Izotopy boru

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Bor (B) má přirozeně se vyskytující izotopy 10B a 11B, druhý z nich tvoří asi 80 % přírodního boru. Existuje 14 radioizotopů, které mají neutronová čísla od 6 do 21, všechny s krátkým poločasem přeměny, nejdéle žijící jsou 8B s poločasem přeměny pouhých 770 milisekund a 12B s poločasem přeměny 20,2 ms. Všechny ostatní izotopy mají poločas přeměny kratší než 17,35 ms, nejméně stabilní izotop je 7B s poločasem přeměny 150 yoktosekund. Izotopy s relativní atomovou hmotností pod 10 se přeměňují na helium (přes krátce žijící izotopy beryllia), zatímco ty s relativní atomovou hmotností nad 11 se většinou přeměňují na uhlík.

Relativní atomová hmotnost přírodního boru je 10,811(7).

Tabulka[editovat | editovat zdroj]

Symbol

nuklidu

Z(p) N(n)  

izotopová
hmotnost (u)
 

poločas

přeměny

způsob rozpadu (y)[1] dceřiný

izotop(y)

jaderný

spin

reprezentativní

izotopické
zastoupení

rozsah přírodního

zastoupení

6B 5 1 6,04681(75)#
7B 5 2 7,02992(8) 350(50)×10−24 s

[1,4(2) MeV]

p 6Be[n 1] (32−)
8B[n 2] 5 3 8,0246072(11) 770(3) ms β+, α 2 4He 2+
9B 5 4 9,0133288(11) 800(300)×10−21 s

[0,54(21) keV]

p 8Be[n 3] 32
10B 5 5 10.0129370(4) Stabilní 3+ 19,9(7) 18,929–20,386
11B 5 6 11,0093054(4) Stabilní 32 80,1(7) 79,614–81,071
12B 5 7 12,0143521(15) 20,20(2) ms β (98.4%) 12C 1+
β, α (1,6%) 8Be[n 4]
13B 5 8 13,0177802(12) 17,33(17) ms β (99,72%) 13C 32
β, n (0,279%) 12C
14B 5 9 14,025404(23) 12,5(5) ms β (93,96%) 14C 2−
β, n (6,04%) 13C
15B 5 10 15,031103(24) 9,87(7) ms β, n (93,6%) 14C 32
β (6,0%) 15C
β, 2n (0,40%) 13C
16B 5 11 16,03981(6) <190×10−12 s

[<0.1 MeV]

n 15B 0−
17B[n 5] 5 12 17,04699(18) 5,08(5) ms β, n (63,0%) 16C (32−)
β (22,1%) 17C
β, 2n (11,0%) 15C
β, 3n (3,5%) 14C
β, 4n (0,40%) 13C
18B 5 13 18,05617(86)# <26 ns n 17B (4−)#
19B[n 5] 5 14 19,06373(43)# 2,92(13) ms β 19C (32−)#
  1. Následně se rozpadá dvojitou protonovou emisí na 4He čistou reakci 7B → 4He + 3 1H
  2. Má 1 halo proton
  3. okamžitě se rozpadá na dvě alfa částice čistou reakci 9B → 2 4He + 1H
  4. Okamžitě se rozpadá na dvě alfa částice čistou reakci 12B → 3 4He + e
  5. a b 2 halo neutronů

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  • Přesnost izotopového zastoupení a atomové hmotnosti je omezena prostřednictvím variacemi. Dané rozsahy by měly být použitelné na všechny běžné pozemské materiály.
  • Komerčně dostupné materiály mohou být podrobeny neznámé nebo neúmyslné izotopové frakcionaci. Mohou se objevit podstatné odchylky od daného množství a složení.
  • Hodnoty označené # nejsou odvozené čistě z experimentálních dat, ale alespoň částečně od systematických trendů. 
  • Nejistoty jsou uvedeny ve stručné formě v závorce za odpovídající poslední číslicí. Nejistota hodnoty označují jednu směrodatnou odchylku, kromě izotopového složení a standardní atomové hmotnosti od IUPAC, které používají folical nejistoty.[2]
  • Hmotnosti nuklidů jsou dány IUPAP Komisí pro symboly, jednotky, názvosloví, atomové hmotnosti a základní konstanty (SUNAMCO).
  • Izotopové složení je uvedeno podle IUPAC Komise pro izotopové složení a atomové hmotnosti.

Aplikace[editovat | editovat zdroj]

Bor-10[editovat | editovat zdroj]

Bor-10 je používán v borové záchytné neutronové terapii (BNCT) jako experimentální léčba některých mozkových nádorů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isotopes of boron na anglické Wikipedii.

  1. "Universal Nuclide Chart". nucleonica. (registration required (help)) . 
  2. "2.5.7.

Literatura[editovat | editovat zdroj]