Jaderná elektrárna Juragua

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaderná elektrárna Juragua
StátKubaKuba Kuba
UmístěníJagua, Juragua, Cienfuegos
StavVýstavba zrušena
Začátek výstavby1. října 1983
Jaderná elektrárna
Typ reaktorůVVER-440/318
PalivoUran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon1760 MW
Souřadnice22°4′0,84″ s. š., 80°30′33,12″ z. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Model první části elektrárny.

Jaderná elektrárna Juragua (španělsky Central nuclear Juragua) je nedokončenou jadernou elektrárnou na Kubě. Nachází se poblíž města Jagua v provincii Cienfuegos. Měla disponovat čtyřmi tlakovodními reaktory VVER. Výstavba elektrárny byla zrušena v roce 1992 z ekonomických důvodů Kuby a rozpadu Sovětského svazu.[1]

Historie a technické informace[editovat | editovat zdroj]

Počátky[editovat | editovat zdroj]

Kubánský zájem o mírové využití jaderné energie začal v roce 1956, kdy byla mezi Kubou a Spojenými státy podepsána dohoda o spolupráci týkající se civilního využití atomové energie. Tato dohoda znamenala možnost další spolupráce mezi oběma státy v oblasti projektování, výstavby a provozu jaderných elektráren.[2] Této dohody bylo dosaženo za tehdejšího kubánského prezidenta Fulgencia Batisty, později svrženého kubánskou revolucí v roce 1959. Dohoda byla fakticky zrušena během kubánské raketové krize v říjnu 1962.[3]

Dohoda se Sovětským svazem[editovat | editovat zdroj]

V roce 1967 byly uzavřeny dohody mezi SSSR a Kubou o poskytnutí Kubě výzkumného reaktoru pro experimentální a vzdělávací účely a také o pomoci při instalaci a provozu jaderných zařízení. V roce 1975 podepsaly SSSR a Kuba dohody o „Spolupráci v oblasti mírového využívání jaderné energie“ a „Navázání přímé vědeckotechnické spolupráce v oblasti využívání atomové energie“.[4][5]

V roce 1976 byla podepsána dohoda o výstavbě čtyř energetických bloků s reaktory typu VVER-440/318 o hrubém výkonu každého 440 MW. Jaderná elektrárna se měla nacházet v jižní části provincie Cienfuegos.

Výstavba[editovat | editovat zdroj]

Všechny reaktory měly být chlazeny vodou z Karibského moře.

Výstavba prvního bloku započala 1. října 1983. Jednalo se o tlakovodní šestismyčkový reaktor VVER-440/318. Tento typ reaktoru byl specifický tím, že obsahoval kontejnment s ledovým kondenzátorem, který běžný VVER-440/213 neměl. Byl vyvinut ve spolupráci mezi SSSR a Finskem. Hrubý výkon prvního bloku měl být 440 MW a čistý výkon po odečtení vlastních potřeb bloku by byl 417 MW.[6][7]

Výstavba druhého bloku byla zahájena 1. února 1985. Typ i koncepce reaktoru, specifikace i výkon zůstaly stejné. Na výstavbě se podíleli i pracovníci z tehdejšího Československa. [8]

Plánovány byly ještě dva identické bloky, pro které bylo plně připraveno staveniště.

Ukončení výstavby[editovat | editovat zdroj]

Když se v roce 1991 SSSR rozpadl, byla ekonomická spolupráce s Ruskem oslabena.[9] Vzhledem k tomu, že Rusko chtělo pokračovat ve výstavbě ziskovým způsobem, došlo mezi oběma stranami ke sporu o financování. Navzdory tomu Rusko v dubnu 1992 souhlasilo s pokračováním stavby, pokud Kuba splatí půjčku, kterou Sovětský svaz na stavbu poskytl a převezme případné další náklady, které by mohly vzniknout. Kvůli tomu se Kuba rozhodla zmrazit stavbu. Ve stavbě se mělo pokračovat později. Od 5. září 1992 vstoupilo zmrazení výstavby v platnost až do odvolání. První reaktor byl v té době hotov zhruba z 90 % a druhý okolo 25 %.

V roce 1995 byla obnovena diskuse o obnovení výstavby v Juragua. Zejména USA se domnívaly, že reaktory nesplňují západní bezpečnostní normy. Obavy vyvolala i skutečnost, že Kuba v té době ještě nepodepsala Smlouvu o nešíření jaderných zbraní. V lednu 1997 Castro odložil projekt na neurčito. Kontrola budovy odhalila, že 15 % veškerých svarů bylo vadných. V listopadu 1998 odhadla Mezinárodní agentura pro atomovou energii náklady na možné dokončení reaktoru 1 na přibližně 600 milionů dolarů.[10] Ruský prezident Vladimir Putin během své státní návštěvy Kuby v prosinci 2000 na tiskové konferenci nakonec oznámil definitivní ukončení projektu jaderné elektrárny v Juragua, jelikož ani jedna ze stran neměla skutečný zájem s projektem cokoliv dělat.[11]

V roce 2004 byla z elektrárny vyzvednuta turbína, která později nahradila zničenou turbínu v tepelné elektrárně Guiteras.[12]

Informace o reaktorech[editovat | editovat zdroj]

Reaktor Typ reaktoru Výkon Zahájení

výstavby

Připojení k síti Uvedení do provozu Uzavření
Čistý Hrubý
Juragua-1[13] VVER-440/318 417 MW 440 MW 1. 10. 1983 Výstavba zrušena 5. 9. 1992
Juragua-2[14] VVER-440/318 417 MW 440 MW 1. 2. 1985 Výstavba zrušena 5. 9. 1992
Juragua-3[15] VVER-440/318 408 MW 440 MW Přípravy na výstavbu zrušeny 5. 9. 1992
Juragua-4[16] VVER-440/318 408 MW 440 MW Přípravy na výstavbu zrušeny 5. 9. 1992

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ CEDERLÖF, Gustav. The Revolutionary City: Socialist Urbanisation and Nuclear Modernity in Cienfuegos, Cuba. Journal of Latin American Studies. 2020, s. 53–76. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-03. DOI 10.1017/S0022216X19000920. 
  2. ↑ No. 4294. Agreement for co-operation between the government of the United States of America and the government of the Republic of Cuba concerning civil uses of atomic energy.
  3. ↑ KEELEY, James F. A list of bilateral civilian nuclear co-operation agreements. The Nonproliferation Review/Winter 1994. University of Calgary, 2009, s. 125–127. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-06. 
  4. ↑ Robert Windrem. Cuba's unfinished power source. NBC NEWS. October 21, 2003. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne June 9, 2019. 
  5. ↑ Nuclear Safety: Concerns with the Nuclear Power Reactors in Cuba. (GAO/T-RCED-95-236, Aug. 1, 1995). [online]. [cit. 2008-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-11-12. 
  6. ↑ Nuclear Safety: Concerns with the Nuclear Power Reactors in Cuba. (GAO/T-RCED-92-262, September 1992). [online]. [cit. 2010-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-11. 
  7. ↑ CARBAJO, Juan J. ACCIDENT SEQUENCES SIMULATED AT THE JURAGUA NUCLEAR POWER PLANT. Oak Ridge National Laboratory. 1998. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-04. 
  8. ↑ https://plus.rozhlas.cz/ceskoslovensko-a-treti-svet-bajaja-v-kongu-a-nedostavena-jaderna-elektrarna-na-9195073
  9. ↑ BENJAMIN-ALVARADO, Jonathan. Power to the people: energy and the Cuban nuclear program. [s.l.]: Routledge, 2000. Dostupné online. ISBN 978-0-415-92437-5. S. 93–94. 
  10. ↑ Robert Windrem. Cuba's unfinished power source. NBC NEWS. October 21, 2003. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne June 9, 2019. 
  11. ↑ Cuba Cancels Atom Plant, Blaming Costs and Russians. The New York Times. September 7, 1992. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 31, 2022. 
  12. ↑ HOW CUBA IS GOING ECOLOGICAL - Richard Levins [online]. [cit. 2010-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-07-15. 
  13. ↑ Power Reactor Details - JURAGUA-1. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2023-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04. 
  14. ↑ Power Reactor Details - JURAGUA-2. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2023-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04. 
  15. ↑ Power Reactor Details - JURAGUA-3. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2023-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04. 
  16. ↑ Power Reactor Details - JURAGUA-4. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2023-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Jaderné elektrárny na Kubě
Plánování zastaveno
Nedokončené
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jaderná_elektrárna_Juragua&oldid=23748201“