Jakub Čech (hodinář)
| Jakub Čech | |
|---|---|
| Narození | 15. století |
| Úmrtí | 1540 Praha |
| Povolání | hodinář |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jakub Čech, též Jacob Zech, Czech a Zähen († 1540 Praha) byl český hodinář a orlojník Staroměstského orloje.
Život
[editovat | editovat zdroj]Řemeslu se naučil u Jana z Růže (mistra Hanuše, snad vlastního otce) a po něm od roku 1497 vykonával funkci orlojníka Staroměstského orloje. Rada města mu propůjčila dům U tří jezdců v Platnéřské ulici, kde žil do své smrti. Rada ho také žádala, aby vyučil Václava Zvůnka orlojníkem (učil ho od roku 1529), nicméně to se příliš nevyvedlo a orloj dlouho chátral. Hodinářskou živnost po Čechovi převzal zeť Hans Steinmeissel.
Význam
[editovat | editovat zdroj]Jakub Čech bývá často označován za vynálezce závitkového kompenzátoru. Závitkový kompenzátor hnací síly pera (česky krátce „šnek”) je zařízení sloužící k vyrovnání (kompenzaci) nerovnoměrné hnací síly pera[1]. Nejstarší spolehlivě datované hodiny vyrobené Čechem jsou z roku 1525[2]. Byly vyrobeny pro manželku polského krále Zikmunda I. a dnes jsou ve sbírkách Britského muzea v Londýně. Princip tohoto zařízení byl však znám již dříve, jak je patrné například ze skic Leonarda da Vinci. Nicméně Jakub Čech byl bezpochyby jeden z prvních hodinářů, kteří zkonstruovali perové hodiny se šnekem.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Uložení mechanické energie | Watch It!. Watch It!. 2016-10-05. Dostupné online [cit. 2018-05-01].
- ↑ Found: The World's Oldest Clock With A Fusée, At The British Museum (And Other Cool Stuff). HODINKEE. Dostupné online [cit. 2018-05-01]. (anglicky)
- ↑ Michal, Hodinářství a hodináři v českých zemích. Str. 89–94.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Michal, Stanislav, Hodinářství a hodináři v českých zemích. Praha : Libri, 2002. ISBN 80-7277-117-5.
- Rosický, Václav, Staroměstský orloj v Praze: dějiny orloje, astronomický úvod, popis strany zevní i vnitřního ústrojí, jakož i výklad, co a jak orloj ukazuje. Praha : J. Otto, 1923. S. 14–16.