Jacob van Loo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jacob van Loo
Autoportrét (1660), Rijksmuseum Amsterdam
Autoportrét (1660), Rijksmuseum Amsterdam
Rodné jménoJacob van Loo
Narození1614
Sluis, Zeeland
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
Úmrtí26. listopad 1670
Paříž
FrancieFrancie Francie
Národnostnizozemská
Povolánímalíř
Manžel(ka)Anna Lengele (1643–1656)
DětiLouis-Abraham van Loo
Jean van Loo
PříbuzníCarle van Loo[1] a Jean-Baptiste van Loo[1] (vnoučata)
Hnutíbaroko
Významná dílaSňatek Mirtilla a Amarillis, Danae, Francouzská královská rodina
OvlivněnýJacob Adriaensz. Backer, Thomas De Keyser
Vliv naEglon van der Neer; Abraham Louis van Loo; Jean van Loo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jacob van Loo, také Jacob Vanloo, (francouzsky Jacques van Loo) (1614 Sluis, Zeeland, 26. listopad 1670 Paříž) byl malíř, kreslíř a rytec z období Zlatého věku raného nizozemského baroka, který v letech 1635-1660 maloval v Amsterdamu a v letech 1660-1670 v Paříži.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině Jana van Loo, malíře žánrů, u něhož absolvoval první školení. Městský archiv rodného města Sluisu byl během druhé světové války zničen a s ním i veškeré archiválie o rodině van Loových. Nejsou také známy žádné otcovy obrazy. V roce 1635 se rodina přestěhovala do Amsterdamu.

Mezi malířskými vzory Jacoba van Loo bývají jmenováni Thomas de Keyser a Jacob Adriaensz Backer. Jacob se v Amsterdamu připomíná jako samostatný malíř roku 1642, kdy již dosáhl osobitosti malířského projevu a popularity, která v žánru mytologických scén, a zejména vyobrazení nahých ženských těl zastiňovala i Rembrandta.[2]

Otce Jan van Looa lze pravděpodobně pokládat za zakladatele devítičlenné pětigenerační dynastie malířů rodu van Loo, od Jacoba usídlené většinou ve Francii. Po přesídlení do Paříže bylo Jakobovo mistrovství během dvou let uznáno a on roku 1663 přijat za člena prestižní francouzské Akademie malířství a sochařství. V Jacobově dráze pokračovali jeho dva synové, malíři Abraham Louis a Jean.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Danae II.
Francouzská královská rodina, kolem 1663

Maloval realistické portréty včetně mnohafigurových rodinných kompozic, žánry včetně erotických námětů, biblické výjevy i scény ze starověké mytologie. Dochovalo se téměř 40 obrazů, vesměs olejomaleb na plátně velkého formátu. Většina stěžejních děl je ve sbírkách Rijksmusea v Amsterdamu, Muzea Franse Halse nebo v muzeích francouzských.

Významné obrazy[editovat | editovat zdroj]

  • Žena chystající se do koupele (1941-45), Musée des beaux arts, Lyon
  • Portrét rodiny Meebeecka Cruywagena (asi 1642)
  • Amarillis korunuje Mirtilla, scéna z tragikomedie Věrný pastýř od G. B. Guariniho
  • Muzikanti v logii
  • Melancholie, Muzeum Thomase Henryho, Cherbourg-en-Cotentin
  • Diana a nymfy (1648), Státní muzea Berlín
  • Milenci (kolem 1650), Rijksmuseum Amsterdam
  • Skupinový portrét radních, almužníků a cechmistrů města Haarlemu; Muzeum Franse Halse, Haarlem
  • Skupinový portrét radních dam, almužnic a cechmistrovských dam města Haarlemu; Muzeum Franse Halse, Haarlem
  • Danae (dvě varianty kompozice); Rijksmuseum Amsterdam
  • Francouzská královská rodina: Ludvík XIV. (sedící zcela vpravo): s manželkou Marií Terezou Španělskou (držící jednoroční dceru, buďto Annu Alžbětu (narodila se a zemřela roku 1662) nebo Marii Annu (narodila se a zemřela roku 1664), s dvouletým synem dauphinem Ludvíkem (sedí na psovi), s mladším bratrem Filipem Orleánským a jeho první manželkou Henriettou Annou Stuartovnou. Zcela vlevo sedí Ludvíkova matka, královna Anna Rakouská (sedící zcela vlevo). V pozadí ve stínu je busta římského císaře s vavřínovým věncem.
  • Bakchická scéna se čtyřmi páry milenců, kolem 1653
  • Venuše s amorem (3 varianty)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Union List of Artist Names. 1. listopadu 2017. Dostupné online. [cit. 2021-05-22]
  2. Eric Jan SLUIJTER: Rembrandt and the Female Nude, Amsterdam University Press, Amsterdam 2006, s.245

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Christine Rolland (editorka): Autour des van Loo. Peinture, commerce des tissus et espionnage en Europe (1250-1830), l'Université de Rouen et du Havre, 2012; ISBN 978-2877755016), s. 398-.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]