ICE kontakt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

ICE kontakt (In Case of Emergency, česky v případě ohrožení) je hoax, kdy je uživatel mobilního telefonu nabádán, aby si uložil kontakt na blízkou osobu v definovaném tvaru pro speciální využití. ICE kontakt by mělo být možné použít zejména v situacích, kdy by vlastník telefonu nebyl schopen komunikace, a bylo by potřeba o něm zjistit nějaké informace nebo někomu z jeho blízkých nějaké informace sdělit. Též je někdy mylně uváděno, že je dobře využitelný pro policii.[1] Použití zdravotnickými záchranáři a Policií ČR je zcela odmítáno.[2]

Základní myšlenka rozšíření hoaxu ICE je, že většina lidí má u sebe trvale mobilní telefon s rozsáhlým adresářem přátel a blízkých osob. Často je ale obtížné a časově náročné zjistit, pod jakým jménem má uložené blízké osoby, zejména pokud pro jejich označení jsou použitá vlastní jména nebo přezdívky. Je proto nabádáno kontakty na blízké osoby prefixovat řetězcem ICE, tedy např. ICE1 matka, ICE2 Jana, atd.

Jedná se ovšem o zcela nestandardní a nepoužívaný způsob vyrozumívání blízké osoby, neboť toto je úkolem Policie ČR za pomoci psychologické podpory či na žádost hospitalizované osoby vyrozumí zajistí nemocnice. Je vyloučeno, že by pracovník nemocnice či bezpečnostních složek hospitalizované osobě vyhledával kontakty v jeho mobilním telefonu.

Srovnání s obdobnými systémy[editovat | editovat zdroj]

Podobným doporučením je uvádět blízké osoby pod snadno nalezitelnými jmény (máma, teta apod.). Protože systém ICE není v současné době příliš rozšířený, je systém s obecnými jmény využívanější. Pro zdravotnické údaje je stále optimální prostá kartička v dokladech.[3]

Nevýhody ICE[editovat | editovat zdroj]

  • Nápad byl sice vytvořen paramedikem, ale zdravotnickými odborníky v řízení IZS přijat dosud nebyl[3]
  • Kvůli šíření informací o ICE v podobě hoaxu ztrácí systém na důvěryhodnosti.
  • Mobilní telefony mají často nastaven zámek obrazovky či klávesnice, což znemožňuje přístup k telefonnímu seznamu.
  • V případě vážnějších nehod nemusí být mobilní telefon funkční.
  • V případě, že by došlo ke skutečnému použití ICE kontaktu zahraniční záchrannou službou, volaný nemusí rozumět jazyku dané země.

Formát ICE kontaktu[editovat | editovat zdroj]

Nejčastěji doporučovaným formátem je uvedení jednoho kontaktu se jménem ICE a telefonním číslem, popřípadě více kontaktů rozlišených číslem, které jim přiřazuje prioritu volání. Tento formát ale trpí výše uvedenou nevýhodou pro uživatele telefonu. Nově doporučovaným formátem proto je "ICEx označení", kde x je číslo udávající pořadí, ve kterém si uživatel myslí, že by ICE kontakty měly být kontaktovány, a označení je např. "matka", "manželka", "strýc", popřípadě jméno osoby.

Telefonní číslo je pro lepší použitelnost v zahraničí vhodné uvádět včetně mezinárodní předvolby (např. "+420" pro Českou republiku).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nápad tohoto projektu pochází z doby kolem roku 2005. Také kampaň, kterou vedl britský paramedik Bob Brotchie a která se snažila nápad rozšířit mezi lidi, proběhla v květnu 2005. Na nápad se nakrátko pozapomnělo, ale už 7. července vystoupil do popředí během teroristického útoku v Londýně. Krátce po něm proběhl na rozhlasové stanici BBC 4 s Bobem Brotchie rozhovor, během kterého popsal, že v případě, že postižený nemůže díky zraněním komunikovat, bývá jeho mobil jediným nástrojem umožňujícím zjistit o něm důležité zdravotní informace, a kdyby existoval jednotný způsob usnadňující jejich získání, bylo by to pro záchranáře výrazně jednodušší a rychlejší.

Brotchie také apeluje na výrobce mobilních telefonů, aby do adresářů nově vyvíjených přístrojů napevno naprogramovali položku ICE, do které by si uživatel pouze doplnil příslušné telefonní číslo.

Později byla také navržena malá červená nálepka s nápisem ICE umístitelná na mobilní telefon, který má ICE nastaveno tak, aby záchranáři na první pohled zjistili, že v něm toto číslo naleznou.

Kampaň za používání ICE proběhla v Evropě (Anglie), Asii (Izrael) a Austrálii, a v poslední době[kdy?] se začíná rozšiřovat i po severní Americe.

ICE Spam/Hoax[editovat | editovat zdroj]

Informace o ICE se často více či méně zkreslené šíří v podobě zpráv s charakterem spamu či hoaxu, a to prostřednictvím e-mailů a sociálních sítí, někdy i médií.

Ve zprávě jeho autor obvykle tvrdí, že ICE může významným způsobem pomoci při záchraně života v nouzových situacích. Mail doporučuje zavést si v adresáři mobilního telefonu jednotnou mezinárodně uznávanou položku se jménem ICE, u které bude číslo na osobu, která má informace o Vašem zdravotním stavu. Mylným předpokladem je, že tyto osoby mohou v případě ohrožení života (například při dopravní nehodě) výrazně pomoci zdravotnické záchranné službě informacemi o zdravotních komplikacích postiženého, lécích, které užívá, různých alergiích, kterými trpí, atd. Tato informace je ale zkreslená, přestože vychází z pravdivého základu.

Zástupci složek integrovaného záchranného systému však takové informace naprosto vyvracejí a doporučují užívat fungující formu průkazu či kartičky umístěnou v osobních dokladech. I v případě rozšíření projektu IZIP (nebo obdobné formy elektronicky dostupné zdravotní dokumentace) dojde k zjišťování dalších informací o zdravotním stavu pacienta daleko později. První lékařská pomoc se řídí především okamžitým stavem pacienta.[4] [3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VLKOVÁ, Zuzana. Zkratka ICE: spam nebo revoluční myšlenka?. Kladenský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2009-04-17 [cit. 2016-08-27]. Dostupné online.  
  2. ICE kontakty v mobilu - In Case of Emergency [online]. Josef Džubák & HOAX.cz, [cit. 2016-08-27]. Dostupné online.  
  3. a b c FRANĚK, Ondřej. ICE (In Case of Emergency) - fakta, nebo fikce? [online]. 2008-11-29, [cit. 2008-12-10]. Dostupné online.  
  4. KOUKAL, Josef. Falešný email radí, jak označit v mobilu své blízké kvůli záchranářům. Právo [online]. 2008-12-10 [cit. 2008-12-10]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]