Internetové bankovnictví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Security token device for online banking.

Internetové bankovnictví nebo online bankovnictví je jedna z nejoblíbenějších metod obsluhy bankovních účtů a kontaktu klienta s bankou přes webové rozhraní, vedle WAP bankingu a telefonního bankovnictví jedna z metod přímého bankovnictví. Pomocí internetového bankovnictví klient může spravovat své bankovní účty, například zjistit aktuální zůstatky, zadat jednorázový nebo trvalý příkaz k úhradě a podobně. Z hlediska klienta je výhodou rychlý, levný a snadný přístup k účtu (poplatky u internetového bankovnictví bývají nejnižší, navíc příkaz se splatností aktuální den bývá možné zadat i po ukončení provozní doby poboček banky), z hlediska banky úspora pracovníků na přepážkách. Nevýhodou mohou v některých případech být bezpečnostní problémy, protože informace a příkazy se předávají z často nedostatečně zabezpečených počítačů klientů přes běžné internetové spojení. Stejně jako mají svá bezpečnostní rizika WAP banking a telefonní bankovnictví. Tato možná slabina internetového bankovnictví je však dnes u většiny bank vyřešena zabezpečeným šifrovaným spojením pomocí https protokolu, a současnou komparací internetových klíčů, uložených v počítačích klienta a na serverech banky. Autorizace uživatele je navíc prováděna pomocí speciálního kódu, který je pomocí SMS zprávy zaslán bankou na klientem vybrané číslo mobilního telefonu. (např.[1] [2])

Banky své internetové bankovnictví často nabízejí pod zvláštní produktovou značkou, příkladem může být internetové bankovnictví České spořitelny označované jako Servis 24. První vyspělé internetové bankovnictví nazvané eKonto, zpřístupňované pomocí internetového klíče, SMS nebo zpoplatněné kalkulačky v ČR nabízela eBanka. V roce 2008 Raiffesenbank, eBanku převzala a internetové klíče postupně přestala nabízet, přihlášení lze tak využít jen SMS nebo kalkulátory.[3]

Problémem internetového bankovnictví v Česku je, že čeští uživatelé si i přes doporučení odborníků nemění hesla nebo si je mění pouze výjimečně.[4][5]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [1]
  2. [2]
  3. Raiffeisenbank ustupuje od elektronického internetového klíče
  4. OPPELT, Robert. Víte, co se vám děje v mobilu? Banky varují před nebezpečím. Metro Praha. březen 2014, čís. 44, s. 6. Dostupné online. ISSN 1211-7811.  
  5. OPPELT, Robert. Víte, co se vám děje v mobilu? Banky varují před nebezpečím. Metro. březen 2014, čís. 44, s. 3. Dostupné online. ISSN 1211-7811.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]