Přeskočit na obsah

Izotopy chloru

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Chlor (17Cl) má 25 izotopů, od 28Cl po 51Cl, a dva jaderné izomery, 34mCl a 38mCl. Existují dva stabilní izotopy chloru, 35Cl (přirozený výskyt 75,76 %[1] a 37Cl (24,24 %). Nejstabilnějším radioizotopem je 36Cl s poločasem přeměny 301 000 let. Ostatní radioizotopy mají poločas kratší než 1 hodina, většinou pod 10 s. Nejméně stabilní jsou 29Cl a 30Cl s poločasy pod 20 resp. 30 ns (poločas přeměny 28Cl není znám).[1]

Podrobnější informace naleznete v článku Chlor-36.

V  přírodě se vyskytují stopová množství chloru-36, průměrně přibližně 7 atomů 36Cl na 1013 atomů stabilních izotopů. 36Cl vzniká tříštěnímargonuatmosféře Země. Pod povrchem se tvoří převážně jako výsledek záchytu neutronu jádrem 35Cl nebo záchytem mionu jádrem 40Ca. 36Cl se přeměňuje na 36Ar (98,1 %) nebo na 36S (1,9 %). Poločas tohoto izotopu jej činí použitelným pro geologické datování materiálů o stáří 60 000 až 1 milion let. Velká množství 36Cl se také utvořila ozářením mořské vody během atmosférických výbuchů jaderných zbraní v letech 1952 až 1958. Chlor-36 zůstává v atmosféře asi 1 týden a tak jej lze použít k datování vody z 50. let (i mladší) v půdě a na povrchu. Také se využívá v jiných oblastech geologie.

Seznam izotopů

[editovat | editovat zdroj]
symbol
nuklidu
Z(p) N(n)  
hmotnost izotopu (u)
 
poločas přeměny[1] způsob(y)
přeměny[1]
produkt(y)
přeměny[2]
jaderný
spin[1]
reprezentativní
izotopové
složení
(molární zlomek)[1]
rozmezí přirozeného
výskytu
(molární zlomek)
excitační energie[1]
28Cl 17 11 28,028 51(54) p 27S +1
29Cl 17 12 29,014 11(21) <20 ns p 28S +3/2
30Cl 17 13 30,004 77(21) <30 ns p 29S +3
31Cl 17 14 30,992 41(5) 190(1) ms β+ (97,6 %) 31S +3/2
β+, p (2,4 %) 30P
32Cl 17 15 31,985 690(7) 298(1) ms β+ (99, 92 %) 32S +1
β+, α (0,05 %) 28Si
β+, p (0,03 %) 31P
33Cl 17 16 32,977 451 9(5) 2,511(4) s β+ 33S +3/2
34Cl 17 17 33,973 762 82(19) 1,526 4(14) s β+ 34S 0
34mCl 146,4 keV 32,00(4) min β+ (55,4 %) 34S +3
IC (44,6 %) 34Cl
35Cl 17 18 34,968 852 68(4) Stabilní +3/2 0,757 6(10) 0,756 44–0,759 23
36Cl[3] 17 19 35,968 306 98(8) 3,01(2)×105 r β (98,1 %) 36Ar +2 Stopy[4] přibližně 7×10−13
ε (1,9 %) 36S
37Cl 17 20 36,965 902 59(5) Stabilní +3/2 0,242 4(10) 0,240 77–0,243 56
38Cl 17 21 37,968 010 43(10) 37,24(5) min β 38Ar -2
38mCl 671,361(8) keV 715(3) ms IC 38Cl -5
39Cl 17 22 38,968 008 2(19) 56,2(6) min β 39Ar +3/2
40Cl 17 23 39,970 42(3) 1,35(2) min β 40Ar -2
41Cl 17 24 40,970 68(7) 38,4(8) s β 41Ar +1/2
42Cl 17 25 41,973 25(15) 6,8(3) s β 42Ar
43Cl 17 26 42,974 05(17) 3,175(90) s β (>99,9 %) 43Ar +3/2
β, n (<0,1 %) 42Ar
44Cl 17 27 43,978 28(12) 0,650(50) s β (92 %) 44Ar -2
β, n (8 %) 43Ar
45Cl 17 28 44,980 29(13) 400(43) ms β (76 %) 45Ar +1/2
β, n (24 %) 44Ar
46Cl 17 29 45,984 21(77) 232(2) ms β, n (60 %) 45Ar
β (40 %) 46Ar
47Cl 17 30 46,988 71(64) 101(6) ms β (97 %) 47Ar +3/2
β, n (3 %) 46Ar
48Cl 17 31 47,994 95(75) >200 ns β 48Ar
49Cl 17 32 49,000 32(86) ≥170 ns β 49Ar +3/2
50Cl 17 33 50,007 84(97) >620 ns β 50Ar
51Cl 17 34 51,014 49(107) >200 ns β 51Ar +3/2

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isotopes of chlorine na anglické Wikipedii.


  1. a b c d e f g Archivovaná kopie. www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2017-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22. 
  2. Stabilní izotopy tučně
  3. Používá se v radiodatování vody
  4. Kosmogenní nuklid

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]