Přeskočit na obsah

János Damjanich

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
János Damjanich

Narození8. prosince 1804
Rakouské císařství Staza
Úmrtí6. října 1849 (ve věku 44 let)
Uhersko Arad
ChoťEmília Csernovics
Vojenská kariéra
Hodnostarmádní generál
Doba služby
  • do 1848 (Rakousko)
  • 1848–49 (Uhersko)
Složka
Bitvy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

János Damjanich (srbsky: Јован Дамјанић, romanizován: Jovan Damjanić; 8. prosince 1804, Staza6. října 1849, Arad) byl vojenský důstojník srbského původu a generál maďarské revoluční armády 1848. Za velezradu na Rakousku byl odsouzen k trestu smrti a popraven[1]. Před popravou pronesl: "Věřil jsem, že budu poslední, protože jsem byl v bitvě vždy první. Moje ubohá Emily! Ať žije Maďarsko!".[2]

V Maďarsku je považován za národního hrdinu, v Srbsku je však považován za zrádce, jelikož bojoval proti jejich armádě a některé zdroje mu připisují výrok "Srbové by neměli existovat; nezůstanu v klidu, dokud nezemře poslední Srb na této zemi, a jakmile se to stane, zabiju se".[3]