Integrovaný model myšlení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Integrovaný model myšlení (v anglickém originále Higher-order thinking skills, ve zkratce HOTS) je model myšlení obsahující tři oblasti: vědomostní základ, kritické myšlení a kreativní myšlení. Tento model zdůrazňuje, že myšlení není pouze souhrnem oddělených operací, ale že je interaktivním systémem zkonstruovaným především pro pedagogické účely. Cílem je naučit žáka efektivněji pracovat s informacemi a umět se orientovat ve světě pomocí kritického a kreativního myšlení. Model byl vytvořen pedagogickými pracovníky na Státní univerzitě v Iowě v USA.[1]

Grafické znázornění HOTS modelu představující oblasti myšlení a jejich vzájemné vztahy[2]

Mezi jednotlivými oblastmi myšlení je silná interakce a není možné mezi nimi utvořit přesné hranice. Střed trojúhelníku je představen jako komplexní proces. Komplexní proces myšlení využívá přijímání a vybavování poznatků (vědomostní základ), jejich reorganizaci (kritické myšlení) a myšlení vyvíjející nové poznatky (kreativní myšlení).[3]

Vědomostní základ[editovat | editovat zdroj]

Vědomostní základ sestává ze znalostí nabytých předešlým učením (accepted knowledge). Jeho funkcí je zvládnutí učebního obsahu – faktů, zásad, pravidel a zručností, které jsou nevyhnutelné pro fungování jedince ve společnosti. Z vědomostního základu vycházíme jako z nevyhnutelného procesu pro rozvíjení kritického a kreativního myšlení.[4]

Do vědomostního základu v rámci HOTS modelu řadíme 3 složky:

  • Řešení problému (Problem Solving)
  • Projektování (Designing)
  • Rozhodování (Decision Making)

Kritické myšlení[editovat | editovat zdroj]

Kritické myšlení je nezávislé myšlení, jehož cílem je prohlubování již získaných znalostí a jejich kritický rozbor. Výchova ke kritickému myšlení je záměrný, cílevědomý a dlouhodobý proces. Kritické myšlení není vrozené, ale je možné jej činností rozvinout. Žákům se v dnešní době prostřednictvím informačních technologií naskýtá celá řada možností získání nových informací. Díky tomu je potřebný zásah pedagogů, aby žáky naučili správně k těmto informacím přistupovat, uměli předkládaná fakta selektovat a správně zhodnotit. Z tohoto hlediska je důležitá výchova ke kritickému myšlení.[5] Kritické myšlení předpokládá určitou dávku pokory a schopnosti myslet čistě, přesně, a pokud je to možné jednat na základě svých znalostí. [6]

V oblasti pedagogiky zdůrazňujeme některé zásady jako předpoklad úspěšného rozvoje kritického myšlení, např. kritické myšlení je možné rozvíjet v každém věku a je možné ho rozvíjet ve všech předmětech. Kritické myšlení pomáhá žákovi odkrývat souvislosti v učivu a vést ho k samostatným závěrům. [7]

Mezi kritické myšlení v rámci HOTS modelu řadíme 3 složky:

  • Analýza (Analyzing) tj. rozdělení celku na menší části, se kterými je možné pracovat.
  • Hodnocení (Evaluating) tj. posuzování něčeho dle standardu. Hodnocení je vyjádřením vlastního postoje, kde dominují osobní implicitně vyjádřené důvody.
  • Propojování (Connecting) tj. vytváření nových nebo obnovených vztahů mezi porovnávanými předměty a vztahy mezi příčinami.

Čtením a psaním ke kritickému myšlení[editovat | editovat zdroj]

Čtením a psaním ke kritickému myšlení (anglicky Reading and Writing for Critical Thinking, ve zkratce RWCT) je název vzdělávacího programu, který upřednostňuje přímé prožití učebních činností a jejich následnou analýzu pomocí nejrůznějších technik, metod a strategií. Cílem programu je u žáků rozvinout tvořivé, intuitivní a nezávislé myšlení. Při vyučování čtení a psaní se vytvářejí předpoklady pro rozvoj abstraktního slovního myšlení a pro chápání vlastních myšlenkových pochodů. Jejich dalšímu rozvoji napomáhá poznávání spisovné řeči a mluvnice. [8]

Program vychází z modelu E-U-R. [9]

E-U-R[editovat | editovat zdroj]

Základem programu RWCT je třífázový modelu procesu učení – E-U-R (E=evokace, U=uvědomění si významu nových informací a R=reflexe).

  • Evokace je první fází procesu učení. Dochází zde k vybavení a utřídění informací.
  • Uvědomění si významu nových informací je druhou fází učení. Tato fáze je fáze učení, expozice a fixace učební látky. Žáci přiřazují nové informace přicházející z vnějšího okolí do již utřízených informací z předešlé fáze.
  • Reflexe je třetí fází procesu učení. Žák zde díky předchozím dvěma fázím formuluje svůj nový obraz tématu nebo problému.[10]

Kreativní myšlení[editovat | editovat zdroj]

Kreativní myšlení je produktivním stylem myšlení odrážejícím se v činnosti člověka. Psychologie považuje za kreativní myšlení takové myšlení, které je originální, správné, aplikovatelné a přínosné. Tvořivé myšlení je divergentním procesem, který směřuje od přijímání poznatků přes jejich reorganizaci k vytvoření nového poznatku. Jeho výsledkem je hned několik myšlenek nebo nápadů. Opakem divergentního myšlení je myšlení konvergentní (tedy směřující pouze k jedné myšlence či nápadu).Rozvoj kreativního myšlení je jedním ze základních předpokladů uplatnění žáků v životě.

Rysy vymezující kreativní osobnost jsou: tolerance vůči dvojznačnosti, stimulační svoboda, funkční svoboda, flexibilita, ochota riskovat, preference zmatku, prodleva uspokojení, oproštění od stereotypu sexuálních rolí, vytrvalost a odvaha. Naopak překážkami v kreativním myšlení mohou být například: kritická povaha, špatná tělesná kondice, strach, netvůrčí způsob řešení konfliktů, vysoce vyvinuté superego, konzervativní zvyklosti, myšlenková nepružnost, neschopnost změnit úhel pohledu, pesimismus, časová tíseň a další.[11]

Mezi kreativní myšlení v rámci HOTS modelu řadíme 3 složky:

  • Syntéza (Synthesizing) tj. kombinování částí do nových celků.
  • Elaborace (Elaborating) tj. další rozvíjení nové myšlenky.
  • Imaginace (Imagining) tj. náhlé vnuknutí myšlenky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Caldwell, B., a Dake, D. (1999, 2000). HOTS. The New Art Basics [online]. Přístup dne 5.12.2015. Dostupné z: http://www.design.iastate.edu/NAB/about/hots/hots.html Archivováno 9. 3. 2016 na Wayback Machine
  2. Caldwell, B., a Dake, D. (1999, 2000). HOTS. The New Art Basics [online]. Přístup dne 5.12.2015. Dostupné z: http://www.design.iastate.edu/NAB/about/hots/hots.html Archivováno 9. 3. 2016 na Wayback Machine
  3. Kolláriková, Z. (1995). Výchova ku kritickému mysleniu - teória a prax. s. 25. Bratislava: Štátny pedagogický ústav.
  4. Kolláriková, Z. (1995). Model kritického myslenia a zásady jeho rozvoja. In Výchova ku kritickému mysleniu - teória a prax. pp.23-42. Bratislava: Štátny pedagogický ústav.
  5. Kosturková, M. (2013): Kritické myslenie pedagógov stredných škôl. Pedagogika.sk 4(4), s. 284. Dostupné z:http://www.casopispedagogika.sk/studie/kosturkova-martina-kriticke-myslenie-pedagogov-strednych-sko%CC%82l.html
  6. Paul, R. W., & Heaslip, P. (1995). Critical thinking and intuitive nursing practice. Journal Of Advanced Nursing, 22(1), s. 41
  7. Kolláriková, Z. (1995). Kritické myslenie – prehlad situácie v zahraničí. In Výchova ku kritickému mysleniu - teória a prax. pp.7-22. Bratislava: Štátny pedagogický ústav.
  8. Elkonin, D. B. (1951). Rozvoj myšlení při vyučování mateřskému jazyku. Pedagogika. s. 604. Dostupné z: http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?p=7731&lang=en
  9. Čtením a psaním ke kritickému myšlení [online]. Přístup dne 5.12.2015. Dostupné z: http://www.kritickemysleni.cz/oprogramu.php
  10. Košťálová, H., & Hausenblas, O. (2001). O. Co je E – U – R. Čtením a psaním ke kritickému myšlení [online]. Přístup dne 5.12.2015. Dostupné z: http://www.kritickemysleni.cz/klisty.php?co=klisty24_eur
  11. Žák, P. (2004). Kreativita a její rozvoj. (Vyd. 1., 315 s.) Brno: Computer Press.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Kolláriková, Z. (1995). Model kritického myslenia a zásady jeho rozvoja. In Výchova ku kritickému mysleniu - teória a prax. Bratislava: Štátny pedagogický ústav.
Žák, P. (2004). Kreativita a její rozvoj. (Vyd. 1., 315 s.) Brno: Computer Press.