jeans mezi zakladatele britské kosmologie, i když jejich teorie ustáleného Vesmíru byla později nahrazena teorií velkého třesku (Big Bang). Formuloval takzvanou Jeansovu délku, kritický poloměr mezihvězdného oblaku plynu, kdy může oblak kondensovat a vytvořit hvězdu. Podílel se na vzniku Rayleigh-Jeansova zákona, který určuje závislost hustoty energie v radiaci černého tělesa v závislosti na teplotě zdroje.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1906 byl Jeans členem Královské společnosti, roku 1919 dostal její medaili a roku 1922 zlatou medaili. Roku 1931 získal v USA Franklinovu medaili a pak řadu vyznamenání v Indii. Je po něm pojmenován kráter na Měsíci a na Marsu a planetka 2763.

Obecně se mi zdá, že Vesmír se spíš podobá velké myšlence než velikému stroji.
— Rozhovor pro The Observer

Spisy[editovat | editovat zdroj]

Dostupné na Internet Archive:

Ostatní:

  • 1929. The Universe Around Us (česky Vesmír kolem nás, Praha 1931)
  • 1930. The Mysterious Universe (česky Tajemný Vesmír. Praha 1936)
  • 1931. The Stars in Their Courses
  • 1933. The New Background of Science (česky Nové základy přírodovědy. Praha 1937)
  • 1934. Through Space and Time (česky Prostorem a časem. Praha 1948)
  • 1937. Science and Music (česky Věda a hudba. Praha 1946)
  • 1942. Physics and Philosophy

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Jeans, James H. Sv. 5, str. 148

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku James Hopwood Jeans na anglické Wikipedii.