Ingeborg Motzfeldt Løchen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ingeborg Motzfeldt Løchen
Ingeborg M. Løchen.jpg
Narození 26. srpna 1875
Norderhov
Úmrtí 6. února 1946 (ve věku 70 let)
Povolání fotografka, autorka a spisovatelka
Rodiče Ernst Motzfeldt
Manžel(ka) Thorvald Løchen (od 1909)
Příbuzní Ulrik Anton Motzfeldt[1] (sourozenec)
Jens Jensen Gram (praděd)
Významná díla Fridtjof Nansen photo collection
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ingeborg Mathia Motzfeldt Løchen (26. srpna 18756. února 1946) byla norská fotografka a spisovatelka. Je známá svými portrétními fotografiemi, mimo jiné polárníka Fridtjofa Nansena nebo malíře Erika Werenskiolda.

Zázemí a rodina[editovat | editovat zdroj]

Løchen se narodila v roce 1875 jako dcera právníka a politika Ernsta Motzfeldta a Else Motzfeldt, rozené Gram. Byla mladší sestrou právníka Ulrika Antona Motzfeldta (1871–1942). Její dědeček byl Ulrik Anton Motzfeldt. Matka matky pocházela z farmy Ask in Ringerike, kde se také narodil Løchen.[2]

Byla pokřtěna v kostele Norderhov 3. října 1875.[3] Její otec Ernst byl ministrem v druhé vládě Emila Stanga od roku 1893 do roku 1894.[4]

Løchen vyrůstala v Kristianii (Oslo). Elseina matka zemřela brzy a její otec se znovu oženil s Elseinou sestrou Margrethou. Podle samotné Løchen se její teta stala „druhou matkou“.[2]

Dne 24. srpna 1909 si Løchen vzala právníka Thorvalda Løchena.[5] Od roku 1902 do roku 1916 byl hejtmanem kraje v okrese Nordre Trondhjem a diecézním hejtmanem v kraji Hedmark od roku 1916 do roku 1926. Pár neměl děti.

Fotografka[editovat | editovat zdroj]

Løchen půspbila jako fotografka a mimojiné pořídila několik portrétních fotografií polárního cestovatele a dobrodruha Fridtjofa Nansena a jeho rodiny, stejně jako karikaturisty Erika Werenskiolda. Většinou jsou fotografie pořízené v letech 1900–1910. Její sbírka fotografií je součástí Národní knihovny.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Spisovatelka[editovat | editovat zdroj]

Ke konci svého života Løchen také psala knihy, mimo jiné o Fridtjofovi a Evě Nansenové, se kterou prožila celoživotní přátelství, a o rodinné farmě Ask. Kromě toho vydala knižně několik dopisů, které si psala s rodiči. Dvě knihy byly na základě jejích poznámek vydány po její smrti.[6]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ingeborg Motzfeldt Løchen na norské (bokmål) Wikipedii.

  1. Dostupné online.
  2. a b Somre og vintre på Ask: optegnelser fra en Ringeriksgård. Oslo: Aschehoug, 1940. Dostupné online. Løchen, Ingeborg Motzfeldt (1875-1946). 
  3. Digitalarkivet, Norderhov kirkebøker, F/Fa/L0015: Ministerialbok nr. 15, 1875–1884, s. 14
  4. Gram, Else. To unge i en svunnen tid: brevveksling mellom Else Gram og Ernst Motzfeldt. Oslo: Aschehoug, 1945. Dostupné online. 
  5. Steffens, Haagen Krog (1873-1917). Norske Slægter: 1915. Kristiania: Gyldendal, 1915. Dostupné online. 
  6. Løchen, Ingeborg Motzfeldt (1875-1946). Minner fra et vennskap: Eva og Fridtjof Nansen. Oslo: Aschehoug, 1962. Dostupné online. Forord v / Ketil Motzfeldt. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]