Inès de La Fressange
Inès de La Fressange | |
---|---|
Rodné jméno | Inès Marie Lætitia Églantine Isabelle de Seignard de La Fressange |
Narození | 11. srpna 1957 (67 let) Gassin Francie |
Alma mater | École du Louvre |
Povolání | modelka, novinářka a módní návrhářka |
Manžel(ka) | Denis Olivennes (od 2009) |
Ocenění | důstojník Národního řádu za zásluhy (2011) |
Webová stránka | www |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Inès de Seignard de La Fressange (* 11. srpna 1957 Gassin) je francouzská modelka a módní návrhářka.
Po otci pochází ze šlechtické rodiny z Auvergne, doložené již v 15. století a spojené s bankovním domem Lazard. Její matka je Kolumbijka, spřízněná s prezidentem Alfonsem Lópezem Michelsenem. Má dva bratry.
Studovala na pařížské École du Louvre. V sedmnácti letech se stala modelkou a v roce 1983 uzavřela exkluzivní smlouvu s firmou Chanel. Vynikala svojí postavou (výška 180 cm a váha 50 kg), podobností tváře s Coco Chanel a svéráznými názory na svět módy, které jí vynesly přezdívku „le mannequin qui parle“ (modelka, která mluví).[1] Spolupracovala s Karlem Lagerfeldem, Thierrym Muglerem a Jean-Paulem Gaultierem. Fotografoval ji Oliviero Toscani. V roce 1989 se stala modelem pro bustu Marianne.[2] V roce 1991 založila vlastní značku oblečení a parfémů, spojenou s firmou Orcofi. V roce 1998 byla zařazena na International Best Dressed Hall of Fame List, v roce 2010 jí byl udělen Řád čestné legie a v roce 2010 Medaile města Paříže.[3]
Přispívá do časopisu Marie Claire, vydala autobiografii Profession Mannequin a spolu se Sophie Gachet úspěšnou knihu módních tipů nazvanou Se šarmem Pařížanky. Věnuje se charitativní činnosti, podporuje organizaci Mécénat Chirurgie Cardiac, umožňující dětem z chudých zemí operaci srdce.[4]
Její manželem byl italský šlechtic a obchodník Luigi d'Urso (1951–2006), má dvě dcery.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MÉDIA, Prisma. Inès de la Fressange - La biographie de Inès de la Fressange avec Voici.fr. Voici.fr [online]. [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ MATCH, Paris. Quand Inès de la Fressange devenait Marianne. parismatch.com [online]. [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ RADOM, Marie Odile. Luxsure [online]. 2010-01-28 [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Inès de la Fressange : l’inclassable. Marie Claire [online]. [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. (francouzsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Inès de La Fressange na Wikimedia Commons
- Inès de La Fressange