Jaderná elektrárna Tetov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaderná elektrárna Tetov
Chybí zde svobodný obrázek
StátČeskoČesko Česko
StavPlán pozastaven v roce 1989
Začátek výstavby(1998)
Dokončení1. blok - 2004
Náklady na výstavbu60 mld. Kčs
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu0
Plánované reaktory?
Typ reaktorůVVER-1000/320
PalivoUran 235U
Elektrická energie
Výkon po dokončení4000 MW
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaderná elektrárna Tetov byla plánovaná čtvrtá jaderná elektrárna v polovině 80. let v Československu na území později vzniklé České republiky. Měla obsahovat dva (později čtyři) bloky s tlakovodní reaktory typu VVER o výkonu 1000 MW a spuštění bylo plánováno v roce 2010, sedm let po dokončení Jaderné elektrárny Blahutovice.[1] Elektrárna na územní mapě zůstala až do roku 2006, kdy bylo jasné, že v blízké době stát nebude.[2]

Historie a technické informace[editovat | editovat zdroj]

Počátky[editovat | editovat zdroj]

Tetovská jaderná elektrárna byla jedna z původně plánovaných osmi jaderných elektráren, které byly plánovány v celém Československu. První zmínky o možné výstavbě jaderné elektrárny zazněly na začátku 80. let jako reakce na rychle se rozvíjející města Hradec Králové a Pardubice.

Výstavba měla začít po dokončení Temelína v roce 1998 a první ze dvou reaktorů měl být uveden do provozu v roce 2004, čtvrtý v roce 2008. Celkově byla lokalita určena až pro 4 bloky VVER-1000 verze V320 s podobnými úpravami, jako má JE Temelín, která má od sovětské „Vé třistadvacítky“ rozdílnou turbínovou halu a spolehlivější řídící systém navržený československými inženýry. Pro místo byly vybrány tři lokality, jedna z nich bezprostředně u Tetova, druhá mezi městy H. Králové a Pardubice (ta by měla za následek zánik obcí Újezd u Sezemic, Bohumileč a Zástava), a třetí nepotvrzená. Jako nejvíce vhodná se jevila varianta první. Náklady na jadernou elektrárnu byly odhadnuty na 60 miliard Kčs.

Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Po sametové revoluci byla lokalita zpochybněna, protože se nachází mezi dvěma velkými městy, jakékoliv seismické hrozby však byly ihned vyloučeny na základě předešlého měření v okruhu 200 km. V roce 2003 byla elektrárna stále uvedena v územní energetické koncepci z listopadu 2003, ale po roce 2006 byly odstraněny.

Ve 20. letech 21. století je lokalita rezervována jako jedna z možných budoucích míst pro jadernou elektrárnu. Další možností jsou Blahutovice.

Informace o reaktorech[editovat | editovat zdroj]

Původní harmonogram z roku 1985
Reaktor Typ reaktoru Výkon Zahájení stavby Připojení k síti Uvedení do provozu Uzavření
Čistý Hrubý
Tetov-1 VVER-1000/320 950 MW 1000 MW 1998 2004
Tetov-2 VVER-1000/320 950 MW 1000 MW 1999 2005
Tetov-3 VVER-1000/320 950 MW 1000 MW 2001 2007
Tetov-4 VVER-1000/320 950 MW 1000 MW 2002 2008

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BAROCH, Pavel. Kulháme za Husákovou vizí. Chybí dvě jaderné elektrárny [online]. Economia, 2010-03-06 [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. 
  2. Jaderná elektrárna, tramvaj a ZOO v Pardubicích. Proč to nevyšlo?. Pardubice [online]. 2019-01-06 [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.