Jaderná elektrárna Kumho
| Jaderná elektrárna Kumho | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Severní Korea |
| Umístění | Kumho, Sinpcho |
| Stav | výstavba zrušena |
| Začátek výstavby | 2. srpna 2002 |
| Vlastník | DPRK Tonghae NPP |
| Jaderná elektrárna | |
| Typ reaktorů | VVER-440/318 OPR-1000 |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 2084 MW |
| Souřadnice | 40°5′48,5″ s. š., 128°20′25,4″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaderná elektrárna Kumho (korejsky 금호원자력발전소, Kŭmho wŏndžarjŏk paldžŏnso) je nedokončená jaderná elektrárna v Severní Koreji. Nachází se v provincii Jižní Hamjong, 30 kilometrů severně od města Sinpcho. Projekt byl zrušen v roce 2006. Dva bloky elektrárny by celkově produkovaly hrubý výkon 2084 MW.
Historie a technické informace[editovat | editovat zdroj]
Počátky[editovat | editovat zdroj]
Jaderná elektrárna v Severní Koreji na tomto místě byla plánována již v roce 1985. Sovětský svaz v tom roce oznámil, že v Severní Koreji postaví jadernou elektrárnu o celkovém výkonu 1760 MW. Měla se skládat ze čtyř VVER-440/318, každý o hrubém výkonu přibližně 440 MW. Identický projekt, jako jaderná elektrárna Juragua na Kubě. Později byl projekt přehodnocen na VVER-640.
Dne 26. prosince 1985 podepsal generální tajemník Korejské strany práce odpovídající smlouvu. Tato smlouva také obsahovala, že Severní Korea se bude muset připojit ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní. Kromě toho mělo být rozhodnuto o větší hospodářské spolupráci se Sovětským svazem. Přípravné práce na jaderné elektrárně začaly již v roce 1990. Cílem bylo postavit jadernou elektrárnu kompletně do dvou let. Nicméně pod tlakem MAAE a kvůli hospodářským problémům Sovětského svazu byla elektrárna zrušena.[1]
Jaderná elektrárna od Jižní Koreji[editovat | editovat zdroj]
V říjnu 1994 Severní Korea podepsala smlouvu o ukončení svého jaderného programu. Na oplátku přišla nabídka na výstavbu jaderné elektrárny se dvěma lehkovodními reaktory od Jižní Koreji.
Japonsko, Jižní Korea a Spojené státy založily 9. března 1995 Organizaci pro rozvoj energetiky na Korejském poloostrově (zkráceně KEDO) jako součást projektu lehkovodního reaktoru. KEDO mělo sloužit k obstarání příslušných finančních prostředků a komponent pro jadernou elektrárnu.[2]
Nový Zéland, Austrálie a Kanada se připojily ke KEDO v roce 1995. V roce 1996 následovaly Indonésie, Chile a Argentina a v roce 1997 Evropská unie a Polsko.[2] V polovině roku 2000 začaly první práce a výstavba infrastruktury, která je pro oba reaktory nezbytná. To zahrnuje mimo jiné výstavbu silnic, bytů, kanceláří, restaurací, zařízení pro volný čas a lékařské péče pro nedaleké město Kumho. Kromě toho bylo zahájeno odstraňování asi 400 000 m³ horniny a suti z hor, kde měly být postaveny dva lehkovodní reaktory. Materiál ze skály byl využit k vybudování vyhrazeného přístavu pro jadernou elektrárnu.[1]
Výstavba prvního reaktoru byla oficiálně zahájena 3. srpna 2002. Druhý reaktor zůstal až do odvolání ve fázi plánování. V listopadu 2002 se objevily zprávy, že Severní Korea nelegálně obohacuje uran. V důsledku toho se KEDO rozhodlo zastavit dodávku těžké ropy naplánovanou na prosinec, jak bylo dohodnuto ve smlouvě. Ve stejném roce byli ze země vyhoštěni všichni inspektoři MAAE z jaderného zařízení v Jongbjonu. 10. ledna 2003 Severní Korea odstoupila od smlouvy a restartovala zařízení v Jongbjonu, jež bylo uzavřeno na základě dříve podepsané smlouvy.[2]
Pokud jde o otázku jaderné elektrárny, bylo přijato několik iniciativ k mírovému vyřešení konfliktu. Mimo jiné se stalo v třístranném jednání se Spojenými státy a Čínou a později znovu v šestistranném jednání, jehož součástí bylo také Japonsko, Rusko a Jižní Korea. Po celý rok 2003 bylo co nejpřesněji udržováno tempo na stavbě a opakovaně byla kontrolována míra ohrožení projektu aktuálními událostmi. Stavba však pokračovala. Později pod tlakem MAAE byla stavba prvního reaktorového bloku 12. prosince 2003 na dobu jednoho roku zastavena.[2]
Od tohoto okamžiku bylo záměrem v rámci tohoto zmrazení stavby konzultovat, jak postupovat s projektem. Zastavení stavby vyžadovalo zachování staveniště, které vyžadovalo pravidelnou údržbu. Obě strany se o projekt nadále zajímaly, ale Severní Korea pro něj nevytvořila potřebné podmínky. Proto bylo 24. listopadu 2004 rozhodnuto o přerušení stavby na další rok. V listopadu 2005 proběhly diskuse o zrušení projektu. Stavba byla ale opět na další rok pozastavena. Dne 8. ledna 2006 KEDO odvezlo všechny pracovníky z místa. Dne 31. května 2006 KEDO oznámilo, že stavba bude zrušena. Důvodem bylo, že Severní Korea by již neplnila smlouvu, která byla s KEDO uzavřena.[2]
Největší investor projektu za 4,6 miliardy dolarů, Jižní Korea, přišel o 931 milionů dolarů.[1] Severní Korea od roku 2005 odebírá z jihokorejské energetické sítě asi 2000 MW, přesně tolik, kolik měla přinést jaderná elektrárna Kumho. Již vyrobené komponenty pro jadernou elektrárnu, včetně parogenerátorů a tlakových nádob reaktorů , byly prodány a použity pro jihokorejské jaderné elektrárny.
Obnovení plánů[editovat | editovat zdroj]
V důsledku uvolnění vztahů s Jižní Koreou v roce 2018 chce Severní Korea kromě opuštění vojenského programu prověřit, zda lze stavbu dvou bloků obnovit a jaké zdroje budou zapotřebí. Technologicky se však oba bloky mají přeměnit na severokorejský lehkovodní reaktor, který má vycházet z reaktoru ve jaderném výzkumném centru Njongbjon.[1]
Technické detaily[editovat | editovat zdroj]
Oba reaktorové bloky měly být tlakovodními reaktory OPR-1000, jež jsou jihokorejské výroby. Výkon měl být 1042 MW hrubý a 1040 MW čistý. Elektrárna by se stala první komerční jadernou elektrárnou v Severní Koreji.
Informace o reaktorech[editovat | editovat zdroj]
| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Kumho-1[3] | OPR-1000 | 1040 MW | 1042 MW | 3. 8. 2002 | Výstavba zrušena 12. 12. 2003 | ||
| Kumho-2[4] | OPR-1000 | 1040 MW | 1042 MW | Plán na výstavbu zrušen 12. 12. 2003 | |||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku je použit text článku Kernkraftwerk Kŭmho na Nucleopedii.
- ↑ a b c d Sinpo - North Korean Special Weapons Facilities. www.globalsecurity.org [online]. [cit. 2022-11-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e KEDO: Promoting Peace and Stability on the Korean Peninsula and Beyond. www.kedo.org [online]. [cit. 2022-11-20]. Dostupné online.
- ↑ Power Reactor Details - LWR - SINPO 1. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2024-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04.
- ↑ Power Reactor Details - LWR - SINPO 2. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2024-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04.
