János Damjanich

János Damjanich
János Damjanich
Narození	8. prosince 1804; Staza
Úmrtí	6. října 1849 (ve věku 44 let); Arad
Místo pohřbení	Monument of the 13 martyrs of Arad
Choť	Emília Csernovics
Vojenská kariéra
Hodnost	armádní generál
Doba služby	do 1848 (Rakousko); 1848–49 (Uhersko);
Složka	Habsburská armáda; Maďarská revoluční armáda;
Bitvy	Bitva u Alisbrunnu; Bitva u Lagerdorfu; Bitva u Szolnoku; Bitva u Tápióbicske; Bitva u Isaszegu; Bitva u Vácu; Bitva u Nagysalló;
	multimediální obsah na Commons

János Damjanich (srbsky: Јован Дамјанић, romanizován: Jovan Damjanić; 8. prosince 1804, Staza – 6. října 1849, Arad) byl vojenský důstojník srbského původu a generál maďarské revoluční armády 1848. Za velezradu na Rakousku byl odsouzen k trestu smrti a popraven^[1]. Před popravou pronesl: "Věřil jsem, že budu poslední, protože jsem byl v bitvě vždy první. Moje ubohá Emily! Ať žije Maďarsko!".^[2]

V Maďarsku je považován za národního hrdinu, v Srbsku je však považován za zrádce, jelikož bojoval proti jejich armádě a některé zdroje mu připisují výrok "Srbové by neměli existovat; nezůstanu v klidu, dokud nezemře poslední Srb na této zemi, a jakmile se to stane, zabiju se".^[3]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu János Damjanich na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] ttp://www.biographien.ac.at/oebl_1/168.pdf

[2] ttps://books.google.com/books?id=K6AMAAAAIAAJ

[3] ttps://books.google.com/books?id=uojiAAAAMAAJ

[1]

[2]

[3]