Impulsní charakteristika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Impulsní charakteristika je odezva lineárního časově invariantního systému (LTI) na tzv. Diracův jednotkový impuls. Je značena malým písmenem h.

Z praktického pohledu je impulsní charakteristika důležitým nástrojem teoretické analýzy LTI systémů (tedy například filtrů, zesilovačů, PID regulátorů apod.), protože konvolucí vstupu s impulzní odezvou lze získat výstup LTI systému: [1]

Vedle přechodové charakteristiky, přenosu systému a frekvenční charakteristiky je jednou z metod vnějšího popisu LTI systémů. Všechny tyto metody jsou rovnocenné a lze je početně mezi sebou převádět.

V praxi se častěji používá frekvenční charakteristika a přechodová charakteristika, neboť ve většině případů je v praxi těžké zajistit Diracův impuls.

Převod na frekvenční charakteristiku[editovat | editovat zdroj]

Frekvenční charakteristiku lze získat Fourierovou transformací impulzní odezvy: [2]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČERNOCKÝ, Jan. Systémy [online]. ÚPGM FIT VUT Brno [cit. 2012-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-22. 
  2. ČERNOCKÝ, Jan. Systémy se spojitým časem [online]. ÚPGM FIT VUT Brno [cit. 2012-12-25]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]