James Hepburn
| James Hepburn | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1534 Edinburgh |
| Úmrtí | 14. dubna 1578 (ve věku 43–44 let) Kodaňský zámek |
| Povolání | aristokrat |
| Choť | Marie Stuartovna (od 1567)[1][2][3] Jean Gordon, Countess of Bothwell |
| Děti | stillborn twin Hepburn[4] stillborn twin Hepburn[4] |
| Rodiče | Patrick Hepburn, 3rd Earl of Bothwell[4] a Agnes Sinclair[4] |
| Příbuzní | Jean Hepburn (sourozenec) |
| Funkce | poslanec Skotského parlamentu Warden of the Scottish Western March Warden of the Scottish Middle March |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
James Hepburn, 4. hrabě z Bothwellu (anglicky fourth earl of Bothwell, (cca 1534 – 14. duben 1578, Hørve, Sjælland, Dánsko)) byl skotský protestantský šlechtic, syn Patrica Hepburna a Agnes Sinclayrové, který je znám především díky tomu, že byl třetím manželem Marie Stuartovny, královny skotské. Za svého života zastával posty šerifa v hrabstvích Berwickshire, Haddingtonshire a v Edinburghu, dohlížel také na hrady Crichton a Hailes. Po smrti svého otce zdědil funkci admirála a právě titul earla z Bothwellu. Ve Skotsku nebyl moc oblíben, protože měl velice špatnou až zlou povahu. Anglický diplomat Nicholas Throckmorton se o něm vyjádřil, že je „nadutý, ukvapený a nebezpečný mladý muž“.
Před svatbou s královnou
[editovat | editovat zdroj]Přestože Bothwell byl protestant, podporoval katoličku vévodkyni Marii de Guise, matku Marie Stuartovny a manželku krále Jakuba V., a pomáhal jí chránit královský majetek proti ostatním protestantským skotským lordům. Po její smrti roku 1560 pro něj nezbylo u dvora významnější místo a tak v dalších událostech sehrál pouze malou roli. Několikrát se však v tomto období setkal s Marií Stuartovnou. Poprvé se tak stalo na podzim roku 1560, když byl ve Francii, půl roku nato znovu a také v červenci 1561, pokaždé proto, aby si od ní půjčil peníze. Až v roce 1565 byl královnou povolán, aby jí pomohl s potlačením rebelů ve Skotsku v srpnu až září (toto povstání je známé jako „Chaseabout Raid“). Po úspěšné likvidaci povstalců se dostal k možnosti ovlivňovat státní záležitosti společně se šlechtici Huntlym, Argyllem a Maitlandem, čehož pochopitelně začal využívat ve svůj prospěch. Postupem času získával stále větší moc a těšil se královnině přízni.
Zavražděni Darnleye a svatba s Marií
[editovat | editovat zdroj]Desátého února 1567 došlo k vraždě druhého manžela Marie Stuartovny, jejího bratrance Jindřicha Stuarta, lorda Darnleye. Darnley pobýval v Edinburghu v domě zvaném „Kirk o’Field“ (tzn. Kostel v polích) od prvního února a léčil se ze své nemoci. Královna odjela na slavnost a nechala nemocného Darnleye se služebnictvem v domě. V noci se od Kirk o’Field ozvala exploze, ráno bylo v zahradě u domu objeveno uškrcené tělo Darnleye a jeho sluhy. Je velice pravděpodobné, že ten, kdo naplánoval Darnleyovu smrt, byl James Hepburn. Otázkou zůstává, zda se souhlasem nebo nesouhlasem královny. Po atentátu byl zatčen a souzen, ovšem byl zanedlouho propuštěn.
Po soudním procesu odvezl (některé zdroje udávají, že jí unesl) královnu Marii do Dunbaru. 15. května 1567 se s ní oženil (nebyla to však jeho první svatba, už byl jednou ženatý s Jane Gordonovou, kterou si vzal 24. února 1566, ale vydrželi spolu pouhý rok), čímž získal titul „vévoda z Orknejí a Shetland“. Královna však kvůli této svatbě přišla o podporu Španělů, Francouzů a papeže. Nedlouho poté došlo k povstání katolických i protestantských lordů. V červnu 1567 se královská a povstalecká armáda potkaly, ale nedošlo k bitvě. Královna se vzdala a byla zajata, Bothwell uprchl ze Skotska. Vládl pouhých pět týdnů.
Smrt
[editovat | editovat zdroj]Po útěku ze Skotska se Bothwell dostal do Norska, kde ale byl zatčen a až do své smrti dne 14. dubna 1578 držen ve vězení na hradě Dragsholm v Dánsku.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu James Hepburn na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kindred Britain.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ Catalog of the German National Library. Dostupné online. [cit. 2024-04-13].
- ↑ a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DONACHIE,I.,HEWITT,G.A Companion to Scotish History. From the Reformation to the Present. Londýn, B.T.Batsford LTD,1989. ISBN 0-7134-5739-2
- FRASER,A.Marie Stuartovna. Český Těšín, Domino, 1999. ISBN 80-86128-67-9
- MAUROIS, A.Dějiny Anglie.Jihlava:Nakladatelství lidové noviny, 1995. ISBN 80-7106-084-4
- The World Book Encyclopedia.Chicago:World Book Inc., 1990. ISBN 0-7166-0090-0
