James Harris, 3. hrabě z Malmesbury
| James Harris, 3. hrabě z Malmesbury | |
|---|---|
 | |
| Narození | 25. března 1807 Londýn |
| Úmrtí | 17. května 1889 (ve věku 82 let) Londýn |
| Alma mater | Oriel College Etonská kolej |
| Povolání | politik a spisovatel |
| Ocenění | velkokříž Řádu lázně |
| Politická strana | Konzervativní strana |
| Choť | Lady Corisande Bennet (od 1830)[1] Susan Hamilton (od 1880)[1] |
| Rodiče | James Harris a Harriet Dashwood[2] |
| Funkce | Člen 14. parlamentu Spojeného království (1841) člen Sněmovny lordů (1841–1889) ministr zahraničních věcí Spojeného království (1852) lord strážce pečeti (1866–1868) Leader of the House of Lords (1868) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
James Howard Harris, 3. hrabě z Malmesbury (James Howard Harris, 3rd Earl of Malmesbury, 3rd Viscount Fitzharris, 3rd Baron Malmesbury) (25. března 1807, Londýn, Anglie – 17. května 1889, Londýn, Anglie) byl britský politik, významný představitel Konzervativní strany ve Sněmovně lordů v 19. století. V několika vládách zastával různé funkce, dvakrát byl ministrem zahraničí.
Kariéra[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze šlechtického rodu, byl synem politika, 2. hraběte z Malmesbury. Studoval v Etonu a Oxfordu, poté cestoval po Evropě. V roce 1841 byl krátce členem Dolní sněmovny, téhož roku po otci zdědil šlechtické tituly a vstoupil do Sněmovny lordů (do té doby jako otcův dědic užíval titul vikomt Fitzharris). V letech 1852 a 1858–1859 byl ministrem zahraničí, od roku 1852 zároveň členem Tajné rady. Jako přítel Napoleona III. přispěl v roce 1852 k uznání Francouzského císařství. V dalších konzervativních vládách byl lordem strážcem tajné pečeti (1866–1868 a 1874–1876), v letech 1868–1869 byl mluvčím konzervativní opozice ve Sněmovně lordů. V politice patřil k přísným zastáncům konzervativního směru a patřil k vůdcům Konzervativní strany v Horní sněmovně, jeho působení ve vládních úřadech ale nezanechalo výraznější stopy. V roce 1859 obdržel Řád lázně. V letech 1844–1845 vydal rozsáhlé deníky a korespondenci svého významného předka 1. hraběte z Malmesbury.[3]
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Byl dvakrát ženat, jeho první manželkou byla Corisande Bennet (1807–1876), dcera 5. hraběte z Tankerville. Podruhé se oženil v roce 1880 se Susan Hamilton (1854–1935), která byla bezmála o padesát let mladší. Nezanechal potomstvo, titul hraběte zdědil synovec Edward James Harris (1842–1899).
Jeho mladší bratr Sir Edward Alfred Harris (1808–1888) sloužil u námořnictva a dosáhl hodnosti admirála. Po Jamesově nástupu do funkce ministra zahraničí vstoupil do diplomatických služeb a byl dlouholetým britským vyslancem ve Švýcarsku (1858–1867) a Nizozemí (1867–1877).
Rodovým sídlem je od roku 1660 zámek Malmesbury House (Wiltshire), který má svou současnou podobu z přestavby na přelomu 17. a 18. století.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Ottův slovník naučný, díl 16.; Praha, 1900 (reprint 1999) s. 712 ISBN 80-7185-237-6
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu James Harris, 3. hrabě z Malmesbury na Wikimedia Commons - Rodokmen hrabat z Malmesbury Archivováno 7. 9. 2017 na Wayback Machine.
- 3. hrabě z Malmesbury na webu thepeerage
