Izotopy chloru

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Chlor (17Cl) má 25 izotopů, od 28Cl po 51Cl, a dva jaderné izomery, 34mCl a 38mCl. Existují dva stabilní izotopy chloru, 35Cl (přirozený výskyt 75,76 %[1] a 37Cl (24,24 %). Nejstabilnějším radioizotopem je 36Cl s poločasem přeměny 301 000 let. Ostatní radioizotopy mají poločas kratší než 1 hodina, většinou pod 10 s. Nejméně stabilní jsou 29Cl a 30Cl s poločasy pod 20 resp. 30 ns (poločas přeměny 28Cl není znám).[1]

Chlor-36[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Chlor-36.

V  přírodě se vyskytují stopová množství chloru-36, průměrně přibližně 7 atomů 36Cl na 1013 atomů stabilních izotopů. 36Cl vzniká tříštěním z argonu v atmosféře Země. Pod povrchem se tvoří převážně jako výsledek záchytu neutronu jádrem 35Cl nebo záchytem mionu jádrem 40Ca. 36Cl se přeměňuje na 36Ar (98,1 %) nebo na 36S (1,9 %). Poločas tohoto izotopu jej činí použitelným pro geologické datování materiálů o stáří 60 000 až 1 milion let. Velká množství 36Cl se také utvořila ozářením mořské vody během atmosférických výbuchů jaderných zbraní v letech 1952 až 1958. Chlor-36 zůstává v atmosféře asi 1 týden a tak jej lze použít k datování vody z 50. let (i mladší) v půdě a na povrchu. Také se využívá v jiných oblastech geologie.

Seznam izotopů[editovat | editovat zdroj]

symbol
nuklidu 		Z(p) N(n)  
hmotnost izotopu (u)
  		poločas přeměny[1] způsob(y)
přeměny[1] 		produkt(y)
přeměny[2] 		jaderný
spin[1] 		reprezentativní
izotopové
složení
(molární zlomek)[1] 		rozmezí přirozeného
výskytu
(molární zlomek)
excitační energie[1]
28Cl 17 11 28,028 51(54) p 27S +1
29Cl 17 12 29,014 11(21) <20 ns p 28S +3/2
30Cl 17 13 30,004 77(21) <30 ns p 29S +3
31Cl 17 14 30,992 41(5) 190(1) ms β+ (97,6 %) 31S +3/2
β+, p (2,4 %) 30P
32Cl 17 15 31,985 690(7) 298(1) ms β+ (99, 92 %) 32S +1
β+, α (0,05 %) 28Si
β+, p (0,03 %) 31P
33Cl 17 16 32,977 451 9(5) 2,511(4) s β+ 33S +3/2
34Cl 17 17 33,973 762 82(19) 1,526 4(14) s β+ 34S 0
34mCl 146,4 keV 32,00(4) min β+ (55,4 %) 34S +3
IC (44,6 %) 34Cl
35Cl 17 18 34,968 852 68(4) Stabilní +3/2 0,757 6(10) 0,756 44–0,759 23
36Cl[3] 17 19 35,968 306 98(8) 3,01(2)×105 r β− (98,1 %) 36Ar +2 Stopy[4] přibližně 7×10−13
ε (1,9 %) 36S
37Cl 17 20 36,965 902 59(5) Stabilní +3/2 0,242 4(10) 0,240 77–0,243 56
38Cl 17 21 37,968 010 43(10) 37,24(5) min β− 38Ar -2
38mCl 671,361(8) keV 715(3) ms IC 38Cl -5
39Cl 17 22 38,968 008 2(19) 56,2(6) min β− 39Ar +3/2
40Cl 17 23 39,970 42(3) 1,35(2) min β− 40Ar -2
41Cl 17 24 40,970 68(7) 38,4(8) s β− 41Ar +1/2
42Cl 17 25 41,973 25(15) 6,8(3) s β− 42Ar
43Cl 17 26 42,974 05(17) 3,175(90) s β− (>99,9 %) 43Ar +3/2
β−, n (<0,1 %) 42Ar
44Cl 17 27 43,978 28(12) 0,650(50) s β− (92 %) 44Ar -2
β−, n (8 %) 43Ar
45Cl 17 28 44,980 29(13) 400(43) ms β− (76 %) 45Ar +1/2
β−, n (24 %) 44Ar
46Cl 17 29 45,984 21(77) 232(2) ms β−, n (60 %) 45Ar
β− (40 %) 46Ar
47Cl 17 30 46,988 71(64) 101(6) ms β− (97 %) 47Ar +3/2
β−, n (3 %) 46Ar
48Cl 17 31 47,994 95(75) >200 ns β− 48Ar
49Cl 17 32 49,000 32(86) ≥170 ns β− 49Ar +3/2
50Cl 17 33 50,007 84(97) >620 ns β− 50Ar
51Cl 17 34 51,014 49(107) >200 ns β− 51Ar +3/2

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isotopes of chlorine na anglické Wikipedii.


  1. ↑ a b c d e f g Archivovaná kopie. www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2017-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22. 
  2. ↑ Stabilní izotopy tučně
  3. ↑ Používá se v radiodatování vody
  4. ↑ Kosmogenní nuklid

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Izotopy_chloru&oldid=20835497“